Blizzard WRC (strana: 6)

>> #150, adam 1, 07. 03. 2018 20:21:24

jezdit a jezdit nejlépe pod dohledem:-D

>> #151, MPS, 07. 03. 2018 20:47:51

Dík ,když vy jste většinou z konce/začátku světa .:-( Počkáme ještě na Kraba – snad něco „nakreslí“ ? Pokud je ta pozice ovšem ok? 

>> #150, adam 1, 07. 03. 2018 20:21:24

Tak hlavně, aby ses z ní potom (ve zdraví) dostal. :)

>> #150, adam 1, 07. 03. 2018 20:21:24

Jezdit, jezdit, jezdit a časem by to možná mohlo jít . Do takové pozice se dostat dá, ale jet tak celý svah, bude daleko, ale daleko složitější. Ještě jako inspirace i „demo“ jezdec Reilly. Ps: takhle jel celý kopec a Ted Ligety.

>> #150, adam 1, 07. 03. 2018 20:21:24

Adame, pozice sama o sobě je jen na efekt, pokud nevyplývá z dynamiky oblouku a nekoresponduje s dalšími okolnostmi jízdy. To máš pak jako rozdíl mezi funcarvingovým „pianem“ a „gorilou s podběrákem“ aka „šahačem“ za každou cenu. Ta pozice (na prvních dvou obrázcích) vyplývá z toho, jak moc zatáčí a jak velkou dostředivou sílu potřebují vyvolat v odpověď lyžím. Určitě nebylo jejich cílem dostat se takto nízko ke sněhu, to by jim samo o sobě bylo k ničemu, je to jen nutný „vedlejší efekt“ po použití prostředků (rozuměj technik) na extrémní zahranění a zkrácení oblouku.

Takže piluj techniku a správně načasované zatížení vnější lyže, až se k tomu dojezdíš, tak Tě ty lyže do takového extrému samy pošlou a nebudeš se o nějaké pozice muset vůbec starat. Je rozhodně příjemnější to zkoušet na tvrdu a vzít si nějaké opancéřované rukavice. Hlavně, až se ke sněhu dostaneš, tak tam nezůstávat, není to statická pozice, ale jen zlomek vteřiny mezi přibližováním a vzdalováním se někde cca na spádnici, ne za ní. Až si budeš naprosto jistý tím, že oblouk začínáš i ukončuješ včas (hlavně včasný začátek na vnější je důležitý) a opravdu točíš hodně pod R lyže, tak si s tím můžeš začít hrát. Pozor na velmi nebezpečné pozdní výjezdy z oblouku, kdy se svezeš s takto nízkým těžištěm až daleko za spádnici, kde bys už měl jít přes lyže do dalšího oblouku, taková situace nemá řešení bez rizika.

Když se podíváš na slepenec obrázků v příloze, tak první dva jsou si hodně podobné, ale poslední jezdec si sedá za lyže a ne tolik vedle nich, krom toho má výrazně jinou polohu vnější paže a ohnutá záda. Na obrázku to není moc vidět, ale i jinou předozadní rotaci pánve. Takže bych odhadoval (bez znalosti videí mi nic jiného ani nezbývá), že i první bude spíš závodník nebo někdo se závodní minulostí, druhý je Ted, třetí je prostě někdo jedoucí na efekt a jeho pozice je paradoxně blízká právě ne příliš extrémnímu funcarvingu.

>> #155, ˘Ö˘Krab, 08. 03. 2018 08:46:08

Opět naprosto dokonalý přehled, vidím to úplně stejně, první 2 jsou závodní jezdci (Ted a aktuálně hlavně Marcel jedou trošku jiný level) a 3 je instruktor pro analýzu viz. např video https://www.youtube.com/watch?…

>> #156, PavelC, 08. 03. 2018 08:57:43

Pěkná jízda, instruktorská.
Ale, při zpomalení, je vidět, že na každou stranu jede jinak, oblouk doprava začíná po vnější (důsledně si přizvedává patku vnitřní), ale na efektivní včasný záběr vnější lyže je příliš skrčený vzadu a dotahování se paží na změnu polohy těžiště nestačí. Přehranění před obloukem doleva provádí přehozením lyží před sebou (ostatně doprava také), oblouk doleva pak začíná po obou nebo po vnitřní, se vším, co to s sebou přináší.

P.S. Troufám si tvrdit, že kdyby si jezdec nesedal v oblouku tolik dozadu (což má snad trochu souvislost i s padáním vnitřního boku do oblouku a polohou paží), tak by v okolí spádnice a těsně za ní lyže zatížil efektivněji, ty by více točily a ke sněhu by se zadkem vůbec nemusel dostávat. A kdyby stál vepředu od začátku (lyže by podtahoval POD sebou, nepřehazoval PŘED sebou), tak by mu i nabíraly do oblouku rychleji a efektivněji.

K tématu WRC resp. lyží podobného “obřačkového” charakteru mám dotaz ohledně tuningu hrany. Budu rád, když i zdůvodníte proč tak a nebo jinak. Pokud budu boční hranu brousit na 87, tak jaký rozdíl bude, když k tomu spodní budu brousit na 0,5, 1 a třeba i 1,5 ? Nechce se mi jít cestou pokus omyl, tak díky předem za cenné rady. Lyže 176 R19.

>> #157, ˘Ö˘Krab, 08. 03. 2018 09:11:51

Máš perfektní přehled, podle mě je to dáno přehnanou snahou o extrémní GS náklon na SL lyžích v menší rychlosti a s tím spojené veškeré problémy. Nejde zajet na SL lyžích s ±R13, to co dokáží špičkový jezdci na GS lyžích s R30±.

>> #158, mkpstudio, 08. 03. 2018 09:28:35

Záleží, kolikrát za sezónu (nebo za jejich životnost) budeš dávat lyže brousit strojně. Pro správný odklon od skluznice se totiž lyže nejdříve celá (vč. skluznice) srovnává do nuly, pak se teprve vytváří odklony a struktura. Tím se, při větších použitých odklonech, zrychluje úbytek materiálu. Pokud brousíš jednou ročně v servisu a pak ručně, tak to nehraje až takovou roli, pokud bys hnal lyže strojem 5× za zimu, tak Ti dlouho nevydrží. [Radiálním tuningem rozumím proměnný odklon od skluznice, tj. např. 1°-0,5°-1°, což lepší automaty dovedou.]
Doporučil bych zkusit pro začátek standardní broušení a přizpůsobit mu případně lehce techniku, takže třeba 87° a odklon 0,5° po celé délce. (Skoro se i domnívám, že při podobném broušení se dá lyžovat skoro na čemkoliv.) Až, pokud Ti nebude toto broušení výrazně vyhovovat (např. lyže se příliš zakusuje ve špičce nebo naopak nechce pustit z oblouku), tak bych se uchýlil k úpravě odklonu, nejdříve ve špičce, je možno nechat udělat dodatečně i ručně.
Moc a moc záleží, o jaké lyže jde, jak na nich stojíš a jakou technikou jezdíš a po jakém sklonu a sněhu.
176/R19 mohou být nějaké univerzálky nebo třeba i obřačky, pokud máš normální hmotnost, tak univerzálky by neměly mít s Tebou problém, obřačky by nad cca 85 kg a nedostatečné technice mít problém mohly, stejně tak pod cca 65 kg.

>> #160, ˘Ö˘Krab, 08. 03. 2018 09:37:51

Nechal jsem nové lyže naformátovat přesně na tyto hodnoty. Co se týče servisu, tak brousím ručně. Jen mě zajímá, jaký je rozdíl u GS lyží spodní hrana 0,5 a dejme tomu 1,5 co se jízdních vlastností týče. Nerad bych právě zkoušel 1 nebo 1,5 jen tak a pak kdybych se rozhodl vrátit k 0,5 přišel zbytečně o materiál skluznice a hrany. Ptám se konkrétně na tyto lyže https://www.crocsports.com/…-gs-ski.html

>> #161, mkpstudio, 08. 03. 2018 09:51:58

Aha. Už při odklonu hrany od skluznice 1° lyže znatelně později zahraňuje, tedy „chytá se“ až ve větším náklonu. (EDIT: Což pomůže třeba při potřebě rovné jízdy nebo špatně doladěných botách, ale je principiálně lepší doladit boty.)
Při 1,5° pak hrana nechá (ale i nutí) jezdce naklápět ještě daleko více, takže nájezd do oblouku po hranách na tvrdém a v malé rychlosti není skoro proveditelný. Zase naopak strašně snadno oblouky ukončuješ – jakmile jen lehce odhraníš, tak jsi venku (což může být také dvojsečné). EDIT: Tuto hodnotu bych si ale nechal na nějaké SG lyže nebo možná na smýkaný oblouk, ale ani tam asi ne.

Jakkoliv je broušení individuální, předpokládám, že při hodnotách kolem 0,5°/87° probíhalo ladění a někde kolem této hodnoty podávají lyže optimální výkon s plynulou a zřetelnou odezvou. Se změnou odklonu po celé délce bych rozhodně neexperimentoval, jak jsem psal dříve, maximálně kolem předního kontaktního bodu upravit ručně na 0,75°-1°. Ale lyže nejsou dlouhé, pokud nemáš nějaký hendikep, tak bys měl být schopen na nich bez problému jezdit tak, jak je máš teď.

>> #162, ˘Ö˘Krab, 08. 03. 2018 10:10:28

OK, díky moc.

>> #161, mkpstudio, 08. 03. 2018 09:51:58

Ahoj Martine, verejne vitam diskutera s lyzemi znacky Croc 

V servisu si nechavam pouze srovnat lyze do nuly a nasledny odklon od skluznice delam doma. Clovek ma preci jenom 100% jistotu, ze ten uhel sedi po cele delce bez rizika, ze ti v servisu mohou napachat vsemozne uhly hl. na tech multi kombo strojich bez poradneho vedeni lyzi. Dokonce tady bylo tento rok vlakno cloveka, ktery byl zhrozen co mu tam vytvorili za divocinu. 0.5/87 je OK, ale klidne bych se nebal zaexperimentovat s 0.75/87. Dokud si nejakou zmenu nezkusis, tak ti to bude porad vrtat hlavou Brouseni skluznice na kameni automatem by melo vydrzet cca 10 – 15×, takze driv odpalis bocni hranu, ze uz nebude co brousit.

>> #164, Marek Bednář, 08. 03. 2018 10:59:03

Údaj 10–15× máš odkud?
Kokoskovi řekli něco jiného, ještě se můžeme zeptat třeba Skijana, ale asi se dozvíme něco podobného, jako od Pavla Šmída.
Doporučuji přečíst celé výše citované vlákno od začátku!

Při ručním broušení je také možno kalkulovat s „odtékáním“ hrany (a také nutným ručním zahlazování drobných škrábanců na ní před broušením z boku), kterým se postupně spodní odklon zvětšuje, takže na začátku sezóny nasadíš 0,5° a na konci máš stejně skoro 1°. 

EDIT: A ještě jedno vlákno k počtení tady.

>> #165, ˘Ö˘Krab, 08. 03. 2018 11:08:09

Udaj mam od kamarada ze servisu, ktery svoje lyze rovnal 16×. Prej vzdy zalezi jak moc se dotycny o lyze stara a zda je udrzba pravidelna.

Na odtekani spodni hrany jsem se tento rok zameril a zjistil jsem, ze k temer zadnemu a nebo mozna i vubec zadnemu odtekani u takovych RDeckovych Fischeru nedochazi. Tento udaj by se musel zmerit nejakym absolutne presnym uhlomerem u lyzi, ktere nebudou nikdy preliznute diamantem, coz by byl na druhou stranu barbarsky zlocin, ktery nikdo u takovych lyzi neudela. Preliznuti spodni hrany delam 200 diamantem pri kazdem brouseni a misto 0.3 je tam ted cca 0.4 stupne. Mam pouze pevny uhlomer FK SKS, takze to neni echt special doktorsky uhlomer. Cim to meris ty?

>> #165, ˘Ö˘Krab, 08. 03. 2018 11:08:09

Řekl bych, že ten údaj se bude dost lišit. U podle mě nesmyslně širokých hran, který sem viděl třeba na Lusti až po závodní hrany to bude velikej rozdíl.

>> #165, ˘Ö˘Krab, 08. 03. 2018 11:08:09

Co si mám představit pod pojmem „odtékání hrany“?

>> #167, TomáS, 08. 03. 2018 16:46:36

Nejsem si jist, zda široké hrany Lusti jsou i stejně vysoké, spíš ne. Mám jedny starší Lusti a ty mají na šířku hran stále dostatek, ale na tloušťku už místy prosvítá skluznice. Samozřejmě taky závisí, jak, kde a kdo lyže z plochy brousí.

>> #168, Tomrob, 08. 03. 2018 17:14:54

Třeba zde

>> #169, fischerbl, 08. 03. 2018 18:07:20

Hmm, no nevím. Pokud teda k takovému procesu může dojít, pak výhradně abrazí, ne „tečením“ (tečení – creep je u ocelí přesně definovaný druh namáhání, plastické deformace). Hlavně mně přijde nemožné v běžných podmínkách jakéhokoli servisu takovou změnu změřit, zvlášť na užších hranách.

>> #169, fischerbl, 08. 03. 2018 18:07:20

Široké hrany jsou používány předně pro lyže, kde se předpokládá buď velmi časté formátování na automatu (půjčovny) nebo velké riziko poškození (BC, parky). Takže se klidně stane, že sjezdovková lyže to – při ruční údržbě – úplně nejdřív vzdá „rozšlapáním“, přičemž hrany i skluznice je stále bohatě.

>> #170, Tomrob, 08. 03. 2018 19:49:14

Možná se jedná o lyžařskou hantýrku, ale tento jev jsem na SL lyžích opakovaně pozoroval. Zvlášť, pokud se jezdí po ledu, tak vzniká citelný grot na boku hrany, ten materiál se prostě musí někde vzít. A protože železo je kujné, tak předpokládám, že pochází ze spodní strany. Led se /samozřejmě, asi obsahuje sem-tam i nějaká přimísená abraziva/ v takovém případě chová spíš jako ocílka než jako pilník.
Že se opravdu mění úhel odspod jsem si ověřil při použití odpovídajícího přípravku pro vedení pilníku a černého značkovače, ale na konci životnosti lyží (už mi nestálo za to je dávat formátovat na automat, tak jsem je použil jako objekt výzkumu) byla tato změna i velmi cítit z chování při jízdě a musel jsem upravovat i úhel broušení z boku, aby hrana měla pořád dostatečně konvexní úhel.

>> #171, ˘Ö˘Krab, 09. 03. 2018 13:38:35

Nechápu souvislost s mým #169. Taky změna matroše? 

>> #172, fischerbl, 09. 03. 2018 13:55:09

Ne, jde o široké hrany. Na SL jsem měl také hrany široké (předpokládalo se asi víc broušení a menší vliv široké hrany na absolutní rychlost), na všech dětských GS byly úzké (asi i kvůli pružnosti a menší zátěži).

>> #173, ˘Ö˘Krab, 09. 03. 2018 14:06:42

Bavili jsme se o broušení od skluznice.

>> #171, ˘Ö˘Krab, 09. 03. 2018 13:38:35

No jo, máš pravdu, to jsem si neuvědomil. Na tvrdém/ledu budou na špičku hrany, kde je materiálu nula, nula, nic, působit docela velké tlaky a bude docházet k plastické deformaci a přehrnování materiálu přes hranu. Tím větší, čím zavřenější oblouk se jezdí.

Zdravím, mám dotaz, abych měl během letní přípravy o čem přemýšlet. Dle požadavků diskuze uvádím: muž, 43 let, 176 cm, 73 kg v trenkách, rekreační sportovec /běh, běžky, kolo, lyže/. Jezdím na upravených i odpoledních sjezdovkých (Alpy, ČR). Maximální požitek z jízdy na červené. Dosavadní lyže Kastle RX12 184 cm, R 18. Plně vyhovující, beru je jako takové rychlejší universálky. Dotaz směřuje k tomu, že kdybych jako další lyže, obřačky, chtěl výhledově přikoupit něco z níže uvedeného – nevím zda bez ev. zkoušení je předpoklad, že bych si FIS lyže s R 27 při dokoupení adekvátního vázaní mohl ve zdraví svém i ostatních užít na běžnou jízdu kupř. i na našich 800 m dlouhých sjezdovkách. Popř. jít na tu neFISovou lyži s R 21, třeba s lepším vázáním než uvádím v odkazu- nevím ale, jestli by byla výrazně odlišná od stávající lyže s R 18. Děkuji za případné názory.

http://www.kuplyze.cz/…wc-wc-plate/

http://www.kuplyze.cz/…iq-power-12/

>> #176, Vvladimir, 23. 03. 2018 06:29:46

Vyskúšaj FISovky. Ak na nich budeš aj zatáčať, tak 800 metrov je až až. Olympiský obrák mal cca 1300 metrov a chlapi v cieli vyzerali že sú celkom radi že už mohli zastaviť.

>> #176, Vvladimir, 23. 03. 2018 06:29:46

Nechci tě zrazovat, jseš relativně lehká váha, na ty FIS to bude velký skok. Ony ten rádius mají uveden >27, chtělo by to spočítat. Ty starý WeRČi jsem před lety zkoušel, dobré lyže, ale obřačky to nejsou. Zkus pohledat Blizzard GS Masters, to by mohly být lyže pro tebe.

>> #176, Vvladimir, 23. 03. 2018 06:29:46

Souhlas s Ďurem ohledně délky tratě. Když točíš, tak se svezeš i na 500m a nemáš potřebu to pouštět.

Kdybych mohl doporučit, tak bych šel jednoznačně spíš cestou ženských lyží (ale ty ve výběru nemáš), takže (exFIS) GS ~182≥23. (EDIT: třeba něco podobného těmto s X-cell 16 .)

Je to spíš tak, že víc, než na čísílkách na lyži, záleží na určení a naladění lyže. Nic proti, ale „komerční obřačka“ WRC FS 172/18.0, 176/19.0, 182/20.0, 186/21.0 bude vždycky spíš podobná Tvým RX, než (exFIS) GS 176/>21.0, 182/>23.0, 186/>27.0, 190/>27.0, přestože by se řeklo, že u délek 176 a 182 je rozdíl geometrií velmi malý.
Ale: u WRC bych odhadoval, že délka 172 je taková LBS (ladies-babies-seniors a pro Ty, kteří mají fóbii z delších lyží a větších R), 176 ocení instruktoři/rky, velmi sportovní ženy a junioři, 182 muži lehkých vah, 186 muži bez rozdílu vah a přítomnosti mozku.
U GS je určení jasné: 176 junioři a starší masters, 182 ženy a mladší masters (a muži-rekreanti na běžných sjezdovkách), 186 byla v toleranci FIS jako přechodová lyže pro juniory a také pro masters, běžné muže snese bez rozdílu, 190 netřeba komentovat.

Na R>27 bys potřeboval samozřejmě volnější sjezdovku, ale hlavně výbornou techniku a dobrý vodivý tvrdší povrch.

Adekvátní vázání pro Tebe bude DIN 14 nebo 16, záleží, jak velkou máš nohu a jak moc budeš jezdit po hrbatém ledu. EDIT: před nákupem lyží s deskou si promysli, za kolik koupíš vázání a jestli se nevyplatí koupit celou sestavu rovnou.

>> #177, Duro, 23. 03. 2018 07:02:45

>> #178, fischerbl, 23. 03. 2018 07:36:05

>> #179, ˘Ö˘Krab, 23. 03. 2018 07:37:32

Děkuji, budu dál hledat a přemýšlet, je dost času. Asi půjdu ženskou cestou. Loni jsem koupil retro-bazarovku 195, R27, 64 mm waist, zjistil jsem, že je velmi zábavná i točivá na upravené sjezdovce, ale nesmí být příliš tvrdá, pak i přes dobré nabroušení ztrácí i na tu Rx. Zřejmě je to dáno konstrukcí (poměrně lehká, bez titanalu, nejasná kvalita jádra).