Sjezdovky:
Novinkou letošní sezóny je rozšíření sjezdovky č. 9 v její
nejužší a nejprudší části před dojezdem k podzemní lanovce o několik
metrů, a tak je zde nyní daleko bezpečnější průjezd i pro méně
zkušené lyžaře.
Na ledovci je v provozu zatím v plné šířce pouze sjezdovka č. 3.
Sjezdovka č. 2 je sjízdná cca ze dvou třetin a každý den na ní bylo
postaveno několik slalomů pro trénující lyžařské oddíly, takže pro
nás obyčejné lyžaře byla až do odpoledne zavřená.
Zavřeny jsou zatím sjezdovky č. 5, 6, 7 pro nedostatek sněhu.
Sjezdovky č. 12 a 13 na Altecku byly otevřeny jen v úterý.
Sněhové podmínky:
Sněhu je zde celkem dostatek a je to krásný prašan, který ale hlavně v
neděli dosti tahal za nohy, a to jsem měl namazáno, ale asi špatně. 
Středisko udává 90 až 130 cm. Nikde nebyly ledové plotny a ani kamení.
Ranní manžestr zde byl každý den velmi povedený, a tak se to nechá
slušně pustit z kopce i ve větších rychlostech. Přípravu tratí chválil
i Radim Palán, který zde trénoval a dával rady i nám méně zdatným a
pomalejším lyžařům. 
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Ráno se musí nejdříve metrem a pak následuje 6kabinka Gondelbahn Eissee,
která vás dopraví až do výšky 2 800 m n. m. Ledovec obsluhuje odpojitelná
6sedačka s bublinou Gletscher Jet, která byla ale kvůli větru občas
vypnutá. Souběžně jedoucí 2sedačka Sesselbahn 3000, která byla mimo
provoz celou dobu mé návštěvy ani nebyla potřeba, jak zde bylo málo lidí.
Dále je zde ještě jedna 2sedačka Panoramabahn Klühspies a neodpojitelná
4sedačka Alteck. U výstupu z metra jsou dvě kotvy a 4sedačka Schwarzkopf,
kterou jsem zde v provozu ještě neviděl. Dopravní zařízení je starší a
některé lanovky jsou skoro skanzen. Na nové skimapě je nakreslený nový
projekt na výměnu 2sedačky Panoramabahn Klühspies za novou sedačku, tak
snad se brzy dočkáme!
Zalidněnost:
V neděli zde bylo dosti plno hlavně kvůli zavřeným sedačkám o patro
výše. Byla v provozu jen kabinka, která vede od metra, a tak se zde do oběda
tvořila i fronta, která se dala obejít doplňovacím turniketem, aby byly
kabinky plně vytížené - a že byly. 
V pondělí i úterý zde bylo poloprázdno. Většina návštěvníků byla
krajanů, a tak zde vládne čeština a slovenština.
Občerstvení a aprés-ski:
Hlavní bodem pro občerstvení, odpočinek, toalety a zázemí je
samoobslužná restaurace Eissee s velkou terasou s nádherným výhledem. Ceny
jsou rakouský průměr. Od 13:30 je zde happy hour. Něco se dá ušetřit při
předložení Gopassu - na jídle to jsou cca 2 eura. Dále je zde možnost
navštívit u výstupu z metra Möllibar a na černé sjezdovce je horská chata
Duisburger Hütte, která je zatím zavřená.
Doprava do střediska a parkování:
Tak to byl dobrý hard-core se sem dostat po nočním sněžení, které
zasáhlo hlavně jih našeho území.
Cesta z Jičína přes Prahu, Linec, Salcburk a dál po A10 přes Tauernský
tunel, který je zpoplatněn 13,5 eury za průjezd, až na parkoviště je
dlouhá skoro 700 km a místo klasických 7 hodin v autě to tentokrát bylo
hodin 11! Co bylo cestou na silnicích sněhu ,a to hlavně v Rakousku! U nás
to bylo upraveno o dost lépe, a to hlavně na dálnicích, za mě celkem milé
překvapení.
V Rakousku na A10 od Salzburgu po Flachau je ve všech tunelech omezení
rychlosti na 60 km/h z důvodu oprav a jede se vždy v jednom tubusu a má to
trvat celou zimu. Pomalu jedoucí kolona byla již od Salcburku.
Parkuje se na několika parkovištích u metra, kdy ta vrchní jsou
asfaltová a spodní jen na štěrku a nyní i zmzlém sněhu. Parkování je
bezplatné a parkoviště nebyla obsazená ani z jedné třetiny.
Silnice z Flattachu ke středisku byla bez sněhu, ale místy vlhká a v
pohodě sjízdná. V údolí je jen poprašek, až se tomu nechce věřit.