Sjezdovky:
Kolem 100 km sjezdovek ve středisku zaručí, že i při delším pobytu se
člověk nebude určitě nudit. Nám se nejvíce líbily červené na
Gartnerkofelu, a to sjezdovka č. 4 a 7 a dále dlouhá Fiska č. 1. Všechny
jsou dostatečně široké a členité, navíc na sjezdovce č. 4 lze vybírat z
více alternativ. Na hlavním svahu Madritsche jsou pěkné sjezdovky č. 23 a
40, značené jsou červeně, ale jsou to spíše lehčí červené, které lze
libovolně mezi sebou kombinovat a že těch možností je opravdu hodně. Na
protější svahy pod Rudnigsattel a Troghöhe se dostanete po ostrých
červených sjezdovkách, jiná možnost není. Tam bylo slušné svezení na
sjezdovkách č. 65 a 70. Návratovou dlouhou trať Carnia jsme ani nejeli.
Obecně lze říct, že nejpohodovější jsou sjezdovky z Madritsche a jezdí
tam také nejvíce lidí. Středně náročné tratě se nachází kolem
Gartnerkofelu a asi nejvíce náročné na Troghöhe. Všechny námi projeté
sjezdovky dosahují slušné délky mezi 1,5 až 3,5 km. Převýšení hlavního
areálu je asi 600 m.
Ráno sjezdovky pěkně upraveny, v dobrém stavu vydrželi tak do 12.
hodiny, poté zvláště na dojezdech,kde se jich sjíždělo více, již
vybroušené na ledový podklad, to stejné na prudších úsecích. Tvořily se
místy hromady sypkého sněhu, občas vykoukla i ledová plotna. Celkově jsou
sjezdovky hodně tvrdé.
Sněhové podmínky:
Sněhu je na sjezdovkách dobrý metr, i v údolí je bílo. Ale vzhledem k
tomu že dlouho nepadal sníh, je vše hodně přemrzlé a kvalita sněhu není
zvláště odpoledne úplně nejlepší. Chtělo by to k naprosté dokonalosti
určitě větší sněhovou nadílku. Teploty celý den kolem nuly, přes noc
dost mrzlo. Navíc totální azzuro dodávalo perfektní zážitek.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Z údolí do areálu vás vyveze dlouhá kabinka Millenium express. Samotné
svahy obsluhuje dostatek sedaček, většinou jsou pohodlné a rychlé, jen
některé mají bublinu. Na Madritsche a Sonnleiten je i pár vleků. Některé
starší kousky by se ale daly vyměnit, zvláště na Gartnerkofelu. V údolí
na Troghöhe a Carnia se nachází další kabinky.
Zalidněnost:
V neděli bylo na sjezdovkách asi nejvíce lidí, ale čekací doba na
lanovku nebyla víc než pár minut. V pondělí a úterý lidí ubylo, takže
na sjezdovkách relativně volno, občas se jích sjelo více, ale když se
chvíli počkalo, měli jste na sjezdovce prostoru dost.
Občerstvení a aprés-ski:
V celém areálu velké množství chat a restaurací k občerstvení a
jídlu. My si oblíbili na Gartnerkofelu pěknou restauraci Watschinger alm a
ještě další Garnitzenalm na sjezdovce č. 7.,obě s pěknou terasou a
výhledy. Jídlo i ceny slušné. Velké samoobslužné v oblibě moc nemáme.
Žádné velké akce a zábava se nekoná, což nám ani nevadí.
Doprava do střediska a parkování:
Ubytování jsme měli v údolí v Tröplachu, k lanovce jsme jezdili autem
na velké parkoviště. Z Brna nám cesta zabrala zhruba 5:30 hod. Jeli jsme
klasicky po dálnici přes Vídeň, Graz a Villach. Posledních asi 30 km se
jede po okresce směr Hermagor.