Alpine Ski World Cup 12/13 (strana: 8)

**>> sla-lom, 13. 11. 2012
… uvažuju o nějakých slalomkách – ale nevím stojí-li mi to zato, když na víc jak 10–15 dnů …* *
Já si myslím, že vyplatí
10–15 dnů, to je dejme tomu nějakých 60hodin na lyžích
Osobně bych hledal něco v bazaru, kde se občas objeví něco zajímavého za přijatelnou cenu . Ale chce to hlídat inzerci
Moje zkušenost je, že se dají najít pěkné lyže za zajímavé ceny

>> #212, PetrAT, 13. 11. 2012 21:51:36 Souhlasím s tím, že se ti to vyplatí, zejména, pokud chceš zkusit i nějakou změnu (délka oblouku, jiná rychlost). Nebál bych se lyží z druhé ruky. Můžeš za 4 – 5 koupit lyže, které ti několik let (při tvé frekvenci lyžování) budou skvěle sloužit. Spousta materiálu se na webech protočí a pořád má solidní hodnotu. Z několika asi 5 – 6 párů lyží nejsou ani jedny nové.

Rozjela si pěknou diskusi, díky.

Obávám se, že pod vágní nálepku „kopírování“ se nám v diskusi sesunulo vše možné – od podvědomé nápodoby jízdy těch nejlepších, dané jejich sledováním naživo i studiem záznamů, přes vědomou nápodobu některých prvků až případně po (nekritické) přejímání stylu určitého hodně specifického jezdce.

Až najdu chvilku, ještě k tomu něco připíšu.

Také bych chtěl apelovat na PT diskutující, zda by mohli co nejvíce ctít téma vlákna. Před pár dny jsme si tady sypali popel na hlavu, že Lindsey má svoje vlákno, a teď se tady řeší, zda si 10–15denní rekreantka má pořídit jedny nebo dvoje lyže. Díky za pochopení.

Jak vy délesloužící diskutéři víte, v hlubinách sáhodlouhých vláken se zajímavé nadčasové příspěvky dokážou ztratit skoro nedohledatelně. Ne že by tady teď byly nějaké velké perly, ale hlídejme si aspoň sami základní přehlednost – nikdo jiný to neudělá.

>> #214, ivan, 14. 11. 2012 12:15:43

Omlouvám se za odbočku které jsem se dopustila chloubou, že už jezdím na obřačkách. Udělala jsem to proto, abych upozorněním na svůj lyžařský experiment obhájila svoji výzvu "Raději blázínek než k "jistotě směřující"" v #196.

>> #213, polyaa, 14. 11. 2012 07:38:17

No nerozjela, protože se nikdo nevyjádřil k těm, podle mě, zcela zřetelným rozdílům mezi jízdou Kosteliče a třeba Hirschera, teda kromě těch, kteří sdělili: a)že rozdíl nevidí = je to možné, že vidím jinak? b) že Kostelič jezdí výborně = ale to přece víme všichni c) že na 20.-30. místo musí lyžař být výborný = ale to je mi novinka. Nikdo se nepokusil sdělit něco k mnou viděným možná chimérám: a) že Kosteličův základní postoj je poněkud jiný (asi nižší) b) že ti mladí jsou nějak jinak v základním postoji a nohy se jim skrčují a napínají nějak víc c) lyže dokáží dát nějak jakoby víc na hrany d) jedou nějak lehčeji s menší námahou. To všechno se mi možná jenom zdá a není to tam ve skutečnosti a tudíž nevím proč si myslím, že právě tím jsou nějak jakoby dál (modernější je blbý slovo). Myslela jsem si, že jsem vypozorovala něco jako trend a že právě to by mohlo rozpoutat doměnkovou vánici. K té zatím nedošlo – takže jsem diskusi moc nerozjela.

Ahoj z hospody, ta Vánice typu nepřízpusobiví z kola pryč začala už dávno rozhodnutím FIS o parametrech lyží. Tož hošani dejte někdo do placu ty videa Kosteliče a Hirschera, diskuze by byla zajímavější. K tématu jestli si pořídit další sl.lyže kvůli tomu aby si člověk vychutnal i domnělý kratší oblouk – odpovím ne- v jednoduchosti je krása. Je lepší v oblouku více fyzicky makat. A hlavně:)) zde vyvstává potřeba prodat stávající auto a koupit dodávku za půl mega, do které se vejdou všechny ty další lyže, boty a zaplatit dopředu park. místo, aby to na přezouvání a měnění nebylo moc daleko.No a když se třeba zalíbí freeride, je zapotřebí tuto novou dodávku prodat a koupit náklaďák a tam se vejdou i čtvery lyže na různé oblouky i v terénu dalších rodinných příslušníků.:-D K těm zmiňovaným atletickým výškařským stylům: vše se přizpůsobilo pravidlům bezpečnosti doskoku a parametrů, žíněnky. Do písku a outoddor skoky lze jen nůžky-flopem je fraktura obratlových těl téměř jisrtá. Na tvrdou žíněnku lze i přetáčivý stredl. Do měkka už jen flop. Apropo vyrotování skrčeného kolena při odrazovém výšvihu na flopu a prohnuté pánve dalo moderní atletice nekompromisní zbraň na posunutí rekordů v kubánském stylu.A kdyby měl dříve možnost Sergej Bubka místo laminátové zvejkačky skákat na vysokomolekulárním karbonu, tak už by nebylo co přepisovat za rekordy. Změna přijde i v tom lyžování- současné boty neumožňují produkovat rebound tak jak to chtějí staro-nové lyže. Dle mě se bude experimentovat hodně v botách( v lyžích už není téměř co), se správným výškovým usazením prstů na rychlou reakci, zvětšit dopřední flexibilní rozsah kvůli produkci reboudu na úkor bezpečnosti,atd… No chtěl bych vidět vykuchané lyžáky vítězů – komerčně prodávané race modely to rozhodně nebudou.:-D

>> #215, sla-lom, 14. 11. 2012 17:30:56

Navazuji na: „Obávám se, že pod vágní nálepku „kopírování“ se nám v diskusi sesunulo vše možné – od podvědomé nápodoby jízdy těch nejlepších, dané jejich sledováním naživo i studiem záznamů, přes vědomou nápodobu některých prvků až případně po (nekritické) přejímání stylu určitého hodně specifického jezdce“.

Post 209 hezky posunuje nadhozené téma ke konkrétnímu. Že se diskuse řádně nerozjela je do značné míry dané tím, že zde (zatím?) chybí řada kmenových diskutérů a ono rozebírat detaily jízdy závodníků WC je přece jenom lehce žinantní. (Tudíž nevěřím, že téma nadhodila a rozvíjí „blbá blondýna 10 dnů/sez. na lyžích“, ale to jen tak na okraj, řešíme otázky techniky a související, ne osoby pisatelů. Otoh, jsem schopný uvěřit, že závodník či trenér z jiného sportu může mít „dobré oko“ a vidět rozdíly. Formulovat teze a otázky už je pak otázka inteligence.)

Ještě k tomu „kopírování“, byť už se v postu 209 neobjevuje. Už jsem předeslal, že to existuje, spontánně i cíleně. Z uvedeného zčásti vyplývá, proč se tak děje.

„Kopírovat“ jezdce s přesnou základní technikou, např. Kostelice 2010 nebo Herbsta 2009, oproštěnou od individuálních excesů, je určitě pro většinu závodníků v určité fázi vývoje vhodné (byť by ji měli mít zažitou už v 15 letech, jenže pak se ji musí naučit uplatnit i na FIS, EC a WC). Naopak kopírovat Millera sedícího na patkách bude pro skoro každého zničující (ostatně nakonec bylo ve SL i pro něj samého).

Na úrovni sub-WC a WC sice už mluvíme o etapě tvořivého uplatnění, ale zdaleka neplatí, že každý takový borec si jde svou vlastní cestou zkoušení, co funguje, a na okolí kašle. Jednak do něj hučí trenér „koukej na X, jak dělá …, co dělá s …“, jednak to třeba odkouká taky. I na úrovni toho 30. místa jsou to lidé pozorně sledující nejlepší.

Vynechám jména, ale pamatuju, jak se, podle autentického líčení spolehlivého kamaráda-trenéra, jeden z našich reprezentantů nadchl pro určitý prvek v jízdě kohosi (snad šlo o vnější paži? už nevím) a prý v tu dobu nemluvil o ničem jiném a viděl v tom zásadní důležitý prvek pro svou jízdu. Tím chci říct, že nápadná „nápodoba“ může vzniknout i jako dočasný experiment, neboť závodník průběžně zkouší, jak být rychlejší. Oni ti trenéři nejsou zase takoví géniové a taky leckdy nevědí, tápají, zkoušejí… (Je to samozřejmě ode mne troufalé tvrzení, ale nakouknout sem Trnka, byl by jistě hodně ostrý.)

Coby tělesné i osobnostní typy jsou závodníci velmi různí. Z různého poměru tělesných pák ve spojení se silovými dispozicemi, pohybovými rozsahy, speciální trénovaností atd. atp. (jsou to obecné zákonitosti) pak nutně plyne jiný projev a jiný „základní postoj“ (což není šťastný termín, ale asi si rozumíme, že jde o konkrétní konfiguraci těla v určitých fázích jízdy, resp. oblouků, ano?).

Pokračování

Jezdí Matt s hodně ohnutým trupem? Ano, už od mlada. Když má 190 cm, dlouhá stehna a relativně kratší trup, jde mu pánev hodně dozadu a kompenzuje to předklonem. Asi si to tak zvykl už jako mladý, kdy logicky na dlouhých pákách neměl dost síly a nějak to musel „ošidit“. Klasický problém dlouhých hubených kluků.

Jezdí Ligety SL trochu jako GS? Ano, je hlavně obřákář. Jezdil vždycky hodně vzadu (vliv Millerův?), a tak to taky kompenzuje předklonem. V GS mu to tak funguje, ve SL ne, ale zřejmě je to těžké předělat.

Jezdí Kostelic „tradičně-konzervativně“? Myslím, že do určité míry ano. Souhlasím, že nohy „neposílá“ tak lehce a daleko mimo linii těžiště jako Hirscher (popisoval jsem už předloni i v časopisu).

Proč? Není už mladík, naučil se to kdysi tak, je fyzicky opotřebovaný a to, co jezdí, mu funguje. Resp. fungovalo do (před)loňska, ještě na jaře přece bojoval o malý SL globus. A ve 33 se přece nebude pokoušet jezdit jako 18letý Kristoffersen. Navíc, má-li pravdu obvykle dobře informovaný Jeroncic, je ze špičkových slalomářů nejméně talentovaný a maximálně vydřený. V takovém případě je jakási poctivá základní urovnaná technika pro něj optimální. A vyhrát s ní SL i celý WC? Hluboká poklona.

Jezdí „mladí“ jinak? Jak kdo. Někteří ano, padla zde ale jen dvě jména. Hirscher je výjimečná originál, lehký, pružný, rychlý, zatím zdravý. Ano, jezdí se vpřímenějším trupem – zvyk, dril, kratší páky, …? Se 75 kily nemá ještě tolik svaloviny, aby mu dělala problémy v uvolněnosti (nebo je tak dobře vystrečovaný, možná má malý sklon k hypermobilitě?). Jezdí jen SL a GS (trochu SG), to ho udržuje „slalomově rychlého“ (pamatujete, jak Ondrovi „ztěžkly nohy“, když začal víc sjezdovat, a jeho nejlepší slalomy byly pryč?).

Podobně Kristoffersen. Mladý, hubený, pružný a ano, od svých žákovských let zvyklý jedině na lyže současných parametrů. Není sám. Koukněte se na video z jara – ten první hoch, vítěz prvního kola, jede ještě extrémněji „jinak“, ale fest vzadu (Miller?), což ho asi na tvrdém a prudkém bude dost trestat.

http://www.youtube.com/watch?…

A ano, ten Henrik je opravdu výjimečný. Najděte si na trubce jeho video z Topolina 2009, jeho 3 roky zpět (asi to, co jsme kdysi už odkoukali), jeho MSJ.

Další moment: ti mladíci kromě Hirschera zatím neznají WC beton. To se na FIS ani EC nezažije. Je možné, že na příjemnější podložce si natrénovali maximalistické oblouky s reboundy a extrémními náklony („dát nějak jakoby víc na hrany“). Zajedou je ale i ve WC? Jak často? Kolik z nich to dokáže? Nepojedou nakonec taky „připosraněji a konzervativněji“? Třeba až jim půjde o to dojet, vyjet body, získat peníze, sponzora, nominaci… Jet hop/trop a bušit do toho, co to dá, sice vypadá sympaticky, ale za skvělý mezičas + DNF body nejsou. Viz Trejbič.

Co zrovna zkoušejí a myslí si Kitanovi, nevím. Napsal jsem, že „má toho za sebou dost, aby posoudil, co se svým tělem a svými schopnostmi ve stávajících podmínkách může dokázat. A myslím, že celá Krýzlovic lyžařská rodina má dost know-how na to, aby uvažovala realisticky a znala rizika a ošidnosti „napodobování“. Tohle jsem asi trochu přepískl. Tipl bych si (možná chybně), že taky koukají a lapají, co a kde se dá. Řekl bych, že Kitanovi chybí trenérská autorita, jíž by věřil. Zažil jsem ho chvíli s mladičkým Kubou Čeřovským, je sice s Petrem „Lajkisem“ Lajkebem, ale na ledovci s ním třeba dělal Míra Kolář a proslýchalo se, že snad stál o něj… Neboli to know-how Krýzlovic rodiny a týmu bych nepřeceňoval.

Jinak je ale zajímavé, že v podmínkách WC dokáže špičkově jezdit tolik starších borců – viz ročníky 1978 ve výsledcích Levi. Takže jsem přivítal, že se objevilo „modernější je blbý slovo“.

>> #216, Thomas, 14. 11. 2012 23:25:01

Souhlasím, boty mají potenciál, uhlíková výztuha manžety u Redsterů asi není jen na okrasu. Čím obtížnější je dostat lyže do oblouku (GS), tím víc se bude hledat, jak tomu napomoci. A rebound k dispozici je, už jsem o tom tuším někde psal.

Ty lyže zde coby OT přetřásat nechci, ale transport více párů vidíš moc černě. Rekord mám 13 párů v krátké Felicii (sám) a 40 párů + 2 osoby s komplet věcmi v Octavii combi (vše uvnitř, ne na střeše). To druhé do Alp ze Špindlu a zpátky, ne z Vrchlabí do Špindlu. Existuje i rakev na 12 párů (musí být střecha na 100 kilo.)

K „obřačce“ R 17 slalomku nepotřebuješ, k R 21 je to už věc názoru, k R 27/30/35 už ji potřebuješ.

>> #218, ivan, 15. 11. 2012 03:36:00

Vyborne napisane,radost citat,dost hlboka znalost veci,dobre oko.

A kdeze mame toho Garfa,aby tiez nieco v podobnom duchu sem strihol?

caute Harry

>> #218, ivan, 15. 11. 2012 03:36:00

JJ, hezky jsi to napsal, je to tak.

I.

>> #215, sla-lom, 14. 11. 2012 17:30:56

No já nevím…

http://youtu.be/aU5uD_DK0a4

Ja by som len spomenul ze Ivica jazdi od cca 2000 kde bol mladik a zacal dominovat rovnako. Pri carvingoch logicky viac carvuje, ale stale je to jeho rovnaky styl. Nakoniec velmi podobny ako mala Janica. Vekom a zdravotnym stavom to urcite v jeho pripade nie je. Tak aby aj Sla-lom dostala nieco konkretne. Problem je v tom ze sa snazis popisat relativne komplexne veci primitivnym jazykom. Vnutorna, vonkajsia, trocha nizsie, viac vpredu.vzadu.. to je rec 5-rocneho dietata ktore by chcelo pisat dimplomovu pracu. Ak mas blizko k altetike. Tiez nestaci spomalit video Usaina Bolta, a skumat dlzku krokov, uhly, kde ma ako hlavu. To su vsetko druhorade nepodstatne veci. Ktore na top urovni nie su ziaden faktor uspechu. Existuju kvanta lyziarov co jazdia v zaklone, nizko, vysoko, navzajom sa inspiruju (samozrejme podvedome, transcendentalnou meditaciou). A aj tak z toho vsetkeho vyleze 5–10 top borcov, ktory vizualne „na oko“ jazdia uplne inak. Pritom v podstatnych technickych veciach sa nijak nelisia. V cielych ich delia desatiny, na rozdiel od ich vizualnych kopii. Cize logicky moze zniet otazka co potom su tie podstatne veci. To uz je to know-how ktore sa okopirovat neda, ma to aj nejaku hodnotu, ak niekto vie urcite to nebude sirit len tak. Su za tym tony treningov, pokusov omylov a ani potom nie je ziadna zaruka ze nieco zafunguje. Ale pravdu mas v tom ze ak niekto chce byt najlepsi musi byt exot. Zvladat zakladne veci so 100% istotou a potom k tomu musi pridat nieco svoje originalne.

>> #223, ivan-ski, 15. 11. 2012 12:39:44

Pritom v podstatnych technickych veciach sa nelisia.

Tak,tak,o tom to je.A co su to tie podstatne technicke veci?K tomu sa kazdy musi dopracovat sam.

Ivan-ski,ja nemam pocit,ze by Ivica zacal dominovat uz ako mladik.Dlho bol v tieni Janice,to bol Anteho kon,ktory otvoril Ivicovi dvere tam kde je dnes.Kym Janicu zdravotne neodrovnalo,tak si Ivica svoje v SP odsluzil,kym sa vysplhal hore.Ale to je prave ono,jazdcov ktori dokazu spickovo zajazdit VSETKO,je velmi malo v celej historii lyzovania.Preto jeho mačaci hebky styl,preto jeho vyrovnanost vykonov,lebo je nadrilovany.A nie je to nejaky nahodny skokan na jeden rok v jednej discipline.

Vsetka cest celej rodine,ked si clovek zoberie z akych podmienok vysli,no stary Kostelic musi byt riadny rapl,v tom dobrom slova zmysle.

>> #218, ivan, 15. 11. 2012 03:36:00

Este sa vratim k tomu Tedovi.V Levi ten slalom zasiel presne ako pises,stylom ako vali obrak,velke rozsahy,ale nie je to to prave slalomarske orechove.Myslim,ze nove GS parametre mu moc v SL technike nic neulahcia,tak ako som minule pisal,GS-SL zmena materialu,viacerym urobi problem.Hlava to nemusi zobrat.

caute Harry

Já tedy taky přispěji svou troškou do slalomu. Je tady ještě jeden, pokud stíhám sledovat, dosud neuvedený problém. Existuje mýtus, že chlapci a děvčata ve WC jezdí na 100 a více procent. Není to tak docela pravda a existují pro to dokonce důkazy, které uvedu nakonec. Jelikož jich dobře jezdí skutečně hodně, vyhrává zpravidla ten, který se 100% hranici dokáže přiblížit nejvíc a občas s trochou štěstí a drzosti posunout i za ni. Platí to zejména pro slalom a zárověň za podmínky, že se v sezóně nevyskytne někdo zcela fenomenální (zde ovšem platí zároveň to, že jeho neporazitelnost podlomí psychiku ostatních a oni od 100% hranice odpadnou ještě více a rozdíl se stává markantnější) Důležitá věc je ta, že při jejich technické vyrovnanosti rozhoduje o největším přiblížení k oné hracici momentální psychická pohoda. A teď slíbené důkazy. Několikrát se stalo, že naprostý outsider nakopl svou jízdu takovým způsobem, že se na tu hranici zajetí na 100% a dál dostal a bral vše, často jen v jednom kole, výjimečně i celý závod. To jsou ty jízdy, kdy se člověk dívá jen ze setrvačnosti, najednou se mu zarazí dech, vyvalí oči a řekne si kur… co to je? ustojí to? Komentátor ČT to pravidelně přehlédne, neboť zrovna rozebíral kalhotky Tiny Maze a jeví se až v cíli nad časem. To považuji za velmi podstatnou věc, daleko podstatnější, než jsou individuální projevy techniky. Druhým důkazem a pólem je opačný případ, kdy se technický fenomén sesype a jezdí kulový (loni Grange atd.) No a ti ostaní tvoří zbytek, kdy jim to hlava někdy dovolí pustit víc a někdy míň. Třetí důkaz: Stává se, že borec udělá na začátku kola velký kiks, který by ho měl s boje o čelo vyřadit. Od té chvíle mu to je jedno a nakopne to. Velmi často to skončí dalším kiksem a výpadkem, protože uvolnění ho pošle až daleko za těch 100%, občas to ale vyjde a on i s kiksem ztrátu dožene a uspěje.

>> #225, Martin47, 15. 11. 2012 14:44:03 Dobrý príspevok. Psychiku sme akosi opomenuli. Taktiež by som pridal maximálnu koncentráciu na závod, vyvarovať sa chýb. Ak sa cca 30 borcov vtesná dajme tomu do 2 sekúnd vyhráva ten, kto v druhom kole spraví najmenej chýb.

>> #226, orim, 15. 11. 2012 18:22:21

Dva klasické případy proběhly i v Levi. Herbst to v 1. kole podržel až moc, v druhém věděl, že mu nic než 100% nepomůže, tak to risknul a vyšlo to. Nebo si někdo myslí, že mezi koly stihl potrénovat na změně techniky? Opačný případ byl Khoroshilov, který i na rozbité trati s číslem 45 zajel výborně. V druhém kole si až moc uvědomoval životní možnost a to ho přibrzdilo (klasika) Techniku asi rovněž k horšímu změnit nestihl.

Pro mě osobně byl jeden z největších zážitků výkon Marca Berthoda ve slalomu v Adelbodenu 2007 http://www.fis-ski.com/uk/604/610.html?… Tehdy zajel s šedesátkou první kolo jako třicátý. Do 2.jel tedy první a byla to neuvěřitelná jízda snů, kdy mu vyšlo úplně všechno. A pak jen stál na pódiu a čučel co se to děje. Když jela poslední pětka, furt kroutil hlavou. Takové příběhy mám v lyžování rád. Asi taky nešlo o momentální technické osvícení, prostě jen dokázal prodat co jezdil v tréninku. A o tom je závodní lyžování. Konec konců je to i mantra Žampy. Zajet jako v tréninku. Pitvat detailně techniku nejlepších je nesmysl, klíč je v hlavě, nehledě na to, že když už pitvat, tak tréninkové jízdy, kdy jezdí bez zábran.

>> #228, Martin47, 15. 11. 2012 20:04:22

Podle mě u Herbsta zafungovalo i nakopnutí z dodatečného postupu do 2. kola, o kterém se dozvěděl až ca 1 hodinu před startem. Navíc jel první.

Tady jsem toho Berthoda dokonce vyštrachal http://www.youtube.com/watch?… jen mě trochu zradila paměť – po prvním kole byl 27.

>> #229, fischerbl, 15. 11. 2012 20:29:03

Prvnímu bych velkou roli nepřikládal. Pro něj to zas takový úspěch nebyl – postup z 30. místa a viselo nad ním, že to bude další průšvih. Prostě vědomý, cílený vabank, který vyšel. Trať tomu určitě pomohla, zajet mimořádně ale dokáží i na rozbité, takže rozhodující to není.

>> #230, Martin47, 15. 11. 2012 20:47:09

Zajímavá je i skutečnost, že o rok později vyhrál závod WC v GS a opět v Adelbodenu. Před tím ani potom už ve svěťáku nevyhrál.

Kdyby to bylo u nás, spekuloval bych, jestli neměli cinklou časomíru. 

>> #231, Martin47, 15. 11. 2012 20:51:36

Herbst o závodě v Levi mluví třeba tady nebo tady.

>> #224, Harry, 15. 11. 2012 14:03:33

„Ivan-ski,ja nemam pocit,ze by Ivica zacal dominovat uz ako mladik.“

Ivica vyhrál SP ve slalomu už v sezóně 2001/02, tedy ve 22 letech. Jen rok po tom, co Janica vyhrála celkově. Janica je o 2 roky mladší.

Celá oblast závodníkovy psychiky by byla na knihu (která/é nejspíše už dávno existuje/í) a i jen stručně zmapovat tuto oblast by dalo kus práce. Do hry tam vstupuje pestrá škála faktorů, z nichž každý může (spolu)rozhodovat o výsledném výkonu. K tomu, co tu už padlo, mě ještě napadá např.

• závodníkova „historie“ na konkrétním kopci (Raich nikdy nebyl na bedně v Soeldenu, IIRC, naopak Lindsey vyhrává v Lake Louise jako s předplatným),
• stavba trati (Hirscherovi postavili na jaře hodně zatočený SG a on toho využil, naopak Lindsey není v takovém zdaleka tak dobrá),
• často spojená s tím, kdo staví (trenér na „své(ho)“ hlavní(ho) koně, viz též „Kostelicovy chytáky“),
• sníh: Razzoli není zrovna SL bůh, ale na měkku/mokru mu to sedlo a vyhrál OH. Těžký silový borec často mívá problémy na měkku (i Trejbal),
• počasí: jsou typičtí „Schönwetterfah­rer“, např. Ghedina, který při špatné viditelnosti byl poloviční.

Tohle všechno (a věci další s cílenou taktikou v čele) mohou také být důvodem, proč závodník jede tak či onak, útočněji či defenzivněji, blíže či dále k těm „100%“, které vzpomenul Martin47.

Srov také nyní Herbst z druhého linku post 226" „Ein anderer wichtiger Faktor für den Erfolg war die Kurssetzung im zweiten Lauf. "Der Lauf war etwas runder. Das kommt mir entgegen.“ Postavené „kulatěji“, což se na té placce dá.

Pak bych ještě vypíchl souvislost sebevědomí a formy se zdravotním stavem dlouhodobým i aktuálním. Okamžité problémy a bolístky se často nedozvíme, přitom dokážou silně ovlivnit jak psychiku, tak i konkrétní projev na trati. (Btw, afaik, Grange minulou sezonu deklaroval ohromné problémy se zády, kvůli kterým se údajně tak „vypařil“ ze slalomu.)

Zdá se, že doba nyní přeje různým mentálním coachům a guruům, ať už jsou mág či spíš šarlatán. Jeden takový svého času poznamenal Schiffererův závěr kariéry, z hlavy se matně pamatuju, že ne zrovna pozitivně, Schiffi se snad dostal až do nějaké nezdravé závislosti. Mimochodem, i Kitan prý teď nějakého takového má a je zajímavé, že dokonce jeho teta, psycholožka, se nechala slyšet, že tomu vůbec nerozumí (?). Takže sledujme, jak mu bude psychika fungovat.

K tomu Kostelicovi bych ještě dodal

1. fakta http://www.fis-ski.com/uk/604/613.html?…
2. svůj první SL vyhrál 2001 s č. 64 coby příklad mladíků nezatížených očekáváními, tudíž jedoucích s lehkou myslí „co umíš“. Matt 2000 podobně a řada dalších. Typicky SL.
3. on i Janica nesporně měli výhodu, že jako absolutní no-name outsideři si mohli dovolit začít používat tehdy „nové“ slalomky dřív než členové slovutných týmů, vázaní nedůvěrou trenérů i konservativismem závodních oddělení. Navíc Salomon byl první, kdo revoluční lyži oficiálně v září 1998 nabídl přes své zástupce národním federacím, ale žádný dospělý slalomář z WC na ni tehdy chvilku před sezonou nepřestoupil.

Zejména Janica to tehdy jako smršť maximálně zúročila.

Ještě mě napadla jedna věc, která rovněž potrvzuje to, že na 100% se jezdí spíš výjimečně. V Levi se stala u chlapů poměrně neobvyklá věc. V prvním kole došlo k prvnímu zakolísání na trati tuším někde kolem čísla 33. Kdyby nediskli Matta kvůli podložce, celá elitní třicítka by sjela kolo slalomu bez výraznější chyby a bez toho, že by někdo s časem uletěl. To by při maximálním nasazení na hranici možností možné nebylo.

Další věc z této oblasti, která ovlivňuje jízdu vedle psychiky, je taktika, to ale nechám jako téma někomu jinému, je to moc obsáhlé a já jsem moc líný.

>> #236, Martin47, 16. 11. 2012 07:14:18

Ano, mezi prvním a předposledním byl skoro stejný odstup jako v Soeldenu mezi 1. a 2. Hodně našlapané. Myslím, že minimum výpadků bylo dané i profilem tratě a rozumně nezáludnou stavbou. Komentuje to i Tomek Kurdziel na ntn včetně srovnání s rovněž nedobrou viditelností v Soeldenu, kde se prý osm výpadků přičítalo mlze:

„Pomimo że pogoda była dość podobna do tej z Sölden sprzed dwóch tygodni, zawodnicy pewniej trzymali się na nogach. Nikt nie upadł – dziwy jakieś, czy co? Wtedy w Sölden tłumaczono, że osiem upadków w finałach panów spowodowanych było właśnie mgłą.”

K tvé výchozí tezi „existuje mýtus, že chlapci a děvčata ve WC jezdí na 100 a více procent“:

Ano, vedle „palby“ vídáme i jízdy nervózní, někdy až křečovité, někdy evidentně na dojetí (což už je ona taktika, ale tu bych neřešil, nemáme trenérský seminář). Myslím, že onen „mýtus“ nejspíš plyne z obvyklých výroků samotných aktérů „ve Svěťáku se nedá taktizovat, musí se jet naplno, jinak tě hryžou psi“.

Jenže jet svých „tréninkových“ 100% na reálné WC pistě a třeba s číslem 50 je trochu jiné kafe. Závodník tak třeba vypadá, že to ošetřuje, ale on na té betonové valše prostě líp jet nedokáže a svých 100% z tréninku tam nezajede. Přitom ale v daných podmínkách jede svých relativních 100%, ne ovšem absolutních. Jestli se to tak dá říct? Ale to už asi dost hnidopišíme.

>> #217, ivan, 15. 11. 2012 03:31:07

>> #218, ivan, 15. 11. 2012 03:36:00

Díky za sdělení – zdá se mi, že popisujete věci hodně podobně, jak je vidím a cítím já. K tomu vidění – za maličkata jsem byla vedena k moderní gymnastice (a to je hodně o odezírání, nápodobě a kontrole těla) a později, až donedávna, atletika. Od předloňska jsem mohla lyžovat s dobrými lyžaři se závodní minulostí a tak koukám na ty závodníky poznamenaná dost asi i radami získanými od nich. Smyslem mých připomínek bylo rozpoutat diskusi s cílem zjistit co nejvíc prvků (pohybů) vedoucích ke zlepšení zatáčení. Ne jen pro sebe, ale obecně. Mimojiné i proto, že mi ten „můj“ lyžař tvrdí a asi si to myslím i já, že ty základní pohyby jsou společné pro závodníka i normálního lyžaře a ti nejlepší lyžaři určují směr – cestu i pro snaživé rekreanty.

>> #238, sla-lom, 16. 11. 2012 22:36:31

Jasně. že se učíme nápodobou nejlepších. Dopouštíš se ale fatálního omylu. Etalon je jejich VOLNÁ jízda. Projev v tyčích je něco úplně jiného a jako vzor pro rekreační lyžování snaživců vede tak leda k výjevům z panoptika lyžováni. Promlelo se to tady mnohokrát, včetně linků na hromadu použitelných videí. Stačí hledat.

BTW, dnes ze mi zdálo o Krabovi, tak se asi brzy objeví a trochu k tomu zafilozofuje. Už se mi po tom stýská 

>> #239, Martin47, 17. 11. 2012 09:19:28

Ahoj.Spravne podotknute.Prejav v tyciach je kompromis medzi tym co je rychle,a medzi tym co je realizovatelne.

Spravne si minule upozornil na otazku psychyky jazdca.Uz sme sa o tom bavili,je to viac ako petdesiat percent uspechu.

Mne sa o Krabovi nezdalo,ale bol by som rad,keby sa tu objavil.Takisto par ostatnych.

caute Harry

V současné pauze ve svěťáku jsem se díval na výsledky FIS závodů. Zaujalo mě, že se v jednom dni jedou 2 závody stejné disciplíny a v případě sjezdu dokonce trénink + 2 závody *). Je to normální? Dosud jsem na nic podobného nenarazil, ale podrobně jsem to tedy nehledal.

*) V tom druhém závodě se zranil kanadský sjezdař Dixon.