Sjezdovky:
Ráno parádně upravené tratě a málo lidí, po prvním výjezdu zubačkou
na Gornergrat jsme měli pocit, že jsme v celých horách sami. Na výběr jsou
sportovnější svahy ve švýcarské části areálu, především dlouhé
sjezdy z Gornergratu nebo Rothornu. Oba vrcholy navíc nabízejí krásný
výhled na Matterhorn. Italská část mi přišla o něco plošší a s méně
pohodlnými přejezdy. Při pozdně odpoledním návratu z Trockener Steg přes
Schwarzsee do Zermattu byla zavřená černá sjezdovka č. 62, takže bylo
nutné se kus vyvézt kabinkou, kde byla opravdu velká fronta. Chtěli jsme
dojet kabinkou až do Zermattu, ale na Schwarzsee nás z kabinek vyhnali a
následný sjezd byl v počtu stovek lidí docela boj o život...
Sněhové podmínky:
Sněhu dostatek, možná až nadbytek. Sjezdovky upravené a ráno krásně
umrzlé. Odpolední dojezdy do údolí již trochu "jarní", ale zatím bez
vydřených míst.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Na švýcarské straně převažují velkokapacitní kabinové lanovky s
nutností dopravy "na stojáka" a delší čekací dobou a sedačkové lanovky.
Pro někoho může být zážitkem doprava podzemím na Sunnegu nebo zubačkou
na Gornergrat. Na italské straně převažují sedačkové lanovky doplněné o
kabinky.
Zalidněnost:
Po výjezdu zubačkou na Gornergrat ráno v 8:00 jsme měli pocit, že jsme v
celém areálu sami. Sjezdovky byly hodně volné po celý den, větší
zalidněnost hrozila pouze po hromadném výjezdu kabinou, nicméně v takovém
případě stačí dvě minutky počkat, až všichni odjedou a máte svah celý
pro sebe.
Občerstvení a aprés-ski:
Bohužel jsme neodhadli čas potřebný k výletu do italského Valtournenche
a Breuil-Cervinia, takže jsme neměli čas vyzkoušet občerstvení. Jako
jednodenní návštěvníci jsme nevyužili ani zábavu po lyžování,
nicméně když jsme asi v půl šesté dorazili skibusem zpět k nádraží v
Zermattu, už to v ulicích docela pěkně ožívalo...
Doprava do střediska a parkování:
Parkovali jsme v garážích v Täschi - parkování od cca 7:30 do 18:00
nás stálo 14.50 CHF. Do Zermattu jsme pokračovali vlakem - zpáteční
jízdenka 16 CHF na osobu.