Sjezdovky:
Na konci října byla v provozu zhruba polovina sjezdových tratí z
celkových cca 25 km, které se na nejvyšším ledovci Rakouska rozpínají.
Převaha červených sportovních tratí, pro méně zkušené lyžaře či pro
vyznavače pohodového carvingu spíše menší výběr tratí.
Sněhové podmínky:
Na konec října nadprůměrné. Několik dní před naší návštěvou
napadlo na ledovci přes půl metru. Takže prašan...
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Novější dvě gongoly, na protilehlé straně bohužel jen velmi dlouhá
dvojkotva. Mínusem je podzemní lanovka, která dopravuje lyžaře do cca 2.800
m., kde vše začíná. Jakmile se vám nepodaří přijet s časovým
předstihem, než se zahájí provoz, budou vás čekat velké fronty. U nás
znásobeno víkendem, českými podzimními prázdninami a rakouským státním
svátkem. Takže čekání na vyjetí 1,5 hod., nahoře již s minimální
čekací dobou.
Zalidněnost:
Exponovaný víkend přivedl i na Pitztal spoustu lyžařů, kromě úvodní
přepravní podzemní lanovky bez větších čekacích dob. Kromě Rakušanů,
Němců a Čechů zde byly přítomny i reprezentace ve sjezdovém lyžování,
které ledovců na podzim hojně využívají.
Občerstvení a aprés-ski:
Hlavní panoramatická restaurace na samém vrcholu, velká restaurace dole a
1 skibar. Absence dalšího skibaru. Nevýhoda jako asi i jinde pro Čechy je
cena, např. na vrcholu limo, pivo 6,50 a dole 5,50 Euro za 1 drink. Ceny jídla
jsme pro jistotu ani nehledali...
Doprava do střediska a parkování:
Trochu zavádějící, protože obec Pitztal je mnohem dříve než samotný
ledovec, kam se pokračuje dalších cca 20 km. Krásné údolí kousek od
Ötztalu. U páteřní lanovky nevelké parkoviště, vyžadující včasný
příjezd. Jinak dole velkokapacitní parkoviště a systém skibusů.
Parkoviště bezplatné.