Sjezdovky:
Servis střediska asi sleduje předpověď počasí. Ve čtvrtek před
očekávaným sněžením vůbec nerolbovali sjezdovky. Co jsem si všiml, v
pátek ráno projeli jen pár sjezdovek, ale ne celé středisko. Podle toho to
po pár hodinách vypadalo. Ještě že jsem měl snowboard a dalo se mimo
sjezdovky.
Sněhové podmínky:
Při příjezdu dole v údolí bylo jaro s vysněženým dojezdem k lanovce.
Souvislá sněhová vrstva začínala v cca 1 000 m n. m. Vzhledem k mlze jsem
toho první den moc neviděl, ale nenarazil jsem za celý den na špatně
vysněženou sjezdovku, na kámen, čouhající trávu či borůvčí. Po
nočním přídělu sněhu a zlepšení viditelnosti byla vidět ta krása.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Jen bych se přimlouval za rekonstrukci tří starších lanovek -
Gartnerkofelbahn, Tröglbahn a Sonnleitnbahn - jsou relativně dlouhé a celkem
pomalé. Rekonstrukce na expresní 6sedačky by jim prospěla.
Zalidněnost:
V mlze jsem lidi neviděl.
U lanovek bez čekání. Jen v sobotu dopoledne,
když střediskem migroval ten "šílený" závod Schlag das Ass se občas
utvořila malá fronta. Nejdelší asi na 5 minut. Jinak to bylo přímo k
turniketu a na druhou max. třetí lanovku.
Občerstvení a aprés-ski:
Nemohl jsem nenavštívit můj nejoblíbenější Garnitzen alm a
samořejmostí je závěrečnej Willi mit Birne na "kulaťáku" Berghex u horní
stanice Gartnerkofelbahn.
Doprava do střediska a parkování:
Bezproblémová cesta Brno - Vídeň - Graz - Villach - Hermagor -
Nassfeldpass, cca 550 km a +- 6,5 hod. cesty. Parkování na hotelovém
parkovišti. Při příjezdu a odjezdu možnost dojet "ke dveřím" chaletu v
Alm Resortu. Údržba parkoviště a cest rakouský standard. Když bylo volné,
tak jezdili s traktorem a pluhem, případně frézou čistili parkování mezi
zaparkovanými auty.