Sjezdovky:
Většina sjezdovek již byla v pátečním termínu otevřena, mimo provoz
byla akorát sjezdovka Schwarzenbergfahrt, spodní červená varianta dvojky
(2a), horní varianta jedničky (1a) a trasy skiroute. Otevřená nebyla ani
sjezdovka Hochwald z Hraničníku, ovšem dopoledne byla upravena a po obědě
na ní bylo výborné svezení, přesto, že byla oficiálně uzavřena (v
sobotu již byla oficiálně otevřena).
Sněhové podmínky:
Na začátek zimy výborné. V noci na pátek napadlo cca 10 cm nového
sněhu, takže nás čekalo prašanové lyžování. Sjezdovky byly ovšem ráno
čerstvě upravené a vzhledem k malému počtu lyžařů se ani přes den
netvořily muldy. Snad jen počasí mohlo být o trochu lepší (v horních
partiích se držela celý den mlha).
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Největší novinkou této sezóny je kabinová lanovka Reischlbergbahn,
která nahradila původní vleky. Lanovka má mezistanici na vrcholu sjezdovky
Wenzelwiese (kousek od krytého pojízdného pásu), odkud pokračuje až na
vrchol Hraničníku (vede v jiné trase než původní vlek). Ostatní
přepravní zařízení je stejné jako v minulých letech.
Zalidněnost:
Zalidněnost velmi malá, na lanovkách jsme jezdili prakticky po každé
sami a sjezdovku jsme měli velmi často jen sami pro sebe.
Občerstvení a aprés-ski:
Restaurace na Zwieselbergu byla vzhledem k malé návštěvnosti ještě
uzavřena, jedli jsme tedy ve velké samoobslužné restauraci u hlavního
parkoviště. K jídlu jsme si dali sýrové špecle a pšeničné pivo, nebylo
co vytknout. Ceny jídel se pohybují okolo 9 eur, pšeničné pivo za 3,70
€.
Doprava do střediska a parkování:
Cesta od Českých Budějovic až do Želnavy sjízdná bez problémů
(mokrá), dále to již bylo vzhledem k čerstvě napadanému sněhu horší.
Mezi Želnavou a Novou Pecí několik uvízlých kamionů a od Nové Pece po
státní hranici čerstvě napadaný sníh a polámané větvě. Na rakouské
straně již byla silnice v lepším stavu.