Sjezdovky:
Sjezdovky dostatečně široké, dobře upravované s různou náročností.
Obzvlášť se mi líbila modrá do Baradella s převýšením 820 m, na kterou
jezdí novější rychlá čtyřsedačka s bublinou bez nutnosti
přestupování, ideální pro nácvik carvingových oblouků. Trochu zde chybí
možnosti jízdy ve volném terénu. Všechny sjezdovky jsou důmyslně
propojené modrými spojkami a vedou do Apricy, takže nemůžete zabloudit.
Sněhové podmínky:
Sněhové podmínky ideální, nedávno napadaný prašan. Dobrým sněhovým
podmínkám též napomáhá, že se jedná o severní svahy. Cestou nahoru
lanovkou se opalujete a dolů si užíváte oblouků v kvalitním sněhu.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Téměř z městečka vedou kromě asi šesti kratších vleků tři lanovky,
již zmíněná čtyřsedačka a dvě starší šestimístné kabinky, které
mají bohužel užší vnější kapsy pro patky lyží, takže se širší
lyže berou dovnitř.
V centru celého areálu u Ristoro Paso je možné ulehnout do lehátek nebo
se občerstvit z vlastních zásob u dřevěných stolů s lavicemi.
Zalidněnost:
Zalidněnost malá, ani v sobotu za ideálního počasí se netvořily
nepříjemné fronty. Z přiložených fotografií je patrné, jak to vypadalo
na sjezdovkách.
Občerstvení a aprés-ski:
Standardní, na mezistanici v Ristoro Paso mají názvy nabízených jídel
uvedeny dokonce v češtině. Mohu doporučit gulášovku, která se svou
konzistencí a množstvím masa podobala spíše poctivému guláši. Pár
kroků od nástupní stanice Palabione je dokonce česká hospoda s českým
pivem a obsluhou za Kč.
Doprava do střediska a parkování:
Do střediska jsem se dostal autobusem s lůžkovou úpravou v ranních
hodinách, takže pro celodenní lyžování celkem v dobrém stavu.