Sjezdovky:
Celý lyžařský terén Apricy se rozprostírá de facto na jediném,
severně orientovaném, ovšem rozčleněném do tří lokalit, které jsou
vzájemně velmi dobře propojené vrchem i spodem. Ačkoliv jednotvárně
vyhlížející a z větší části zalesněný svah na první pohled zrovna
neslibuje rozmanitost, každá z lokalit má svůj poměrně výrazný
charakter:
Baradello
- přehledná supermodrá a vyhlídková dálnice, která v poměrně
širokém profilu sestupuje v mnoha zatáčkách svahem odshora až do údolí
(S)
- horní polovinou svahu procházejí přímo jako dálnice červená (V) a
černá direttissima (W), ta pak již úžeji pokračuje až do údolí (U,
t.č. uzavřená)
- výjezd moderní 4sedačkou s bublinou, která má v polovině svahu
mezstanici pro nástup
Palabione
- na hlavním „náměstí“ se sbíhají přehledné sjezdovky
dálničního typu – pohodová červená (H) a jen o málo strmější černá
(G) podél pomalé 4sedačky Quadrifoglio a dále červená (I) a modrá (L)
podél vleku Salina, všechny se nakonec slévají do jednoho širokého
bulváru
- nejvyšší patro, obhospodařené pomou Dosso Passo, pročesává subtilní
a přímá černá sjezdovka s jedním výrazným „schodem“ (G), obloukem
pak ještě nenáročná červená (F), která se vlévá do hlavní tratě Lago
Palabione (H)
- do údolí se lesem prořezává mírná a prostorná červená trať (N),
později ve strmějším svahu traverzuje, aby se nakonec spustila přímo po
svižném dojezdovém hangu, výjezd zajišťuje 6místná kabinka
- alternativou hlavního sjezdu do údolí je přívětivá okružní
červená (M) anebo kratší černé „zkratky“ (t.č. všechny tyto
alternativy uzavřené)
Magnolta
- krátká, přehledná a lehká sjezdovka (A), na níž pomalu vyjíždí
stařičká dvousedačka
- pod mezistanicí široký červený „slalomák“ s vlekem, větším
obloukem v lese jej obíhá lehčí červená trať
- do údolí pokračuje přímá a nepřetržitě strmá černá
„dálnice“ podél přístupové lanovky s malými, stísněnými 6místnými
kabinkami
Aprica
- na úpatí svahu mezi Palabione a Baradello je dobře vybavená cvičná
zóna s pojízdnými koberci, snowtubingem, dětskými vleky i sedačkovou
lanovkou
- louka je ideálně obtížnostně odstupňovaná od „placek“ až po
mírné, ale svižné tratě
Sněhové podmínky:
Letošní sněhové podmínky jsou v celé Itálii velkou "výzvou" a nejinak
je tomu v Aprice, která se po velmi suchém roce musí smiřovat i s
poloprázdnými zasněžovacími nádržemi.
Shoda okolností přitom vytvořila velmi příjemný povrch tratí - v noci
na sobotu se totiž nad střediskem vytvořila nízká oblačnost, díky níž
sjezdovky tak silně nepromrznly a „manšestr“ byl od rána velmi poddajný.
Během dne se samozřejmě místy „vyšoupal“ zmrzlý podklad a dojezdy do
údolí odtávaly, ale díky střídmé zalidněnosti vydržely sjezdovky v
podstatě velmi dobře sjízdné až do zavíračky.
Od mezistanic výše sice leží cca 30cm vrstva sněhu i mimo sjezdovky,
což je ovšem na poměry Apricy velmi málo. Sjezdovky jsou z většiny dobře
technicky vysněžené, ale trvalejší obleva by na nich páchala škody –
jen „tak tak“ jsou vysněžené některé, zvláště traverzovité úseky
ve spodním patře. Pouze na přírodním, místy i „prosvítajícím“
sněhu, jsou nejvýše položené tratě podél vleku Dosso Passo (černá
kvůli nedostatku sněhu neupravena, stejně jako červená Salina podél
stejnojmenného vleku). Uzavřeny a v podstatě bez sněhu jsou černé tratě
na Baradellu, stejně jako všechny červené i černé varianty dojezdu z
Palabione kromě hlavní trasy. V nejbližších dnech se snad ale i italská
strana Alp dočká výraznější nadílky, přinejmenším ve vyšších
polohách.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Nejpohodlněji obsloužené je Baradello – pohodlnou, rychlou a krytou
4sedačkou s mezistanicí (jen pro nástup). Dobře přístupné je klasickou
6místnou kabinkou i Palabione, kde hlavní „náměstí“ bohužel
obstarává velmi pomalá 4sedačka, nejvyšší patro pak pomy. Magnoltu
zpřístupňuje rovněž 6místná kabinka, ovšem mnohem staršího data,
pomalejší a stísněnější, na ni navazuje stařičká 2sedačka. Zcela
bezproblémové jsou vrchní přejezdy mezi jednotlivými lokalitami, spodní
přejezdy jsou celkově plošší, ale „průjezdnosti“ areálu velmi
pomáhají.
Zalidněnost:
V sobotu, tedy „střídací“ den, byla zalidněnost poměrně nízká –
nejživěji bylo na cvičné louce a lehké Superpanoramice, dále v centru na
Palabione, téměř pusto pak na Magnoltě.
Občerstvení a aprés-ski:
Velké prosté restaurace, pizzerie i malé útulnější chatky jsou na
sjezdovkách v dostatečné koncentraci – velmi milá je nová, ale v
tradičním stylu postavená Baita Alpe Magnolta s krbem. Mimolyžařské
vyžití kromě velmi působivé irské hospody Keller obstarává ledová
plocha pro bruslení přímo v městečku.
Doprava do střediska a parkování:
Malá parkoviště jsou přímo u nástupních stanic lanovek (v centru u
Palabione nejmenší, non-stop plné) – zdarma. Městečkem projíždí i
skibus – okružní linka od hotelů k nástupním stanicím lanovek (cca
každých 30 minut).