Sjezdovky:
Z celkových 50 km byly v době naší návštěvy otevřeny 42 km sjezdovek.
Otevřeny byly všechny druhy obtížnosti - černá na Magnoltě, červené a
modré sjezdovky na Palabione a také dlouhá modrá sjezdovka "Panoramica" na
Baradellu. Mezi nejlepší sjezdovky zde patří asi ta černá na Magnoltě,
jedná se o rovnou strmou sjezdovku. Za zmínku stojí také sjezd z vrcholu až
k dolní stanici lanovky na Palabione. Jediná nevýhoda je, že na vrchol se
človek musí dopravit pomocí kabiny, sedačky a následně ještě vlekem.
Sněhové podmínky:
Sněhové podmínky relativně slušné, ale bez technického sněhu by se v
dolních partiích areálu asi těžko obešli. Na vrcholu (2 300 m n. m.) bylo
zhruba 150 cm sněhu, v údolí kolem 20 cm přírodního, zbytek technický.
Všechny tři sjezdy do údolí, které tu jsou, byly vysněženy a otevřeny.
Děla však nadále vyráběla sníh po celou dobu našeho pobytu.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
S lanovkami je to zde horší. Nachází se zde převážně starší
dopravní zařízení. Na Magnoltě je stará kabina a na ní navazuje
neodpojitelná dvousedačka bez rozběhového pásu, která vždy podlomila
kolena. Na Palabione se nachází kabina pro šest lidí a na ní navazuje
neodpojitelná čtyřsedačka, paralelně s těmito dvěmi lanovkami vedou
staré, nepoužívané dvousedačky. Na samý vrchol pak vede vlek. V části
Baradello můžeme najít odpojitelnou čtyřsedačku s bublinou, na kterou se
dá nastoupit i v mezistanici. Mezi Pallabione a Baradellem se ještě nachází
malý areál s několika krátkými vleky a lanovkou. Dle slov delegáta by
však měli na příští nebo přespříští sezonu značnou část střediska
zmodernizovat.
Zalidněnost:
Ve všední dny zde nebyl prakticky nikdo, o frontách u lanovek se nedá
bavit vůbec a sjezdovky také úplně prázdné.
Občerstvení a aprés-ski:
V každé části areálu se nachází jedna hlavní restaurace. My jsme
využívali té na Palabione. Od CK jsme sem měli i 10% slevu. Ceny byly velice
přívětivé - pizza nebo lasagne kolem 6 až 7 eur, kafe 1 euro. V samotném
městečku se pak nachází několik pěkných restaurací a barů, které
stojí za návštěvu.
Doprava do střediska a parkování:
Středisko je relativně dost vzdálené od dálnice, takže po sjezdu v
Mezzolombardu nastávají zhruba 2 až 2,5 hodiny jízdy v serpentinách přes
Passo Tonale a Ponte di Legno. Co se týče parkování, tak přímo u
nástupních stanic lanovek se nachází malá parkoviště, několik desítek
metrů od nich pak parkoviště větší.