Sjezdovky:
V provozu bylo o tomto víkendu cca 85 až 9 0% sjezdovek, kdy mimo provoz
byly především ty bez umělého zasněžování, např. dlouhý návratový
sjezd do Viehhofenu nebo červené na jižní straně nad Hinterglemmem. V
provozu a sjízdný byl celý hlavní okruh S-H-L. V sobotu ránu byly sjezdovky
solidně přimrzlé, ale nádherné slunečné a dubnové počasí již okolo
poledne udělalo své a jížní svahy začaly doslova pod lyžemi téci. Naopak
náročné severní svahy v hlavním údolí, odvrácené od slunce, byly naopak
skoro čistý led, kdy třeba černý Nordabfahrt byl za těchto podmínek ve
svých nejprudších pasážích skutečně extrémně náročný.
Podobně náročný, jen naopak v boulích a mokrém sněhu, byl vytížený
sjezd Jausernabfahrt (2b), který využívají všichni, co si dávají "okruh".
Tato sjezdovka je sice značená z marketingových důvodů modře, ale její
spodní část má sklon náročnější červené tratě, takže slabší
lyžaři zde již v horní části padali po houfech a jiní doslova odhazovali
lyže.
V neděli se počasí otočilo a celý den hustě sněžilo, takže se
jednalo o klasické lyžování v boulích a velmi omezené viditelnosti.
Sněhové podmínky:
Sněhu již bylo proti minulým týdnům relativně dostatek, ale mimo uměle
zasněžované sjezdovky bylo vidět, jak při jarních teplotách rapidně
ubývá. Následující den sice výrazně připadlo, ale v noci začalo silně
pršet, což udělalo ze sněhu při teplotách stále nad nulou těžkou mokrou
břečku.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Skicirkus patří co do vybavení lanovkami také ke špičce a od naší
poslední návštěvy před třemi lety jsem mimo zmíněné nové Steinbergbahn
zaznamenal náhradu staré návratové lanovky směr Leogang za moderní
osmičku a podobně nová šestka nahradila dvě paralelní kotvy na
Bernkogel.
V celém údolí tak na okruhu dnes zůstávají jen dvě pomalé čtyřky -
na Schattberg Ost a nad Leogangem. Slabý místem přepravních zařízení tak
nyní zůstávají kabiny na obou koncích údolí, které jsou na stojáka a
které využívají i lyžaři, kteří předtím sjeli náročné dlouhé
tratě (Nordabfahrt, Jausernabfahrt), takže je to solidní záhul na nohy.
Podobně i výjezd na přímo nad Saalbachem ležící Kohlmaiskopf by si
zasloužil modernější přepravní zařízení, než je stará trojsedačka a
pulzační kabina.
Komfort střediska bohužel trpí jeho ne úplně ideální propojeností,
kdy se jedná o lyžařskou turistiku v obou smyslech tohoto slova. Přejezd z
jedné strany údolí na druhou kluznou nohou je možný jen na začátku
(jednosměrně) a na konci údolí (zde z jedné strany opět jen náročnou
černou), což výrazně určuje pohyb lyžařů po areálu a směr jejich
"rotace".
Stejně tak v Saalbachu je nutné přejít nejen mezi stranami údolí (což
už je celkem procházka), ale za využití dvou výtahů i pokud se chcete
posunout po straně jižní. A chodecký přesun v Hinterglemmu už kvůli
délce nedoporučuji vůbec.
Stejně tak bych už dnes vzhledem ke kvalitě oblasti na některých
místech očekával pomocná lana nebo vleky tam, kde lyžaři dnes musí stále
pěšky do kopce k lanovce nebo sjezdovce.
Zalidněnost:
V sobotu díky nádhernému slunečnému počasí vcelku silná,
příjezdová parkoviště u všech nástupních lanovek byla již okolo
deváté dopoledne zaplněná a do Saalbachu se šinul nepřetržitý proud aut.
Na svazích to pak znamenalo fronty do cca 5 minut u páteřních lanovek, kdy
největší byla u Bernkogelbahn, kdy osobně jsem ještě takový nástupní
frmol při naprosto plném vytížení této osmikabinky ještě neviděl. V
okrajovějších částech byl nástup prakticky okamžitý. Stejně tak
některé sjezdovky a přejezdy byla až nebezpečně přeplněné.
V neděli byla zalidněnost kvůli sněžení zlomková a parkoviště zela
prázdnotou.
Občerstvení a aprés-ski:
"Standardní" rozsah běžné zimní nabídky alpských megaareálů, ceny
občerstvení taktéž odpovídající.
Doprava do střediska a parkování:
Jediným problémem byl sjezd z dálnice za Salzburgem, kde byla páteční
špička a zdržení tak 15 minut. Na místě bylo nutno dojet k lanovce brzy
ráno, aby člověk nemusel chodit z daleka.
Nejnižší cena benzínu - Leogang, samoobslužná pumpa - 1,014 EUR za
N95.