Sjezdovky:
Zatím je otevřena pouze ledovcová sjezdovka Schareck č. 3 o délce 1 700
metrů. Je to přehledná carvingová dálnice s jednou dlouhou pravotočivou
zatáčkou směřující k lanovce, která obsluhuje ledovcovou část areálu.
Od výstupu ze šestisedačky se nejdříve musí kousek po traverzující
cestě, odkud je nadherný výhled, než se dostanete na hranu sjezdovky.
Začátek je dosti strmý a zatím trošku užší, ale už po pár metrech je
sjezdovka trošku mírnější a hlavně širší. Na sjezdovce jsou uměle
vytvořeny dva velké hrby z nashromážděného sněhu z minulé sezóny, a tak
to není tak jednotvárné lyžování.
Od restaurace se dá na lyžích sjet na tuto sjezdovku, ale zpět k
restauraci a návratové lanovce se pro absolutní nedostatek sněhu musí jít
cca 100 metrů pěšky. To se snad brzo změní, protože od pondělí, kdy
mrzlo trošku více, se nechalo konečně zasněžovat.
Sněhové podmínky:
Sněhu zde moc není, ale na sjezdovce je ho dost - cca 50 cm. Sem tam byl
nějaký malý kamínek na traverzu na začátku sjezdovky. Sjezdovka je dosti
trvrdá a místy i s ledovými plotnami. V pondělí bylo zapnuté
zasněžování, a tak se to trošku zlepšilo a ubylo ledových ploten. Ráno
byla sjezdovka hezky upravená a manžestr byl moc hezky naježený, to
samozřejmě nevydrží dlouho a hlavně na začátku sjezdovky je několik
velkých muld ze seškrábaného sněhu. Nic hrozného to ale nebylo. Na tom
ledu mě nabroušené lyže vydržely cca den, pak to lehce ustřelovalo a
brousek zůstal doma!
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Ráno se musí nejdříve metrem a pak následuje 6kabinka Eissee, která
vás dopraví až do výšky 2 800 m n. m. k restauraci Eissee. Ledovec
obsluhuje odpojitelná 6sedačka s bublinou Gletscher Jet, která v sobotu
jezdila dosti pomalu, pak se to zlepšilo, ale udávaných 5 m/s nejezdila!
Další lanovky a vleky jsou pro absolutní nedostatek sněhu zatím mimo
provoz.
Zalidněnost:
Lidí zde bylo tak akorát, a to převážně cizinců, kdy jasně vedou
naši krajani. Dokonce sem dorazil jeden maník až z dalekého Pekingu! O
víkendu se čekalo dopoledne tak maximálně na dvě sedačky, a to jen cca do
11 hodin, pak zde nebyl skoro nikdo. V pondělí dorazilo pár místních
důchodců a několik trénujících oddílů, jak od nás, tak ze Slovinska,
Rakouska a Německa. Ani to metro ráno nejezdilo tak plné.
Občerstvení a aprés-ski:
Hlavní bodem pro občerstvení, odpočinek, toalety a zázemí je
samoobslužná restaurace Eissee 2 800 s velkou prosluněnou terasou s
nádherným výhledem na hory v okolí. Ceny jsou oproti jaru vyšší, a to o
dost! Gulášovka za 170 Kč, pivo 150 Kč, řízek s hranolkami 480 Kč, takže
zase sváču s sebou, na mě to je holt dost drahé. Dále je zde možnost
navštívit u výstupu z metra Möllibar a na černé sjezdovce je horská chata
Duisburger Hütte, které jsou zatím zavřené.
Doprava do střediska a parkování:
Cesta z Jičína přes Prahu, Linec, Salcburk a dál po A10 přes Tauernský
tunel, který je zpoplatněn 13,5 eury za průjezd, až na parkoviště je
dlouhá skoro 700 km - je to slušná porce kilometrů. V Rakousku na A10 od
Salzburgu po Flachau je ve všech tunelech omezení rychlosti na 60 km/h z
důvodu oprav a jede se vždy v jednom tubusu a úseky jsou měřeny radary. Tak
pozor na rychlost. Několik omezení je i na dálnici z Lince do Salcburku.
Parkuje se na několika parkovištích u metra, kdy ta vrchní jsou
asfaltová a spodní štěrková. Parkování je bezplatné a parkoviště bylo
kromě asfaltového skoro prázdná.
Silnice z Flattachu ke středisku byla bez sněhu, ale místy vlhká a v
pohodě sjízdná.