Sjezdovky:
Sjezdovky Schareck č. 1, 2, 3 na ledovci jsou celkem široké a v horní
polovině slušně skloněné, jejich barva je od modré až po černou Schareck
č. 4, ta je ale zavřená. Lyžařské oddíly vždy dopoledne trénují na
sjezdovkách Schareck 1 a 2. Na tyto sjezdovky se můžete vydat taky, jen pozor
na trénující lyžaře. Většina návštěvníků tedy využívá sjezdovku
Schareck č. 3,na které je v její polovině nyní cca 200metrové zúžení,
protože zde vyrostl vysoký skok, na kterém budou o víkendu závody o 1 000
éček!
Od restarace Eissee klesají k metru dvě sjezdovky, a to modrá pista č. 9
Eisseefamilienabfahrt, která je nadstandardně široká na super carvingové
oblouky. Dále je zde černá sjezdovka č. 10 Eissee FIS - ta mně tedy moc
černá nepřipadá až na jeden úsek pod kabinkovou lanovkou, který byl v
esíčku celkem strmý. Sjezdovka je celkem úzká, ale zase hezky
členitá.
Ještě se zde dá lyžovat po sjezdovkách, které obsluhuje stará
dvojsedačka Panoramabahn - jsou tu sjezdovky všech barev od modré po černou
a je na nich velmi dobré svezení, až na jejich dojezd, který je velmi
mírný. Jsou to sjezdovky Wurten č. 5, 7, 8, sjezdovka č. 6 je zavřená.
Sněhové podmínky:
Sněhu je na všech otevřených sjezdovkách dostatek. Areál uvádí 160
až 260 cm, ale to se mně nechce věřit, přesto ho je dost a hlavně na
ledovci je i dost tvrdý, a to hlavně dopoledne. S nižší nadmořskou
výškou to měkne a na dojezdu k metru až firnovatí. Přesto to bylo dobré
lyžování, kdy ani nemusíte mít pořádně naborušeno na toto jarní
lyžování. Namazáno to chce ale mít velmi dobře, aby vás to v odpoledních
hodinách netahalo za nohy.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Zdejší dopravní zařízení jsou staršího data výroby, ale s tím
počtem návštěvníků to stíhala bez front. Výjezd z parkoviště je
podzemním metrem Gletscher Express, dále se pokračuje 6místnou kabinkovou
lanovkou Gondelbahn Eissee, která je dosti stísněná při plném obsazení.
Na ledovec vás dopravuje odpojitelná šestisedačka s bublinou Glestcher-Jet a
podél ní je ještě stará dvojsedačka Sesselbahn 3000er, která je ale v
provozu minimálně.
Na Alteck se dostanete neodpojitelnou čtyřsedačkou s nástupním pásem,
ta je ale nyní zavřená.
Dále je zde ještě dvojsedačka Panoramabahn také s nástupním pásem,
ten ale nefunguje, a tak vždy dostanete slušnou ránu při nasednutí do
lýtek! Tato lanovka by měla byt vyměněná za novou šestisedačku, to pak
bude super svezení na sjezdovkách, které obsluhuje!
U výstupu z metra jsou dva velmi krátké vleky, a to poma Stübele a kotva
Mittelstation. O kousek výše je ještě sedačka Schwarzkopf, která je mimo
provoz z nedostatku sněhu a zatím jsem ji zde viděl v provozu jen jednou
letos v březnu.
Zalidněnost:
Od pondělí zde bylo velmi málo lidí a do středy to ještě dost
prořídlo. Trochu těsněji bylo jen v pondělí ráno na první metro, a to
bylo vše. Po tři dny se lyžovalo absolutně bez front! Většina
návštěvníků byla od nás z ČR. V pondělí zde byl Kryštof Krýzl se
svým teamem, v úterý zde zase trénovala Adriana Jelínková - a že jí to
šlo. Dále zde bylo několik našich lyžařských oddílů.
Občerstvení a aprés-ski:
Středobod areálu je velkokapacitní samoobslužná restaurace Eissee, kde
je veškeré zázemí pro návštěvníky - WC, odpočívárna, skřínky na
boty a lyže, venkovní terasa s krásným výhledem (ten se nyní ale nekonal)
a dokonce i ubytování. Ceny zde nejsou ještě tak vysoké a něco málo se
dá ušetřit při předložení Gopassu - na jídle to jsou cca 2 eura. Dále
je zde možnost navštívit u výstupu z metra Möllibar, který byl v provozu o
víkendu, ale přes týden je zavřený.
Doprava do střediska a parkování:
Od Rumcajse to je sem celkem daleko - necelých 700 km. Z Jičína se jede
přes Prahu, Linec, Salcburk a dál po A10, kdy sjíždíme v Bischofshofenu z
dálnice a jedeme poprvé vlakem z Gasteinského údolí z Böckesteinu do
Mallnitzu. Cena vlaku za jedno auto je 20,5 euro a cesta trvá 10 minut.
Ušetříte cca 60 km cesty po dálnici A10, kde musíte projet Tauernský
tunel, který je zpoplatněn 13,5 eury za průjezd. Až na parkoviště nám to
trvalo 8 hodin. Jak časově, tak finančně to vyjde cca nastejno, ale je to
hezké zpestření. V Rakousku na A10 od Salzburgu po Flachau je stále ve
všech tunelech omezení rychlosti na 60 km/h z důvodu oprav a jede se vždy v
jednom tubusu. Takže se zde často tvoří dlouhé kolony.
Parkuje se na několika parkovištích u metra, kdy ta vrchní jsou
asfaltová a spodní jen na štěrku. Parkování je bezplatné. Takhle málo
aut jsem zde ještě neviděl. 