Sjezdovky:
V provozu byla drtivá většina sjezdovek a i přes čtvrteční sněžení
byly příjemně upravené. Sníh byl měkký a odpoledne na strmějším
dojezdu mezi Kitz- a Keeslifte se jako obvykle tvořily boule. Část sjezdovky
u Keeslifte i levá část u Kitzlifte byla opět okupována závoďáky z
různých koutů Evropy. My jsme nejvíce brousili sjezdovku u Kristallbahn, kde
bylo méně lidí a v dolní pasáži i lepší viditelnost.
Sněhové podmínky:
Sněhové podmínky výborné. Nikde ledovka a kamení jsme potkali opravdu
jen vyjímečně. Čtvrteční sněžení doprovázela zhoršená viditelnost,
ale páteční odpolední sluníčko nám to vynahradilo. Teploty kolem - 4 °C
nahrávaly dalšímu zasněžování a přejezdy mezi přírodním a technickým
sněhem trošku tahaly za lyže. Naštěstí nebylo děl moc a i ty odpoledny
utichly.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Lanovky byly v provozu téměř všechny, nejezdila dvousedačka z pod
Schmiedingeru a kotvy Schiedingerlifte a Gratlift. Ve čtvrtek ještě sedačka
Langwiedbahn vedoucí z mezistanice k Alpincentru, ale i ta už se v pátek
točila.
Frontu jsme snad za ty dva dny ani neviděli a jezdili prakticky až na
vlek/lanovku, a to včetně gondoly z parkoviště, kde byl v pátek maličko
cítit blížící se víkend a stálo před nami asi 5 lidí.
Zalidněnost:
Mimo již zmíněných závoďáků se po kopci proháněla i spousta
družstev různých lyžařsky vzdělávacích kurzů. Přestože fronty opravdu
nebyly, bylo na kopci hodně živo a bylo potřeba dávat pozor. Ještě víc se
pak lidnatost projevila na obědě v Alpincentru, kam bylo potřeba dorazit v
čas a včas si obsadit stůl.
Občerstvení a aprés-ski:
Restaurace v Alpincentru nabízí, řekla bych, standardní pokrmy za
standardní ceny. Letos mě překvapila nabídka burgerů z hovězího nebo
kuřecího masa, případně vegetariánský s hranolkami. Vypadají docela
malé, ale hranolky už se mi dojíst nepodařilo.
A kde je dobrá parta, nemůže být špatné aprés-ski.