Hochficht aktuální report z 15. - 18.02.2015

Sjezdovky:

Uspokojí každého. Od lyžařů pokoušejících první krůčky a sjezdy lyžařské, až po profesionály. Vždyť jest zde svah, kde evropské slalomové poháry jezdili se, a to věru málo není. Mrzí všechny Jihočechy uprděný přístup české strany, jenž stále urputně bojkotuje přístup vlekem z naší strany (myšleno ČR). Dokonce se naši jižní sousedé uvolili k financování vleku, aby česká klientela nemusela dojíždět zbytečné kilometry a jen a pouze by od lipenského příhraničí nasedli na vlek a během pár minut byste se ocitli na Hochfichtu. Byl by to obrovský přínos pro obě strany a i to naše příhraničí by ožilo díky možnosti ubytování a stravování i ostatních služeb. Naše strana by ožila a jeďte se nyní podívat, jak se tam žije... Nenávidím tyto zpátečnické postoje a je mi docela za ně hanba. Několikrát jsem se na toto téma bavil s rakouskými lyžaři na vleku a ti se jen usmívali a též nechápou postoj naší strany. Tam jsou postoje vůči krajině hodně silným argumentem, ale podívejte se, jak jejich areál roste, nabízí práci a u nás? Jeďtě si užít zimního života (míněno celou zimu) do Nové Pece nebo kamkoliv jinam. Naše "zelené žebičky" by to dozajista nebavilo! Tento postoj jest věru hanebný a napřeshubný!

Sněhové podmínky:

V době pobytu našeho dobré. Nicméně vzhledem k počtu návštěvníků byl povrch brzy vydřený na plotny nebo sníh shrnutý do boulí. V takovém množství návštěvníků se ovšem není čemu divit. Naopak, docela údržbu svahů obdivuji. Jen během dne se mohli vice snažit. Žádná hitparáda nebyla to, ale soudný lyžař musel uznat a brát kvalitu, která byla. Lyže si tam nikdo nezničil tak, aby je musel odvést rovnou na velký servis.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Vyrostla zde nová obrovská restaurace s bezvadným zázením. To jest opravdu místních chloubou, za kterou styděti by se nemuselo kdejaké věhlasné středisko alpské. Nové obchody, půjčovna lyžařského vybavení, nový dětký skipark pro nejmenší lyžaře hnedle vedle parkoviště... chválím. Každý rok vás něčím novým překvapí, stejně jako na Kramolíně. Jen jest zajímavé, že i tam to jde, ale na druhém konci téhož jezera Lipno se čas jako by zastavil, přestože na to finanční prostředky nabízí dokonce rakouská strana! Tyto lidi bych nejraději hnal k zodpovědnosti! Stav tento kdysi kritizoval i sám pan Klaus (toho času prezident a velký fanda lyžování), ale jak vidno, ani on proti této škodící mafii nic nezmohl. A to si nechte vyprávět příběhy místních, jak se tam rozmáhají mafiánské praktiky s pozemky a pak je všem jasné, proč to někde jde a jinde ne. Přepravní kapacita jest na Hochfichtu dostačující. Je zde velké množství kotev a dva pásové přepravníky pro děti, z toho jeden krytý coby tunel, což zajistě ocení děti s rodiči v nepříznivém počasí a tři sedačky. Občerstvovny jsou zde v pravém slova smyslu tři. Každá v jiném duchu a nabídnouti mají vskutku co. Hodnotím kladně...

Zalidněnost:

V době naší návštěvy to byl masakr nejvyššího kalibru. Byli jsme zde za účelem zlepšení lyžařského umění našich pěti dětí ve věku od necelých tří do deseti let. Denně jsme parkovali v lese, neb zaměstnanci resortu nás tam jednoduše odkláněli. No a ono parkovat cca 1 km od sjezdovek, kde se přezujete do lyžáků a máte ten lyžařský cajk s občersvením a náhradními rukavicemi pro děti a bůhví čím ještě táhnout takovou dálku... Sprostá slova vynechám. Naštěstí zaměstnanci resortu pochopili tristnost situace, a tak posílali pickupy vstříc zoufalcům, jako jsme byli my, a tak jsme po ujití několika stovek metrů mohli ty naše cajky naházet na korbu, děti s jedním dospělým napumpovat do auta a zbytek, holt, ten kilometr došlapal sám! Nikdy jsem tolik v lyžákách nenachodil na jeden zátah! Když jsem následně jel na kotvě s jedním sympatickým rakouským důchodcem, jenž byl hodně komunikativní a docela slušně vládl češtinou, tak mě uvedl v prostou pravdu. On sám bydlel 10 km od Hochfictu a vždy si kupuje celosezónní permanentku (jsem se nedivil, opravdu lyžoval skvěle a bylo jasné, že lyžování ho baví), leč i on konstatoval, již pán v pokročilém věku, že tam takový nápor lyžařský nepamatuje. Tak jsme si dali informace dohromady a zjistili jsme, že v tento týden měli prázdniny severní Rakousy, Bavoři a Budějovice! Tudíž opravdu denně sem najíždělo okolo 7 000 lyžařů! Snad tento blázinec již nezažijem...

Občerstvení a aprés-ski:

Občerstvení zde bylo vždy na dobré úrovni, jen se stále potýkali s malou kapacitou. S otevřením nového a věru velkého občerstvovacího komplexu si hodně pomohli a není se za co stydět, pokud nevyhledáváte zrovinka ty útulné hospůdky známé z alpských středisek. Též zde jedna je, ale účel i zde přebyl tradici, a tak něco málo tepla v nekonformním prostředí zde najde každý. No a après-ski? Byla doba masopustu a tak jsme viděli spoustu masek na svahu a v jedné restauraci i bezva venkovní hudební živou produkci, kde ježibaba s medvědem tančili na stole, dětem rozdávali bombóny a všechny ladili k tanci a zpěvu. Ta pravá pohoda byla to, přestože to nebylo to pravé aprés (pravé poledne), ale zábava to věru byla fajná.

Doprava do střediska a parkování:

Vzhledem k úspoře financí (v počtu devíti ksichtíků to je již znát) jsme bydleli v Horní Plané a denně dojížděli na sjezdovky. Dodnes nepochopím, proč z HP místo přívozu již nestojí skromný můstek, který by řidičům ušetřil zbytečně najížděných cca 30 kilometrů okolo Lipna přes Novou Pec na hraniční čáru! Jedná se o můstek o délce odhadem 200 až 300 metrů a i zelení mozci by měli plusový bod za prosazení něčeho smysluplného. Takto spousta lidí i řidičů riskuje přejezd po ledu nebo nesmyslné objíždění výklenku tohoto lipenského! Cesta z Horní Plané do Pece celkem šla, leč poté bych kolektivně podal žalobu na prachatické správce komunikací! To, co jsme zažívali na naší straně příjezdu k hranicím, jest opravdu a věru ostudou! Výjezdy po suché silnici a za horizontem zatáčka ledovatá bez posypu jest v době dnešní opravdu na kriminál! A to se chlubili, jak v minulých zimách ušetřili (byli mírné) a že o to více budou letos komunikace udržované! Komedianti jsou to! A chuť někoho nakopat vás nejvíce napadne při přejezdu hraniční čáry. Sem dojedetete se strachovkou, kde si vyjetý led s vámi dělá co chce a přestože jedete 20 km/hod a vezete děti, jen stále čekáte, jak to dopadne. No a od čáry přijedete, dle očekávání, do jiného světa... suchá silnice bez výmolů během 10 metrů! Ostuda a hnus! Kdyby alespoň jednou za ty tři dny proběhl posyp z naší strany, ale ono nic! Vím, novela zákona silničáře chrání (též jsem v tomto prostředí dost dlouhá léta pracoval), ale za tento alibistický přístup bych se opravdu styděl!