vyuka deti se zamerem zavodniho lyzovani (strana: 4)

>> #85, mski, 07. 02. 2018 23:06:11

I já si myslím, že je lepší lyžovat odmala, v tom není žádný problém a tu spoustu zábavy a naježděných kilometrů už nikdo dětem nenahradí. Píšu kilometrů, nikoliv branek. Bode Miler, pověstný svéráz, psal ve své knize, jak jako malé dítě jezdil – sám, hodně a rychle, velmi rychle. Představa, že se při drilování cvičí cit pro skluz je iluzorní, cvičí se většinou právě a jen drily.
Představa trenérů, že se cit získá v brankách je také lichá a ničím nepodložená – získá se odhad a dovednost jezdit v brankách.
Cit pro skluz by se podle mě cvičil volnou jízdou na dlouhých a minimálně vykrojených lyžích. Otázka je, jestli něco takového, jako cit pro skluz, vůbec existuje a další otázkou je, jestli se dá nějak cvičit.

Přidám nedávný zážitek z Bublavy. Jezdil tam volně malý závodník, odhadem tak do 10 let/cca 150 GS. Na lyžích stál dobře, nadprůměrně dobře, vyježděnost byla znát. Dovedl krásně z lyží vysednout do strany, těžiště těla dát někam snad metr vedle stopy. Paráda. A dovedl ještě jednu úžasnou věc, která téměř popírala fyzikální zákony: jel při tom v podstatě rovně dolů z kopce.
Když jsem druhý den na umrzlý povrch vytáhl na tutéž prázdnou sjezdovku lyže s určitě dvojnásobným R, tak si troufám tvrdit, že jsem tam i já, totální lama, generoval, při podobné rychlosti, výrazně zavřenější oblouky (protože oblouky), přinejmenším určitě víc kousků, než on. Někdo, kdo umí, tak by jel samozřejmě ještě daleko lépe a jinak.

Tím chci říct – připouštím, že tomu houby rozumím a nemohu předjímat Boží/trenérské záměry – že si myslím, že jeho „trénink“ byl v těch chvílích úplně nahouby, že se neměl zadarmo a kontraproduktivně vozit na krátkých GS, ale v dané rychlosti se měl „snažit“ na SG, protože na nich by (podle mě) opravdu získával ten správný „cit“ jak lyže zatáčet do dlouhých oblouků a jak je naopak nechat jet, rychle jet. [Jeho SG by měly třeba 170 cm a R 19–20?] Takto se neučil ani zatáčet ani jet rychle, „učil“ se jen, jak jet rovně na naklopených lyžích, tedy v důsledku brzdit. Uvidíme, třeba mu/jim křivdím, třeba právě tudy vede cesta a vyroste z něj další závodník schopný jezdit EP/SP. Nechám se překvapit. Možná se stále ještě mylně domnívám, že naklopení lyží by mělo mít nějakou výraznou souvislost se zatáčením, ale zřejmě to tak být nemusí.

A tak nějak podobně se trénuje (nebo spíš „trénuje“) všude, Dřepčíky Karlovarské nevyjímaje. Ani opravdová rychlá jízda, ani zatáčení, některé „zajímavé“ drily po površích a v rychlostech pro otrlé, pod R lyže se děti podívají snad jen při pádu.

Přesto se, slovy jednoho ze zdejších Ivanů, některé děti lyžovat naučí, působení trenéra navzdory. Neztrácejme naději.

P.S.: Asi si dám závazek, že alespoň toto vlákno ušetřím svých sáhodlouhých výlevů.

>> #91, ˘Ö˘Krab, 08. 02. 2018 11:11:13

Me zatim nikdo nevymluvil, ze klicovy prvek lyzarske/zavodni techniky je dokazat vyjet ciste oblouk s co nejmensim R. Sila/vybusnost, stopa aj. jsou jen parametry a charakteristiky, ktere jsou jen dalsi z mnoha soucasti techniky, jejimz cilem je minimalizace R. Specificke situace ponechavam stranou.

Pri uceni techniky je proto zahodno odstranit jakekoliv berlicky suplujici zataceni a vytvarejici tak falesny pozitivni dojem. Mezi ne bych radil rychlost a nizky R lyzi, s kterym jde vse rychleji a samo.

Asi nerikam nic, co by prede mnou nerekli jini a lepe. No co uz.

Dosel jsem take k zaveru, ze je i mezi zavodniky podcenovan vyznam pisty konkretne ledove/tvrde pisty a „ladeni“ na takove piste navolno. Citlivost na jednotlive impulsy svalum a lyzim se neuveritelne zvysi, lyzari je umozneno udrzet si tuto citlivost i ve velkych naklonech, kterych na „normalnim“ snehu neni mozne vubec dosahnout, event. zminovana citlivost „pouze“ chybi v pripade premrzleho, hutneho, relativne tvrdeho, snehu.

A bez berlicek typu kratka vykrojena lyze a/nebo vyssi rychlost muze lyzar zkoumat veci (pohyby, casovani, dynamiku, …), ktere jinak nena sanci poznat.

Tot muj nazor. IMO se jezdeni „v nizsich rychlostech, na volno, na ledu a na malo vykrojenych lyzich“ velmi podcenuje.

>> #92, valerius, 08. 02. 2018 12:18:58

Me zatim nikdo nevymluvil, ze klicovy prvek lyzarske/zavodni techniky je dokazat vyjet ciste oblouk s co nejmensim R.

Mozno keby si poprosil Adama1,aby Ti dal kontakt na tu instruktorku v inom vlakne,by si po jednej jazde na vleku s nou nazor zmenil.:}

Aj ked,az taky strach nemam,Tebe to pali.

caute Harry

>> #92, valerius, 08. 02. 2018 12:18:58

klicovy prvek lyzarske/zavodni techniky je dokazat vyjet ciste oblouk s co nejmensim R

Mohu se jen domnívat, budu rád za uvedení románových omylů na pravou míru.
Asi bych oddělil určení „lyžařské“ od „závodní“. Pro lyžařskou techniku to určitě platí, pro závodní nikoliv paušálně a spíš až ve vyšších kategoriích, kde se jezdí na FIS ‚nelidských a netočivých‘ lyžích (a na tvrdých tratích vždy).
Pro závodní techniku je spíš potřeba dokázat zajet právě takový oblouk, který je nejrychlejší, s přesným načasováním, takový, po kterém se dá optimálně pokračovat v trati. To ostatně zažíváš na vlastní časomíru.
Nakolik to bude právě oblouk nejmenší a čistý, záleží na mnoha okolnostech, ale pravděpodobně, čím tvrdší či zatočenější bude trať, tím více se schopnost jet čisté a utažené oblouky bude hodit.

>> #92, valerius, 08. 02. 2018 12:18:58

Dosel jsem take k zaveru, ze je i mezi zavodniky podcenovan vyznam pisty konkretne ledove/tvrde pisty a „ladeni“ na takove piste navolno. A bez berlicek typu kratka vykrojena lyze a/nebo vyssi rychlost muze lyzar zkoumat veci (pohyby, casovani, dynamiku, …), ktere jinak nena sanci poznat.

Na ledove / tvrde piste s pouzitim kratkych lyzi jdou zkoumat vsemozne veci vcetne balancu, ktery je bran mezi zakladni pilire pyramidy a ma vetsi dulezitost jak stani na vnejsi lyzi. Perfektni automaticka korektura balancu je zapojovani driftu, ktery lyzare srovnava do late a odnaucuje ho mit sirokou stopu, nadmerne nevyvazene naklaneni do oblouku, prilisne predsouvani vnitrni lyze, teziste vzadu atd. U hobby lyzaru bych vyuku driftu vubec nepodcenoval a mel by byt soucasti vyuky.

>> #95, Marek Bednář, 08. 02. 2018 15:45:48

Zajímavý názor a pohled na věc. Jaký konkrétní drift máš na mysli a ve které fázi?
U žádného lyžaře by se výuka driftování (ať je tím míněno cokoli) neměla pominout. Ale ani čisté jízdy po ledu.

>> #96, ˘Ö˘Krab, 08. 02. 2018 16:20:35

Pro me je drift pouze jeden viz video

Bruslari na lednich bruslich, kteri brzdi (driftuji) bokem budou ve vyuce nejspis postupovat rychleji, protoze se jedna o temer to same s tim rozdilem, ze maji na nohach lyze a ne brusle. Vyhodou, kterou pocituje je, ze pri prepnuti stehennich svalu do usporneho rezimu clovek zustane pouze delsi cas v driftu, takze se tolik nerasuje a vydrzi na lyzich dele lyzovat. Samozrejme vzdy bude zalezet na fyzickem limitu kazdeho jedince s delkou pobytu na svahu a podle toho se zvoli patricna technika. Nekdo si to odsmykuje, nekdo oddriftuje a ty zdatnejsi vydrzi jezdit celou dobu po hrane. Kdo si chce srovnat balanc, tak drift beru jako velice zajimave reseni, ktere funguje s okamzitym / raznym potrestanim.

Nevyhodou jsou oprejskany lyzaky a rozrezanymi kalhoty.

>> #97, Marek Bednář, 08. 02. 2018 18:10:10

Kolik lidí jsi viděl na běžné sjezdovce jet tímto řízeným točivým driftem v zahájení oblouku? O fyzické a koordinační náročnosti by se také dalo dlouze polemizovat.
Účelem takového driftu je dostat lyže někam a do takové pozice, aby oblouk nějak rozumně pokračoval, když se tam lyže s jezdcem nedají dostat čistě po hraně. Dále pak často regulace rychlosti v nájezdu. A nakonec situační přednastavení s ohledem na další oblouk a potřebu do něj najet nějak lehce nestandardně, jak by to z běžného oblouku nebylo možné.

>> #97, Marek Bednář, 08. 02. 2018 18:10:10

proc by mel lyzar mimo branky jezdit takovym driftem?

>> #99, ˘Ö˘Krab, 08. 02. 2018 18:33:48

Nedokazu posoudit. Nektere drifty jsou tak kratke, ze nejdou beznym okem v rychlosti videt. Pouze dotycny lyzar si je vedom, ze nestupuje na kratkou dobu do driftu. Fyzicka narocnost pri volne jizde je nizsi a za tim si 100% stojim 

>> #100, Gravedigger, 08. 02. 2018 19:03:11

Video je ukazkove s ucelem poukazat na co nevjice viditelny drift, ktery je na kameru kvalitne zaznamenan. Ve videu jsou i samozrejme kratke drifty, ktere tolik neprasti do oka. Casovou delku zustat v nem si uz musi kazdy zvolit sam podle potreby.

>> #99, ˘Ö˘Krab, 08. 02. 2018 18:33:48

Toto o com pises,ma uzky suvis s tym co dnes pisal Vale.

Dobre napisane.

caute Harry

>> #101, Marek Bednář, 08. 02. 2018 19:45:35

Davam do banku pet euro,aby si si mohol najat kvalitneho kameramana. Najvyssi cas na video.

Som na Teba fakt zvedavy. Aj ked tusim co uvidim.

Kto este prihodi?

caute Harry

>> #104, Harry, 08. 02. 2018 20:07:15

Já nesázím, protože vím, že tyto metodiky už zapracoval francouzský lyžařský svaz:

https://zpravy.aktualne.cz/…c1f6b220ee8/?…

I

>> #105, CzechSkier, 08. 02. 2018 20:12:01

Tak asi zas nic.

Ja sam to neutiahnem.

caute Harry

P.S. Ta selfie tyc co ma privarenu na kostrc,mala byt kratsia. Takto unikaju dolezite detaily.

>> #95, Marek Bednář, 08. 02. 2018 15:45:48

Pravdu dis, vilny carodeji. Nebo ne? Torsku mi cast tve argumentace prijde ve stylu „abys byl rychly, je potreba byt rychly“. I tak mi tvuj pohled prijde k veci a soucasne zkusim rozvinout svuj.

Trate se stavi tak, aby nebylo jednoduche je projet. Coz minimalne u tocivych disciplin spociva v zataceni. Najde se nekolik typu situaci, kde muze byt rychlejsi zadriftovat, zvolit jinou stopu a vyjde to lepe, nez jet ciste. Casto vsak plynou z nejakeho nedostatku, napr. siloveho/fyzickeho, v kombinaci s profilem a rozestavenim.

dokázat zajet právě takový oblouk, který je nejrychlejší, s přesným načasováním, takový, po kterém se dá optimálně pokračovat v trati

zavani mi to tim, ze si zavodnik vybira stopu. K tomu potrebuje

1. utocit to ciste
2. co neutoci odsmykne/oddriftuje

Cim tocivejsi vladne technikou, tim vic situaci zvladne bodem a), nebo tim vetsi rozsah moznych stop si bude moc volit, resp. korigovat tuto v prubehu oblouku.

Ale nevim, ja si stopu nikdy nevolil, ja skoro vzdy tocil co to slo, jakoze to dle mych predstav obvykle moc neslo 

Ale to uz trochu fabuluji a jeste vynechavam zmineny vyznamny vliv podlozky.

>> #95, Marek Bednář, 08. 02. 2018 15:45:48

Nevim. Drift ma svou roli, ale IMO podruznou, resp. ho vidim jako nadstavbu. BTW: Na rovnovahu si kamos chvalil bigfooty.

>> #104, Harry, 08. 02. 2018 20:07:15

Prihodím Ti ďalších 5€. Videá ma moc nezaujímajú, ale toto by mohlo byť prínosné. Ak tam bude zaznamenaný čisto nadriftovaný slalomový oblúk.

Cielene trénovať drift na slalomkách? Prečo nie? „Bolo koze dobre, šla sa na ľad šmýkať.“

>> #98, Marek Bednář, 08. 02. 2018 18:24:46

Jezdi na snowboardu, nebudeš řezat ani boty, ani kalhoty.

>> #107, valerius, 08. 02. 2018 20:33:53

Drift ma svou roli, ale IMO podruznou, resp. ho vidim jako nadstavbu.

Ano, také ho vidím jako nástavbu. Ideálem by bylo učit (se) jezdit čistě na mírných kopcích, pak prudších, pak ještě prudších. A krom toho paralelně připravovat drift, samozřejmě, že na delších a dlouhých lyžích. Čistý carving už na GS 188/30 si nějak moc nedovedu živě představit.

>> #108, TNS, 08. 02. 2018 22:16:39

Protože jsem škudla, tak 5€ nepřihodím. Dovedu si představit, že na černé mu nic jiného, než drift, nezbývá, ani na slalomkách. Jenže na SL drift moc vidět nebývá, ony se, potvory, strašně chytají do oblouku.
Jak se s tím popasuje? Toť otázka za víc, než 5€.

>> #109, ˘Ö˘Krab, 09. 02. 2018 07:17:02

Jasné. Len aby nedošlo k omylu. Rád by som videl drift, nie šmyk pätou. Pivot turn. Nie skidded turn.

…ale aj tak nič neuvidím a Harry mojich ťažko zarobených 5€ prepije. Nevadí, tak či onak je to investícia.

>> #110, TNS, 09. 02. 2018 08:07:43

Však o tom se celou dobu bavíme a Markovo video bylo dostatečnou ukázkou.

>> #107, valerius, 08. 02. 2018 20:33:53

Ve volne jizde nejde o to byt co nejdriv z kopce dole, ale drzet si nejakou konstantni rychlost v prudsich pasazich s plnou kontrolou lyzi. Jizdu na ledovem pokladu z meho pohledu vidim takto

• ciste po hrane: fyzicky narocne, sirsi stopa, vice pohybu pro srovnani do dalsiho oblouku.
• s pouzitim smyku: fyzicke nejmene narocne s rozhozenim celeho telo, ktere je potreba do dalsiho oblouku srovnat
• s pouzitim driftu: fyziky usporne, muze byt zapojena pomerne uzka stopa = mene pohybu pro srovnani do dalsiho oblouku

Rozdil bude sjet kopec 1× nebo 15× s naslednou regeneraci do dalsiho dne, coz jiste bude mit vliv na fyzickou zatez s rozlozenim sil po celou dobu s neodpalenim se v zacatku. Bez smyku nebo drift si to moc nedokazu predstavit.

Nauceni a zapojovani driftu ve volne jizde se zmeni lyzarovo pojeti techniky (z meho pohledu k lepsimu), protoze drift ma uzke mantinely ve kterych se musi lyzar pohybovat. Telo musi byt v balancu a tim se z velke casti eliminuji neduhy typu extremne predsnuta vnitrni, prilis siroka stopa, loveni rukou buh vy od kad nebo nasedavani zadkem jako do auta atd. Nevim o lepsi auto korekci bez pouziti externiho odbornika. Proto beru drift jako vyborny cvik u hobby lyzaru.

>> #109, ˘Ö˘Krab, 09. 02. 2018 07:17:02

Cas kdy se znovu chytne lyze ovlivnuje lyzar, ale je pravda, ze na mirnejsim kopci dochazi k velice kratkym casum. Na cervene sjezdovce by mel byt i okem viditelny, ale znovu zalezi na lyzari jak se rozhodne.

>> #112, Marek Bednář, 09. 02. 2018 09:04:59

Víš, co je pěkné? Že do toho stavu sebepoznání a zkoumání se nutně musí každý, kdo se pokouší naučit se seriózně a dobře lyžovat, po čase dopracuje. Dala by se v historii fóra dohledat vlákna, kde jsme drift (tento pivoting drift) sáhodlouze řešili a argumentoval jsem podobně nebo stejně, jako Ty.

Teď k #112. Vůbec bych neoperoval ledovým podkladem, to je nepodstatný faktor. Drift používá standardní dovednosti a součásti oblouku po hranách, jen jinak načasované a vzájemně vyvážené, koordinace je jiná. [Když už jsi minule vytáhl nějakou pyramidu (dovedností), tak by bylo dobré ji definovat celou, nejde o obecně závazný předpis ani formulaci.]

Díval jsem se opakovaně na různá svá pracovní videa i stopu ve sněhu, pocit je jedna věc, realita druhá. Ve volné jízdě ve slalomových obloucích slalomky k driftu asi ani nechci/nepotřebuji nutit, to bude tím, že nejezdím po černých sjezdovkách. Tím nevyvracím, že k regulaci rychlosti jízdy není (podle mě) drift tím prvním legálním a regulérním prostředkem, po kterém bych se snažil sáhnout. Zpravidla mi to naštěstí vychází tak, že už samotná jízda v krátkých navazovaných obloucích (bez traverzů) je dostatečně brzdivá sama o sobě. A také je to tím, že se flákám a nechce se mi zvyšovat frekvenci oblouků nad 1 Hz.

Měl by sis uvědomit, že jsi, pokud jezdíš jen na slalomkách nebo obecně lyžích R<21m, strašně limitován, co do technických dovedností i pocitů. A pocity klamou i u delších lyží, dovést lyže k viditelnému driftu v plné rychlosti, pokud jsi zvyklý nasazovat oblouky včas a moc se s tím nepáráš, je běh na dlouhou trať. I GS lyže prostě chtějí zatáčet a chytnou se za hranu velmi ochotně a rychle, takže pocit je driftový, ale vnější pohled carvingový a stopa kolejnicová. Možná, že bych driftoval, pokud bych na GS jel to, co jezdí běžní rekreační jezdci na SL. Ale celkem Ti můžu garantovat, že na krotkých GS R~24 se dá zajet čistě něco, co je nad možnosti všech slalomkářů. [Daliho jsem viděl opakovaně jet na R>27 čistě dětský obřák pro lyže R~16 postavený na mírném.]

A konečně se dostáváme ke driftu. Troufám si tvrdit, že jeho základy jsem po deseti letech tak nějak skoro i pochopil a možná dovedu aplikovat a snad i cíleně použít. Letos jsem se k tomu dostal právě jedno dopoledne, tedy konkrétně tak hodinu a půl.
Lyže: 203/R>33
Sjezdovka: modročervená
Povrch: Večer upraveno za tepla podle možností a množství sněhu.
Počasí: Umrzlo, od půlky houstnoucí mlha.
Zalidněnost: Mizivá.
Jízdy: První prohlídková celá driftem až za půlku oblouku, abych se podíval, jak dobře rolbař bojoval a co si budu moci dovolit v dalších.
Další jízdy byly samozřejmě také lehce „driftem“, abych nevpálil v mlze do někoho, kdo se ocitl v problémech. Drift, jako pozdržení, drift, jako možnost vybrat si, kdy se lyže zakousnou, zaberou naplno a začnou zrychlovat. Drift, jako otočit lyže dolů z kopce.
Bez pocitového driftu bych se, v dané rychlosti a svém aktuálním neumění, nevešel do mnou vysněné výseče sjezdovky. Jezdit na SG slalomkářské „SG“ oblouky (tedy s traverzem) je hazard se životy (svým i ostatních). Kdyby mě ale někdo natočil, tak by drift byl stejně vidět (kdyby bylo vůbec něco pořádně vidět) s bídou a jen náznakem možná tak ve dvou ze dvaceti provedených oblouků.
A tím jsem pro letošek s „carvingovými“ drifty skončil, protože v branách nejezdím. Co nejde na běžných sjezdovkách carvingem, to jde jinými typy oblouků, kde brzdivý smyk (a občas ve spojení s nějakou formou driftu) není sprosté slovo.

Nebudu si přece kazit zážitek ze slalomek driftováním do oblouku, když to neumím a nepotřebuji. 

P.S.: Tak mi ten sdružený socialistický závazek #91 zase nevyšel.

EDIT: Ale jako omluvu náhradou přidám nějaké odkazy: tady, tady a tady. A ještě jedno video pro Marka.

Kdyby mě ale někdo natočil, tak by drift byl stejně vidět s bídou a jen náznakem možná

Škoda, už by se zase mohlo pitvat. Nejlepší pitevník (a sekvenční fotograf) by ale byl v konfliktu zájmů.

>> #115, Vvladimir, 09. 02. 2018 10:04:55

Onho nemam strach. Profik sa dokaze odosobnit. :}

caute Harry

P.S. Ale keby nas nejakou nahodou sklamal,poznam jedneho vyrobcu kozenych bicikov…Zlozime sa mu.

>> #110, TNS, 09. 02. 2018 08:07:43

ale aj tak nič neuvidím a Harry mojich ťažko zarobených 5€ prepije.

Neprepije. Pojdu na charitu.Mozes zit z dobrym pocitom.:}

Urcite si urobil lepsie,jak keby si si prilozil na sporenie v druhom dochodkovom pilieri. Tam by si z nich urcite casom uvidel houno.

Skolenie dochodcov uz pondelok ,utorok cvicne zacalo.Som zvedavy,ci im zacne zapalovat,o co vobec ide.

Cesi maju nastastie filipa,ti ho odmietli.

caute Harry

>> #114, ˘Ö˘Krab, 09. 02. 2018 10:00:52

Ruku na srdce – neni tech deset let na pochopeni / aplikovani driftu nejak dlouho? Podle me se nad tim tak dlouho laborovalo, az se prelaborovalo Jako male deti, ktere se sotva drzi na bruslich jsme obdivovali starsi jak na tom umi krasne brzdit (driftovat) bokem vcetne prekladani pozadu. Dobre bylo, ze se nic slozite nevysvetlovalo → ,,prenes vahu na spicka a odlehci obe brusle,, Nic vic, nic min a k tomu vsemu se stacilo neustale divat na jineho, ktery to umel (takovy demo jezdec). Dospely z meho pohledu casto resi radu veci zbytecne slozite a zahlcuji si mozek kvantem informaci, ktere na svahu stejne nedokazi aplikovat i kdyz se o to snazi zuby nehty. Vrazedna kombinace je vyuka neceho noveho na prudsim svahu s hafou informaci, ktere chce dotycny aplikovat.

Zasilam pyramidu u ktere me jiz drive zauj balanc. Clovek nad tim zacne premyslet a rika si, kdo je takovym nepritelem balancu? Jiste tam bude nadvaha, ktera ma negativni vliv.

To je mi novinka, ze jsem po technicke strance limitovan v porovnani s lyzari, kteri kombinuji GS+SL = jsou lepsi technici v SL? U dvaceti dnu za sezonu? Nu coz, nekrasnejsi na tom vsem je fakt, ze ten chleba se lame na svahu a tam uz nikomu nepomuze ani svecena voda 

>> #118, Marek Bednář, 09. 02. 2018 15:28:59

Nejdřív k obrázku, řekněme, že dejme tomu tak nějak tuším, jak vypadá US metodika. Bez komentáře: Early lower leg activation. Ale každému podle jeho gusta.

A dejme tomu, že bruslit na ledě jsem kdysi také nepatrně uměl, tedy alespoň překládat dopředu i dozadu, stejně tak brzdit brakáží. V bruslení jsou ale i zajímavější lyžařsky nápodobivá cvičení, zvl. pro slalomky na mírném.

K lyžování. Dovolím si tvrdit, že i u pěti dnů za sezónu by se u mě pozitivně projevilo kombinování GS + SL, ve prospěch kvality jízdy na SL. Jak to mají ostatní nemohu říct, zvlášť ne u těch, kteří jezdí jen na slalomkách. 

Každopádně funguje pravděpodobně to, že delší lyže člověka lépe srovnají, má na vše víc času a může chodit víc dopředu. A také drily jsou většinou na méně točivých lyžích efektivnější (ne nutně efektnější), protože dovolí lépe odfiltrovat vliv vykrojení lyže na zatáčení. Pro pluh a pivotovací cvičení (vč. různých forem javelinů) to platí 100%.

Konkrétně letos jsem první dva dny na lyžích celé prožil se začátečníky na modré placce v podstatě jen demonstracemi cvičení rovnováhy a smyků v nulové rychlosti (na GS 185/~25,5), popř. odpoledne volně pár oblouky na širších twintipech 178/R18 v rozměklém sněhu. Třetí den jsem se s obřačkami chvíli podíval na červenou, než se zalidnila, pak jsem se zase vrátil na modrou (modrá je dobrá).
Čtvrtý a pátý den jsem začal ráno na přimrzlé červené velmi opatrně a s velkou rezervou na SG, jen, abych se na nich vůbec svezl. Po chvíli jsem skočil na modrou se SL a pak na pár jízd na červenou. (A pak jsem pak zase dětem něco na modrém plácku demonstroval na SG i SL.)
Pocitově (tedy subjektivně) jsem si tak stabilní a jistý na SL připadal naposledy ke konci sezón v letech, kdy jsem jen na nich trávil >20 dní za sezónu. Na slalomkách se mi dařilo nelovit za sebou nohu/bok/rame­no/ruku, nepadat dozadu, neuchylovat se ke zbytečně široké stopě – což všechno je u mě obvykle nedílnou součástí jízdy; na nic jsem nemusel myslet, vyjma toho, kam jedu a jak to jde samo.

Na dalším jednodenní lyžování po týdnu jsem si vzal jen tvrdší GS (186/>23) a velmi dobře jsem si (subjektivně) na prázdné modročervené zajezdil, přestože se mi do zatáčení sem-tam chyba vloudila, ale naštěstí ani jedna zásadní nebo neopravitelná.

Jde mi o to, že na slalomkách si troufnu jet něčím (doufám) podobným volnému slalomovému oblouku i bez toho, abych na nich cokoliv výrazněji cvičil. Klidně si to natrénuji v pomalé a většinou necarvingové jízdě na delších lyžích, a to včetně časování. A teď jsem si konečně na vlastní nohy vyzkoušel, že jakožto slalomový nespecialista-nezávodník dosáhnu daleko lepší průpravy, když na slalomkách nebudu jezdit zbytečně, naopak, stoupnu si na ně jen na těch pár jízd, kdy budu mít náladu, sílu a energii mrskat tam (slalomové) oblouky jeden za druhým.

Mám mnoha lety pozorování sebe i okolí ověřeno, že opačně to prostě nefunguje, na slalomkách se základy pro jízdu na delších lyží cvičí velmi špatně a u většiny jezdců jsou návyky ze slalomek na GS lyže přenositelné omezeně, pokud nejde přímo o zlozvyky.

Nic z výše napsaného nevylučuje, že na všech lyžích stojím pořád jako naprostý debil. A už zase jsem přes limit úhozů, kruci. Omlouvám se tímto MTS za zaneřádění vlákna, už to nikdy neudělám (to s rozsahem příspěvku, nedebilní stání na lyžích nemohu s klidným svědomím slíbit). 

>> #119, ˘Ö˘Krab, 09. 02. 2018 16:18:10

ja porad rikam, ze jsem jeste nevidel nikoho, kdo by se na slalomkach naucil lyzovat.