Jak se měří sklon svahu [článek]
01.10.2010 20:33:38 #2
Já to trochu přiblížím jen do praktické roviny z matematických řečí čísel a grafů. Sklon se udává vždycky jen ve stupních. Žádných procentech. Svahy v Alpách nad 40 jsou považovány za extremní sjezdy značené čtyřkou z pětibodové skialp stupnice. Poctivá 50 je ,když zastavíte bokem ke svahu a upažíte vodorovně směrem ke svahu,pokud se dotknete prsty svahu bez sebemenšího vyklonění z osy jste na padesátce. Bohužel na takovém svahu nejde ani bezpečně zastavit.Takový sklon bohužel nemá žádná sjezdovka v Evropě.Možná v Chamonix, když pojedete sebevražedně přímo po drátech dolů z Aigulle di Midi, ani přímo pod lanovkou z Dachsteinu od jihu( ne severu) z Ramsau nedostanete padesátku,možná tak úplně nahoře pod sklem. Nejvyšší pětkový stupeň je značena alespoň ve sjetí 300 výšk. metrů pořád v tomto sklonu ve volném terénu. Ta čtyřicítka dle foto na Čertovici je úplná blbost,to nemá ani Gamskogel v lajně ve skalách v Obertaurenu, asi marketigový tah provozovatele a jiných harakiri sjezdovek. Prakticky 47–8 stupňů pro lyžaře znamená,že při sjezdu nevidí pod sebe, musíte se vyklánět od osy, aby bylo vůbec něco vidět pod sebou. Čistě podle mne se tedy málokterá sjezdovka se na krátkém úseku dostane nad 35 stupňů,možná tak pár 20–40 výšk.metrů,ale to je o ničem. Zážitkové lyžování dle mne je aspoň jet tak 200–300 výšk. metrů pořád ve sklonu kolem 40–45 stupňů.
01.10.2010 20:41:19 #4
>> #2, Thomas, 01. 10. 2010 20:33:38
čau, Tvoje příspěvky fakt moc rád čtu už nějakou dobu, ale zastal bych se tu čísel. Po všech hádkách o GPS, rychlostech a tak… pojďme se jednou bavit o exaktních číslech a kašleme na osobní dojmy z projetého… věřím, že jsi taky pro.
01.10.2010 22:40:30 #5
Pěkný článek, snad si už konečně lyžníci přestanou plést stupně a procenta!
>> #2, Thomas, 01. 10. 2010 20:33:38
Z pohledu skialpinisty/freeridera máš se sklonem ve stupních pravdu. Pokud zůstaneme na sjezdovkách, tak jsou procenta v pořádku.
Dobrý příklad s tím upažením. Za předpokladu, že lyže jsou ca na šířku ramen, vnější noha svisle, vnitřní noha (ta u svahu) pokrčená.
02.10.2010 01:00:25 #7
>> #6, Thomas, 01. 10. 2010 22:48:40
Tom mě předešel.
Z praxe sjezdovkového lyžování a výstavby areálů musím hájit údaje v procentech. Ty jsou běžné a operuje se s nimi např. i v „teorii“ barevného značení tratí, jak ji už přes 25 let definuje FIS v zásadách výstavby lyžařských středisek. Naopak stupně jsou používané mnohem méně.
Běžný lyžař samozřejmě i nadále bude básnit, co sjel, a jak rychle jezdí, tomu nezabráníš.
A stejně tak si Tome nepřestane plést stupně a procenta.
Jinak článek podle mého gusta, důkladný, vysvětlující se znalostí věci.
Ještě by mě zajímalo trochu podrobnější rozvedení resp. vysvětlení onoho rozporu mezi objektivním a subjektivním sklonem svahu: „sklonu, jenž naše oko vnímá podobně jako samotnou realitu v terénu“ (btw, správně „jejž“).
Jinak, pokud vím, od určitého sklonu už je problém, aby se na svahu vůbec udržel sníh. V určitých kombinacích (mikro)klimatu, sněhu a větru se někde prý drží lépe než jinde.
02.10.2010 02:17:17 #8
>> #7, ivan, 02. 10. 2010 01:00:25 Dám tedy praktický nezkreslený a objektivní příklad přímo z tohoto webu. V aktuální fotogalerii Kerschkernkogel,liduprázdné Taury je na obr, č.3 od Michala Buličky vyfocen zubatý Gamskogel 2386m. Všimněme si prostředního nejdelšího žlabu až z vrcholu. Ten prostřední jsme jeli před 3 lety ve dvojku s B.P. a schválně ,kolik si myslíte že měl sklon? Hádejte? Byl to poctivý sjezd 45 stupňů ani o chlub více.Tak to porovnejte s uváděnou čtyřicítkou sjezdovky Čertovice a máte příklad jak se dělají lyžařské báchorky.Myslím, že rozdíl by měl vidět i laik,tohle sebelepší rolba nesjede ani náhodou.
02.10.2010 16:59:33 #9
OT: „Zajímavé“ souvislosti sklonu a převýšení jsem našel na Odpovedi.cz
Představ si trojúhelník s pravým úhlem na základně. Tak ten tvoří sjezdovka. Ten vrchní úhel je horní stanice lanovky. Ten spodní je spodní stanice. Výškový rozdíl mezi horní a dolní stanicí – to máme tu poslední stěnu trojúhelníku je převýšení. Nejde jednoznačně říci, že je-li tento údaj 100, jedná se lehkou sjezdovku. Zvláště na delších sjezdovkách jsou úseky, které jsou velmi pozvolné a které zase naopak jsou velmi prudké. Dá se říci, že čím nižší převýšení, tím je sjezdovka jednodušší, čím vyšší, tím je prudší. Ovšem stejně nakonec nejvíce záleží na stavu sněhu – třeba teď tu olympijskou sjezdovou trať udělali tak „krásnou“, že závodnice jen padaly. Takže při ledu, vymletých suchých místech a podobně je nebezpečná každá.
03.10.2010 12:06:57 #10
>> #3, Martin430, 01. 10. 2010 20:37:34
Ahoj všem, díky za připomínky a podněty. Ano řeč čísel a praxe není jednoduchá. Téměř vždy bude situace vnímání sklonu jiná i na stejné trati a to třeba jenom subjektivním stavem pozorovatele. Např. jsem si všimnul, že muži vnímají sklon jako mírnější, proti ženám… Určitě sklonem blížícím se 40–45 stupňům na našich sjezdovkách je bráno několik málo desítek metrů na trati, při přečtení si principu měření tratě (do 3 sekund) by to mělo být jasné. Aby měl údaj o sklonu ještě reálnější hodnotu, měl by u ní být uveden údaj na jaké vzdálenosti je tento sklon dosahován. Bohužel do grafu se tato informace těžko vejde. Mnohem důležitější je podle mne volit stejný metr na všechny tratě. Pak je můžeme porovnávat, i když se někomu čísla mohou zdát jiná. Proto všechny tratě měřím vždy stejným principem, tím snad dosahuji asi ne zcela absolutní, ale alespoň relativně objektivní možnosti srovnávání. Email je přístupný všem kristian.hanko&snow.cz Rád si přečtu další názory, postřehy, jenom tak můžeme naše informace rozvíjet a dále zlepšovat či upřesňovat :) Díky a skol
23.03.2011 23:23:52 #11
Všem milovníkům čísel o sjezdovkách a lyžování doporučuji tento úžasný článek – určitě vás pobaví a obohatí. Citace toho nejzajímavějšího: „Tuhle sjezdovku sjíždíte pod úhlem 78 stupňů!“, „Sjezdovka Streit (má být Streif) má sklon neuvěřitelných 85 stupňů! Nikde jinde nenajdete tolik vyděšených skvělých sjezdařů.“.
A na závěr ještě jedna perla, bez čísel ale o to lepší: „Proto je to také jediná sjezdovka, kde se musíte povinně vybavit GPS přístrojem, pomocí kterého vás záchranáři pod lavinou najdou…“ Na freeride už jedině s navigací z auta v kapse…
Tak tyhle informace dostává běžná veřejnost.
24.03.2011 00:00:19 #12
>> #11, HonzA_, 23. 03. 2011 23:23:52
Poučný článok.Blížila sa uzávierka a asi redaktorovi chýbal posledný kus.Pridal teda Saslong.Síce hociaká zjazdovka bez sietí v Hornej Dolnej bude v „plnej rýchlosti“ nebezpečnejšia,nevadí.Dostali 56× like na FB a už sa to šíri:)
24.03.2011 19:15:32 #13
>> #11, HonzA_, 23. 03. 2011 23:23:52
To je samozrejme blbost, ale jsou zname pripady z Alasky nebo z And v jizni Americe kde se snih udrzi i na 70stupnich a neco kolem 60stupnu bylo na lyzich sjeto…
24.03.2011 20:09:29 #14
>> #11, HonzA_, 23. 03. 2011 23:23:52
Vždycky, když čtu nebo slyším v médiích něco z oborů ve kterých se vyznám, je to zpravidla děs a běs. To nevrhá moc důvěryhodnost na informace z oborů ve kterých se nevyznám.
27.03.2021 17:22:07 #15
>> #11, HonzA_, 23. 03. 2011 23:23:52
Na freeride už jedině s navigací z auta v kapse…
Já si toho všiml už párkrát, u článků „všeobecných“
novinářů (ne těch ze snow!!), kteří se rozhodnou napsat článek na
specializované téma.
Bohužel to neplatí jenom tehdy, když líný novinář jenom opíše info
z několika jiných článků, ale i tehdy, když je novinář při psaní
v kontaktu s někým z oboru a dostane maximální součinnost. Stejně se
pak v článku objeví nějaká perla. Přitom by stačilo, aby novinář
požádal svůj kontakt, jestli by si článek před otištěním nemohl
přečíst.
31.03.2021 12:55:59 #17
Keď už moc nelyžujeme, tak trocha srandy. Ono je to s tými percentami
celkovo sranda, prevažná väčšina populácia si ich nevie predstaviť. Čo
tam po sklone svahu, ale keď veľkí korporační manažéri niekedy dohadujú
kšefty na veľké stavby, to sú percentá
Oni to borci dokážu spočítať nasledovne. Máš základný cenník napr. tehly 2€/ks, ktorej potrebuješ 100 tisíc kusov, tj. v plnej cene je to 200 tisíc €. Základná zľava je 30%, potom je ešte objektová zľava 30% a napokon 5% skonto. No a borec to pekne spočíta a z cenníkovej ceny dá teda zľavu 30+30+5 = 65%.
To je jednotková cena 0,70€/ks, čiže 70 tisíc € a podpíše objednávku s dovetkom, že danému klientovi garantuje tieto zľavy na celý rok aj na ostatné veľké stavby a mädlí si ruky ako vydrbal s konkurenciou.
No, lenže spočítavací systém zliav v danej korporácii vymyslel iný borec, ktorý má zase svoje vnímanie percent, veď percento ako percento, nie? No a ten systém je plošne nastavený tak, že tie percentá dáva dolu po jednotlivých krokoch, tj. najskôr odpočíta prvých 30%, potom druhých 30% a nakoniec 5%.
Samozrejme, zrada je v detailoch, že z akého základu sa percento počíta, že – „per cento“ je proste len fiktívny dielik nejakého celku a keď sa mení veľkosť celku, tak tá % zľavička je síce rovnaká, ale v absolútnej hodnote sa už líši.
No a milý Watsone, prepočítame si to teda „systematicky“: po prvom odpočte/zľave máme 2€-30% = 1,40€. Po druhom odpočte máme 1,40€-30% = 0,98€. No a ako dobrý dodávateľ dáme teda ešte ako tretí krok tých 5% nech získame kontrakt: 0,98–5% = 0,931€/ks.
Cena úplne na náklady tvorí 0,90€/ks, tak OK, máme nejaké centíky
zisku(0,931–0,900) a garantované super kšefty na celý rok. Hups, ale ako je
možné, že v objednávke manažér podpísal JC za 0,70€/ks?
Pozn.: podobnosť so skutočnými udalosťami čisto náhodná a tehly sú
len ilustračný príklad, nakoľko sa nejedná o ojedinelý prípad, nech
žijú percentá a zľavy a trojtituloví MBA géniovia s powerpointovými
prezentáciami a tromi školeniami o komunikácii a diverzite týždenne!
22.12.2022 19:59:25 #18
>> Reakce na aktuální report z 19. – 20.12.2022.
Pěkný report! Možná bych jen lehce polemizoval s připomínkami
k přepravnímu parku. Z 18 sedačkových/kombinovaných lanovek jich
bublinu nemá jen 5, a z toho Sunjet (4sedačka) i Tappenalm (8sedačka) jsou
opravdu krátké a 8sedačka Ahorn je (překvapivě ) na Ahornu, kam se
reportér zřejmě nepodíval. (Nic proti, taky jsem se tam ještě nedostal.)
Takže z „bezbublinových“ nám zbývá 4sedačka Lärchwald Express a
6sedačka Penken Express, obě s délkou jen lehce přes kilometr. Ale
samozřejmě chápu, že v prosinci (a navíc s dětmi) to nemusí být
úplně příjemné.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.