Šárka Záhrobská v sezóně 2010/11 (strana: 7)

Osobne neznam ani jednoho z nich ale prijde mi docela zvlastni pokud je pravda co pisalkove v clanku pisou, ze pokud ji tak „huntoval“ zdravi tak jak jsou mozne jeji uspechy z drivejsich dob? Asi je po sezone a tak je nacase zacit splacet kritiku na jeji techniku a vysledky a mezi radky by se dalo vycist ze za to muze prave jeji otec a to tim jak ji „strasne drel“ a ona ted musi vse napravovat. Pravda bude asi lezet nekde uprostred a nam obycejnym fanouskum lyzovani muze byt akorat tak lito ze tento vysledkove uspesny tym se rozpadl. Ostatni veci mi prijdou jako totalni snaha zdiskreditovat p. Záhrobského. Tot muj nazor k teto veci. Pokud nekdo zna p. Záhrobského zajímalo by mě zda jsou jeho metody opravdu tak neortodoxní a je tak prisny jak se pise?

No a už je to tady, hůlkama přes prdel na kopci, malej Péťa klečící a „ano, pane“, „ne pane“ – teď tyhle storky konečně přejdou z ústního podání hrstky svědků (třeba Liboru Fišerovi nemám důvod nevěřit) do médií a mezi lid.

Skoro aby se Petr bál, že ji jako mrně koupal a tím pádem nutně i „nemravně osahával“. (Dokonce jako první vůbec při jejich domácím porodu na Benecku.)

Je to síla a jestli TOHLE nemá jasné znaky profi kampaně, tak už neumím číst.

Pár zajímavých bodů k úvaze:

1. Ad ničení zdraví atd.: přesto je kupodivu vzácnou výjimkou závodnice, která za 10 let vrcholového tréninku a závodění mezi dospělými nebyla nikdy zraněná (jenom cca 2005? na podzim jakési natažení, pauzírovala asi měsíc úplně na začátku sezony – toť vše!!!). Takové“zhuntování“ by jí 90% závodníků na srovnatelné úrovni mohlo jen závidět.
2. „V roce 2006 si proto Záhrobská začala do týmu přivádět nové lidi, například kondičního trenéra Antonína Stracha (se kterým dnes žije) nebo docenta Pavla Koláře.“

Hmm. Proč tedy už 2005 při své první medaili prezentovali tým s Beznoskou (lékař, rádi líčili, jak s ní chodí na start), Šilhavým (kondiční trenér, před A.S. s ním pracovala 5 let!) i Petrovými asistenty (vzal si mladého poslušného kluka „práce všeho druhu“, stačí se zeptat Pepína z Machytky, který s nimi někdy v tu dobu jednu sezonu jezdil, potom se „zavedl“ Miloš Machytka). Jestli už tehdy byl někdo physio, nepamatuju.

Jestli s ní už 5 let dělá slavný Kolář, jak to, že je po 5 letech v rukou nejenom jeho, ale i holek, které s ní všude jezdí, dneska tak zhuntovaná? Selhal snad Kolář?

Má imho pravdu v tom, že Papá se snažil příliš věcí dělat sám. Taky proto jsem mu, bohužel až v době, kdy už to měli rozesrané, ale já to ještě nevěděl, nabídl, že bych ho mohl „osvobodit“ od lyžárny, přišlo mi nesmyslné, aby trénoval, schůzoval, manažoval a v noci ještě brousil. V těch podmínkách rozpadu na dva týmy a počínající krize jsme se o tom sice nějaký čas bavili („hele, balík tyčí má 30 kilo,“ varoval mě, jako bych to nevěděl), ale už nedohodli.

3. „Nikdy se o žádné nejnovější poznatky nezajímal. Deset let dělal všechno stejně a všechno sám."

K tomu „sám“ jsem se vyjádřil výše. „Všechno stejně“ nedělal, průběžně se vyvíjel i znalostně a názorově. Narazil na to zde už mski a jistě je schopný to specifikovat. Já osobně pamatuju Petrův „objev“: „nó von ten záklon není tak úplně blbej“, míněno – jak to chápu – jako vědomí určitého předozadního postavení pánve – vzpomeňte si na pár prvních Milanových příspěvků… Nebo šířka stopy, tu prý přestal do Šárky hustit po nějaké menší diskusi s Milanem. A kolik toho asi odkoukal od Kosteličových – a neřekl bych, že si vybral špatný vzor…

Tolik pár bodů k odborným věcem. Žádnou analýzu tady ale jen do diskuse dělat nebudu, víc si nechám do printu.

Btw, je zajímavé si všimnout, že Petr pro média zůstává vesměs v rovině lyžařské a nanejvýš kritizuje trenéry kvůli špatnému vedení a špatným výsledkům (výhradu vůči ženatému otci 3 dětí coby Š. partnerovi jsem zaregistroval jen výjimečně a okrajově), kdežto protistrana se soustřeďuje především na rovinu osobní.

Protiargumenty odborné jaksi drhnou a váznou (logicky, když se porovnají výsledky s Petrem a „po něm“), i když Petrova trenérská cesta se vyznačovala nemalým podílem pokusu a omylu, což by se mu TEORETICKY dalo „vytknout“. Jenže to by tam nesměly být ty v našich podmínkách zázračné výsledky. A pak opravdu zbývá postavit vše na argumentaci ad hominem. Staré, otřepané, ale bohužel účinné.

>> #181, kaja84, 06. 04. 2011 14:40:07

Nejdřív bych měl asi napsat, že jsem s celou řadou konkrétních kroků PetraZ velmi nesouhlasil, hodně se mi nelíbil jeho sobeckej přístup ke všemu a ke všem. Zároveň jsem ho ale obdivoval pro jeho vůli a schopnost jít za svým cílem. Ano – byl to nepochybně velmi tvrdej, náročnej a cílevědomej trenér a znám řadu velmi dobře prověřenejch historek který o tom svědčí. Všechno v životě rodiny vsadil na hlavní (téměř jedinou) kartu – dosáhnout maximálního možnýho úspěchu v lyžování svejch dětí.

Strom poznáš po ovoci:

• Šárka získala medaile o kterejch se ani nesnilo tisícům lyžařů z alpskejch zemí
• Šárka i Petr prožili celou dosavadní kariéru v podstatě bez zranění a výraznějších zdravotních potíží
• Petr dosáhl na body ve svěťáku v klouzavejch disciplínách, což jsme všichni považovali za téměř nemožný
• Petr vystudoval vysokou školu…

Člověk ve svejch lyžařských počátcích v podstatě nelyžař, kterej by se neuměl rozhlížet a vstřebávat a důkladně třídit novinky z několika s lyžováním souvisejících oborů, by takovejch výsledků s jistě ne mimořádně talentovanejma sportovcema dosáhnout nemohl! Když jsem v r.2003 přijel na soustředění našich reprezentantů na jarním Kaunertalu abych tam konzultoval svůj lyžařskej spisek se závodníky a jejich trenéry, projevili opravdový zájem Kraus s Hayerem, Bankové a hlavně Petr Z., kterej se mnou potom ještě o řadě věcí korespondoval. Stejně mski může potvrdit, jak papá hltal jeho poznatky a rady (jiná věc je, že to PetrZ při své povaze NIKDY NEPŘIZNÁ). Je možný, že toto Šárka neví??? Ta kampaň proti PetroviZ je hodně ošklivá a jeho obvinění ze stalkingu nemá v podstatě žádnou logiku. Fuj.

Tak jsem teď s Petrem domluvil (je v Rakousku) a netušil, co se tu teď děje. Nad titulkem LN mu docela spadla čelist.

Takže navíc takovej malej sarajevskej atentát, ničit je třeba, když je nepřítel v cizině.

„Fuj“ je slabý.

P.S. Tím neříkám, že Záhrob je svatej a že nikdy neudělal nic, co by jiným nepřišlo zralé na „vopřesdržku“. Ale pořád se snažím držet těch věcných lyžařských argumentů a nanejvýš si všímám okolností eskalující kampaně (dneska např. v těch LN to už není článek jednoho novinářského šmoka, nýbrž text agenturní (ČTK), rozesílaný servisem odběratelům, tedy šířený plošně. I na tom je vidět ta profesionalita.

K dnešnímu článku chci podotknout jen jediné. Profesionální sport bolí a hodně bolí. Bolí hodiny a hodiny tréninku, dril, kondiční trénink, silový trénink. Všechno je to o výdrži a ctižádosti. Pokud tohle sportovec nechce pochopit a nedokáže vstřebat, pak z něho nikdy špička nebude.

Po světě běhají tisíce talentů různých sportů, kteří jen kvůli nedostatečné ctižádosti a nízkému prahu bolesti nedosáhli na vrchol.

>> #184, ivan, 06. 04. 2011 17:32:53

Ahoj Ivane, můžu ti poslat zprávu přes tvůj profil? Zobrazí se tak jenom tobě? Dík A.

Rádoby seriozní tisk všem ukazuje jak vypadá mistrovství v práci s hnojem. Bulvár nestíhá. Máme tu dobré téma (tomu rozumí každá baba od škopku a ani nemusí umět lyžovat!), – materiál na palcové titulky a to vše po sezóně! Těžko vyjádřit znechucení slovy… (a tady není ani zvracející smajlík). omlouvám se ale jinak mi to napsat to nejde

>> #185, Pavlos, 06. 04. 2011 20:54:37

Když Šárka 2007 slavně vyjela titul mistryně světa, vyrojilo se plno oslavných euforických článků. Měl jsem to štěstí, že jsem Záhrobské jednak dlouho znal, jednak jsem mohl získat Milanovy (mski) postřehy blízkého insidera, který svou přítomností a „věroukou“ nemálo ovlivňoval trénování a závodění Záhrobských a v akci je sledoval. Syntéza v podobě článku nebyla díky tomu na rozdíl od ostatního psaní prvoplánově doprdelevlezistická a oslavná, nýbrž, troufám si samožerně říct, poučeně věcná, aniž by postrádala oprávněné nadšení z triumfu. Záhrob tehdy dobře pochopil, že vím(e), jak určité věci byly, a měl jsem pocit, že opravdu ocenil i snad citlivý způsob, jakým vše bylo prezentované.

Mj. se tam psalo:

"Nikdo nepochybuje, že vrcholové lyžování je záležitostí nejenom techniky, nýbrž i fyzičky. A stejně tak lze nepochybovat, že nikdo u nás ji netrénuje tak tvrdě, svědomitě a důsledně jako Záhrobští. „Podobného dříče jsem v životě nepotkal,“ tvrdí v jednom rozhovoru současný kondiční trenér Strach. Když kdysi zvali na svoje vyhlášené letní soustředění na chalupě na Benecku ostatní reprezentanty, scházely se prý jen samé omluvy…

Přejme nicméně Šárce, aby bývalý veslař Strach dostatečně pronikl jak do potřeb své svěřenkyně, tak i do specifik alpského lyžování, a aby cesta s ním už byla bez potřeby „všechno překopávat“. Čím starší a opotřebovanější Šárka bude, tím opatrněji a pečlivěji se s jejím zlatým tělem musí zacházet. I trochu jinak trénovat a víc regenerovat. Tím spíš, když čteme, že „Šárka má ohromnou vůli. Na ženskou až neuvěřitelnou. Všechny chlapy by strčila do kapsy.“

Takže na jaře 2007 se před její dřinou smekal klobouk, i ten Toníkův. A teď se dozvídáme, že to bylo mučení neviňátka, ohrožující její budoucí plodnost?

Ne, nevím, jak moc trénink Šárku zhuntoval (kromě toho, že nebyla nikdy zraněná). Ale poukaz na ohrožení její budoucí mateřské role mi přijde jako sice rafinovaná, ale současně i levná podpásovka. Místo věcné debaty o tom, proč ŠZ nedokáže pořádně ve slalomu zatočit, se s odvoláním na „svaté“ mateřství útočí na city davu. Je to snad palebná příprava pro situace, kdy za jakékoliv zdravotní problémy v budoucnu včetně třeba komplikovaného porodu bude možné vinit otce-trenéra?

Hnusně, ale účinně vymyšlené, myslím si. Furt totéž, meine Herren: zum Kotzen…

>> #186, Alda71, 06. 04. 2011 21:24:03

Přiznám se, že nevím.

Mě zaujal vývoj od vyjádření o útoku na získání malého glóbu ve slalomu a pravidelného dojíždění na bodech v obřím slalomu, přes nic se neděje, měníme techniku, v trénincích to již funguje a tvrdé boty a vadnou desku vázání až po dnešní zničené zdraví, ponižování, okrádání. Jak nyní bude hledat sponzory, když vlastně přiznává, že problém není dočasný ve změně techniky, ale s velkou pravděpodobností trvalý v nenapravitelně zničeném zdraví? Nebo se chystá na přechod z aktivní sportovkyně na aktivní celebritu?

>> #186, Alda71, 06. 04. 2011 21:24:03

>> #190, ivan, 06. 04. 2011 22:03:44

Přijde ti to mailem, Ivane. Nikdo další to neuvidí.

>> #193, HonzA_, 06. 04. 2011 22:39:49

OK, dík.

>> #191, garfield, 06. 04. 2011 22:15:28

Nerad spekuluji a různé konspirační teorie mám pro pobavení, ale nedivil bych se kdyby už bylo „něco“ na cestě. Celkově by to bylo vkusné zakončení kariéry – ještě relativně na vrcholu, ale po uvědomnění si možných budoucích zdravotních rizik otcem zhuntovaného těla rozhodnutí pro mateřství. A ještě s nádechem toho, že ta další sezóna by určitě byla lepší, protože by všechny ty nové věci začaly do sebe zapadat a jezdilo by to samo. Ale co by žena neudělal pro zdravé dítě. Davy pláčí dojetím a kamenují starého Záhroba.

>> #191, garfield, 06. 04. 2011 22:15:28

Na tohle téma mám doma ex-porodní bábu, která byla při neurekom různých porodů a díky své současné práci se zná s každým, kdo v této branži za něco stojí. Takže případná příslušná moudra budu mít odkud čerpat.

Btw, taková Vreni Schneider rodila až před čtyřicítkou a žádný průser se nekonal. Mama Schleper zvládá i závodit, sám jsi ji přece svého času zmiňoval. Osobně znám i dětičky Annemarie a Hanni Wenzel (Tina šla do WC už jako 16ka), a co třeba Felix Neureuther, ten se mámě závodnici taky docela povedl, ne? Taky moje (bohužel) platonická láska Debby si s mladým Benettonem pořídila dorost. Taky Marina („du bist die erste Olympiasiegerin, die ich geküsst habe“) má svou Terezku (a možná další?)…

Příroda je mocná a rozmnožování je jednou z mála opravdu smysluplných lidských činností.

>> #193, HonzA_, 06. 04. 2011 22:39:49

Heh, nojo, ale to by musel ivan maily číst :o)))))))

Sorry za OT

>> #189, ivan, 06. 04. 2011 21:54:18

Ivane já jsem ty články četl a i z vyprávění kamarádů, kteří narozdíl ode mne měli možnost vidět ŠZ na ledovci při tréninku, jsem té dřině věřil.

Jak už jsem psal výše, tak vrcholový sport bolí. Sám jsem v roce 96 zažil pár letních kondičních tréninků s Frantou Musilem (v té době hrál za Ottawa Senators) a i když jsem měl výbornou kondici, tak jsem doslova padal na hubu.

Co se týče AS tak se obávám, že pronikl úplně někam jinam než do potřeb své svěřenkyně…

>> #195, HonzA_, 06. 04. 2011 22:46:52

Pokud bys to trefil, budu se tvému postřehu klanět bušením čela o (technický i jakýkoliv jiný) sníh se sundanou helmou.

Což neznamená, že si tvých názorů necením už teď.

>> #197, Martin430, 06. 04. 2011 22:52:46

Přijímám OT.

Musíme jenom umřít. (Taky kurva platit daně a dneska mě berňák upozorňuje, že si i zaregistrovat účet, fujtajksl.)

Ale jo, polepším se, když jsi teď ten vážený dovozce kvalitních lyží z káesu (pro mladé: KS = kapitalistické státy, sice třídní nepřítel socialistické soustavy usilující o její zničení, ale současně výrobce žádaných obdivovaných kvalitních produktů).

>> #199, ivan, 06. 04. 2011 22:55:15

To si budu pamatovat a když to vyjde, nějak vhodně bych to využil .

Každopádně je to opravdu velká spekulace, ale byl by to doják a efektní cesta jak z toho ven…

I když, Šárka je pořád mladá holka (teď myslím z pohledu těch dětí a ne lyžování na úrovni svěťáku) – teprve 26let. A tak si myslím že ještě chvilku počkají (ty děti) a že, někde v těch článcích zmiňovaných, 10 let je spíš ten čas kdy to přijde. Ale nechám se rád překvapit.

>> #200, ivan, 06. 04. 2011 23:01:34

heheheheh,

drahý pane Žurnalisto, musíš říkal kulwa, jinak bude fórum penalizovat vyhledávač :o)

Vzhledem k mým všeobecně známým kladným postojům ke komunistům mě Tvoje poznámka šeredně ranila.

Příští rok teda rozpálím import srpů a kladívek, abych si narovnal páteř. Chceš nějaký srpy poslat do Špindlu ?

>> #201, HonzA_, 06. 04. 2011 23:04:59

Ty holky dneska dobře vědí, že závoděním vydělají mnohem víc než prací. A věk mateřství – ne biologicky, ale sociálně – se posouvá, takže si klidně jako ta Vreni počkají, až biologické hodiny začnou tikat opravdu nahlas, a pak to vesměs zvládají.

„Životnost“ závodnice je cca do 30 let, a to je furt ještě – relativně – mladá holka, zejména když uvážíš sféru šoubyznysu a zahrneš i (mnohdy exteriérově obdivuhodné) klimakterické diblíky.

Se Zahrobskymi jsem se aktivne, pravidelne a casto potkaval od roku 1993. Tehdy Sarce bylo 8 let a prim hral pak jeste dlouhou dobu mlady Petr. Nesouhlasim ze by Zahrob sve deti drel a vystavoval je tak nebezpeci urazu natoz opotrebovani a trvalymi nasledky..

To treba starej Ante kostelic jo.. na Hintru bydleli cely leto a podzim ve stanu [pod kopcem nebo uplatili flaskou uklizece Fern Hausu na Hintertuxu a prenocovali nahore i kdyz se to nesmelo.. Na kopci prvni a znej posledni! Ne nadarmo se Anica sesypala zdravotne velmi mlada!

Zahrob at uz je jakykoli neni idiot a buldoci vizi uspechu mel od pocatku a dobre vedel ze zraneni a prilisna unava organismu se s nim neslucuje.

To co se momentalne deje vidim jako naproste diletanstvi a selhani realizacniho tymu Sarky a bohuzel i jeji samotne.

Tak dnes dvoustránkový rozhovor v příloze mfdnes plný nařčení a osočování. Patří tohle vůbec ještě na veřejnost v rámci elementární slušnosti a úctě k otci? Tak si SZ postěžovala, lidi co chtějí tak uvěří že její otec je hrozný a jeho zásluha je jen to že jí přivedl k lyžování a naučil první obloučky. A co dál kam až tahle mediální kampaň povede čeho vlastně SZ chce dosáhnout snad obhajoby poklesu výkonnosti či výběru přítele? Je spousta lidí, kteří by s ní i za cenu fyzického a psychického příkoří vyměnili zaměstnání.

>> #207, mski, 07. 04. 2011 06:45:45

Ano, ano, ano/ne.

Ano, „sedřel“ ji tak, že nikdy nebyla zraněná, už jsem psal.

Ano, z Kostelicových byli ostatní trénující na větvi. Vyprávěli o tom i v německé TV. Na Tuxu prý i dvakrát denně nahoru, do toho dřepy s ruksakem naplněným šutry. Spaní dole v autě, minimální regenerace. Janica v 16 letech nějaká (hormonální? říkalo se) kúra, přes léto přibrala 15 kilo, protože jako tintítko neměla šanci unést ordinovaný nápor tréninku i závodění. Pokažená pleť, obětování exteriéru (jak se dneska holky chtějí líbit a jak jim i sponzorům na tom záleží, vidíme v přenosech z WC). Myslím, že něco takového nejenom od té doby žádná holka nepodstoupila.

Ano/ne: jak už jsem také psal, je to velmi profesionální kampaň, podle mě už ne v režii „pouhého“ realizačního týmu, nýbrž firmy IČO 25748521, viz i výroky jejího mluvčího. Celkové pojetí s převedením sporů z odborné do univerzálně srozumitelné „civilní“ roviny s důrazem na emocionální argumenty, gradace, rozložení do konkrétních médií včetně využití hlavní tiskové agentury by těch pár lidí bezprostředně okolo Šárky nezvládlo.

„Selhání“ ve smyslu že něco takového iniciovali a dopustili, ano.

>> #204, ivan, 06. 04. 2011 23:16:22

Sorry za off-topic, ale „Exteriérově obdivuhodný klimakterický diblík“ je opravdu boží nálepka