Podrobné dojmy a zkušenosti z střediska s vlastními fotkami (odměna 100+ SNOWbonů).
Krátká aktuální zpráva z návštěvy střediska (odměna 10+ SNOWbonů).
Na závěr letošní sezóny jsme zvolili korutanský Mölltal, a to vzhledem ke vzdálenosti z ČR, nadmořské výšce a záruce slušného lyžování. K samotnému metru na ledovec je potřeba od ubytování dojíždět, ale v našem případě to znamenalo asi jen 1,5 km. Samotný areál se nachází v nadmořské výšce 2 100 až 3 100 m n. m., rozlohou je spíše menší, udávající 17 km sjezdovek. Orientace v něm je jednoduchá a nelze prakticky špatně sjet. Od loňské únorové návštěvy se ve středisku nic nezměnilo.
Sjezdovky:
Ve středisku lze jezdit buď na sjezdovkách na ledovci, které jsou pěkně
široké, asi kilometr dlouhé a nabídnou od každé barvy jednu trať,
přičemž černá je neupravovaná, nebo na protějším svahu Alteck, kde se
nachází středně široké, členitější tratě, a to červená a černá
sjezdovka a dále ještě jedna, která spíše traverzuje.
Mezi oběma lokalitami se nachází svah Klühspies, ze kterého vede jedna
červená, která ve své polovině začíná připomínat černou, a o trochu
vedle se nachází sjezdovka modrá, která nemá do červené daleko. Sjezdovky
z Altecku a Klühspiesu nabídnou délku kolem 1,5 až 2 km.
Nejdelší sjezdovka začíná u výstupu z kabinky a krásně a relativně
pohodově se táhne až do údolní stanice v modro-červeném sklonu. Pouze na
svém dojezdu se více zúží a skloní, ale po 300 m zase nabírá příjemnou
šířku.
Od výstupní stanice kabinky ještě vede trochu více bokem jedna černá
trať, z vrchu úzká, ale ve své nejprudší části trochu nabere na šíři
a na svém konci se napojí na sjezdovku vedoucí do údolí.
Poslední lokalitou v nejspodnější části areálu, kde se nachází
sjezdovky, je vrch Schwarzkopf, z kterého si klikatí cestu pěkná modrá a
červená sjezdovka, modrá ale slouží spíše jako přejezd k lanovce. Zato
červená nabídne již zajímavější profil.
Ráno byly všechny sjezdovky perfektně upravené a umrzlé. Nikde žádné
kamínky ani ledové plotny. Kolem poledne začaly pisty povolovat, vzhledem k
velkému teplu a přímému slunci. Nejhůře na tom byl dojezd do údolní
stanice na svém zúženém úseku, kde se začaly tvořit již slušné muldy.
Jinde sjezdovky relativně v pořádku.
Převýšení jednotlivých sjezdovek je 300 až 600 m, ovšem z vrcholu ledovce
lze sjet bez píchnutí až do údolní stanice a jste na více než
kilometrovém převýšení.
Sněhové podmínky:
Sněhové podmínky stále perfektní, ve spodní části areálu středisko hlásí 150 cm a na vrcholu 320 cm, dole bych asi o něco ubral. Přes noc stále mrzne, ovšem přes den jsme měli v sobotu i neděli úplné jasno a velké teplo, tudíž pohodové jarní lyžování. V pondělí již mraky a občas mlha s teplotami kolem 0 st. V údolí je již jaro.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Od parkoviště vás do areálu vyveze metro, jezdící v cca 15min
intervalech. Metro překonává výškově 1 000 m a cesta trvá asi 8 min. Je
to jediné místo, kde se tvoří fronty. Na něj navazuje šestimístná
kabinka, která vás vyveze pod ledovec do výšky 2 800 m n. m přímo k
restauraci Eissee.
Sjezdovky na ledovci obsluhuje krytá 6sedačka, na Alteck vás vyveze
4sedačka. Nejstarší, nejpomalejší a nejvíc podsekávajicí je 2sedačka na
Klühspies a 4sedačka na Schwarzkopf.
Zalidněnost:
Zalidněnost spíše menší, jediná fronta se tvoří u metra a nárazově u kabinky.Všude jinde rovnou k turniketům. Sjezdovky poloprázdné a nezřídka jsme je měli jen pro sebe, vyjma ledovce, kde je lidí asi nejvíce.
Občerstvení a aprés-ski:
Dominantou je restaurace Eissee ve výšce 2 800 m n. m., jedná se o velkou prosklenou samoobslužku s velkou terasou, ale mně ne moc sympatickou. Raději volíme horské chaty, kde se i lépe a více v klidu najíte a občerstvíte. Ve středisku najdete dvě, a to Duisburger hutte na černé sjezdovce a Weissee Haus na Schwarzkopfu. U metra ještě hříbek s lavicemi a hudbou.
Doprava do střediska a parkování:
Ubytování jsme byli kousek pod ledovcem v Innerfragrantu. Cesta z a do Brna i s přestávkami zabere 6,5 hod přes Vídeň, Graz a Villach. Silnice již suché, a to i na parkovišti pod ledovcem.
Cesta z jadranského pobřeží nás nalákala na to se i v červenci sklouznout. A tak se přihodilo, že v pátek jsme chillovali u moře a v sobotu zakrojili oblouky na ledovci... Nebyl to lyžařský výstřel do vesmíru, ale příjemné a osvěžující sklouznutí rozhodně ano.
Na ledovec jsme dorazili až před 11. hodinou. Po předchozím dni, kdy jsme raftovali na řece Möll, nějak nebyla síla vstávat na první "metro". I přesto jsme najezdili stejnou porci jako ve středu od rána. Počasí bylo dnes krásné jak dole v údolí, tak nahoře na ledovci a to po celý den.
Po sedmi měsících se ocitáme opět na svazích našeho domácího ledovce. Ze zataženého Flattachu vyjíždíme vzhůru za vidinou lepšího počasí. Jako obvykle se ráno mění v dostihové závody s časem o to stihnout první metro v 8 hodin. To se nakonec daří, i když je to o prsa korejské ženy - nikoli časově, a...
"Gletscher live": píšu svůj šestý díl, a to s dalšími opatřeními, které by měla zabránit šíření covidu. Osobně bych býval netipoval, že během října a za krásného počasí odlyžujeme na ledovci téměř celý týden. Společně doufejme, že tato sezóna bude delší než loňská, Rakušané pro to dělají opravdu hod...
Máme tu pokračování seriálu z korutanského ledovce, které už bychom mohli nazvat "Gletscher live". Ač se to nemusí zdát, každá návštěva přináší něco nového...
Čtvrtá návštěva Mölltalu při našem pobytu v Korutanech sice přinesla zatím nejlepší lyžařské podmínky, ale zároveň nejvíce lidí a mezi nimi více neohleduplnosti na parkovišti i při nástupu do lanovky.
V pořadí třetí lyžování na Mölltalu přineslo opět zcela jiné podmínky. Do deseti hodin, než se objevilo slunce, to bylo hodně mrazivé. Po desáté hodině už krásné počasí a setkání s rakouskou olympijskou medailistkou Katharinou Gallhuber!
Druhá návštěva Mölltalu ve třech dnech přinesla dle očekávání lepší pistu, ale také více lidí...
Po téměř čtyřech měsících se opět můžeme sklouznout na "domácím" Mölltalu. Za tu dobu velká část ledovce odtála, ale poslední dny počasí přálo zimním radovánkám, a tak byla sezóna na korutanském ledovci minulý pátek restartována. První, kdo mohl vyzkoušet pisty, nebyl nikdo jiný než bývalý lyžař a r...
Další lyžařský den v Korutanech sliboval o poznání lepší počasí. To se vyplnilo, bohužel mělo za následek i více lidí hlavně na lanovce...
Mocipáni a coronavirus nás konečně pustili za hranice, a tak je třeba trošku dohnat zameškanou zimní sezónu - a kde jinde než na domovském Mölltalu! O moc víc možností navíc ani na rakouských ledovcích není. Počasí nám přálo pouze na začátku dne, poté se ledovec zahalil do mraku, kde setrval po větš...
Menší, ale příjemný ledovec. Na Mölltal jsme vyrazili, když nám webkamery ukázaly, že je lepší jet do větších výšek, jelikož pod 2 tisíce metrů byly mraky. A vyplatilo se. Slunečné dopoledne se skvělým lyžováním a výhledy na mračné moře se ani nedají popsat. Odpoledne se už zatáhlo, navíc začaly sto...
Stredisko Molltaler Gletcher sa nachádza v rakúskom Korutánsku. Je to jediný ľadovec v tejto časti krajiny ideálne dostupný z Bratislavy. V stredisku sme boli naposledy v októbri, od vtedy prešlo pod nového vlastníka TMR, a.s. a umožňuje lyžovanie cez systém a kartu GoPass. Je to super - cez interne...
Po několika týdnech údržby začala 20.6. lyžařská sezóna na Mölltalském ledovci. Na konci našeho týdenního pobytu v Korutanech jsme si to nemohli nechat ujít a vyrazili jsme na první lano. Na poloprázdné parkoviště jsme přijeli 20 minut před spuštěním provozu a postavili se u pokladen pěkně do fronty...
Vzhledem k vyšším teplotám, které slibovala předpověď počasí, jsem se rozhodl přesunout do vyšších pater za kvalitním sněhem. Areál byl tři dny před naší návštěvou sužován větrem a byl zcela nebo částečně uzavřen. V den mojí návštěvy vše kompletně v provozu.
Lyžařskou sezónu 2018/19 jsme zahájili stylově 1. prosince na "domácím" Mölltalu. Dle předpokladu v sobotu oproti pátku přibylo lidí a bohužel úplně nevyšla předpověď počasí a slunce vykouklo jen na dvě jízdy. Kvůli tomu byla po většinu dne horší viditelnost, ve vrchní části ještě zhoršená různě se ...
Na Mölltalský ledovec jezdíme už čtyři roky, ale až letos nám vyšlo lyžování v úplně poslední den před plánovanou měsíční odstávkou. Na pěkné počasí jsme si sice pár dní museli počkat, ale jak se říká – kdo si počká, ten se dočká! Vstávání, které je pro nás utrpením, nevyšlo na úplně první „metro“ (...
Na úplný závěr sezóny jsem navštívil jediný lyžařský korutanský ledovec. A protože alespoň dopoledne mi počasí přálo, užil jsem si krásné lyžování ve vysokohorském prostředí.
Na prodloužený víkend jsme si vybrali menší rakouský ledovec Mölltaler. Vzhledem k jarním prázdninám jsme se nechtěli na svahu mačkat s davem lidí, tak jsme zvolili jistotu. Středisko nabídne sice jen necelých 20 km sjezdovek, ale za 3 dny nás neomrzely. Nachází se v nadmořské výšce 2 200 až 3 150 m...
Rakousko 
Sníh v Česku
Sníh v Itálii
Sníh ve Francii
Sníh na Slovensku
Sníh ve Švýcarsku
