Sjezdovky:
Otevřeny byly všechny sjezdovky s výjimkou modré Olperer (9a), červené
Tuxerjoch (17a), černé Bugglpiste (8a) a skiroute Waldabfahrt (1a). Díky
novému sněhovému přídělu bylo možno sjet do údolí po trati Schwarze
Pfanne (1) - až na dva ploché přejezdy pěkná vyhlídková sjezdovka. Za
zmínku stojí i červená Moräne (2a), na níž bývá méně lidí než na
hlavní Spannagelabfahrt (2) a i její dojezd je o něco záživnější.
Příjemným zpestřením je také jediný jižní svah Schlegeis se sjezdovkou
Riepensattel (5) a pěknými výhledy.
Sněhové podmínky:
Po vydatném sněžení dosahovala výška sněhu v nejvyšších partiích
areálu téměř pět metrů (přesněji 490 cm), na Sommerbergu přibližně
150 cm a na údolním dojezdu tratě Schwarze Pfanne (1) odhadem 30 cm.
Ranní úprava sjezdovek byla přímo úměrná nadmořské výšce - čím
výše, tím lepší; zatímco na Spannagelabfahrt (2), Moräne (2a) a Tuxerjoch
(17) bylo potřeba dávat pozor na hrboly a prohlubně, pisty v oblasti Kaserer
(11a, 11, 12, 13, 14 s výjimkou 11b) a Olperer (9) byly upraveny výborně.
Odpoledne se na většině sjezdovek objevily muldy, místy dost velké
(Sonnenhang (11b), Tuxer Fernerhaus (3), Spannagelabfahrt (2), dojezd k
šestisedačce Lärmstange 2). Protože se teploty nahoře i přes den držely
kolem nuly, vysloveně rozměklá byla snad jen Schwarze Pfanne (1).
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Přepravní zařízení jsou dobře fungující a kapacitní oporou celého
areálu. Na prvních dvou sekcích z údolí jezdí větší odpojitelné
kabinky typu Funitel (Gletscherbus 1 a Gletscherbus 2), doplňované menšími
kabinkami (8er Sommerberg, 4er Fernerhaus), které jsou spouštěny ve
špičkách (ráno přibližně do 10:00 a podle potřeby odpoledne). Na
poslední sekci pak funguje ještě jeden Funitel (Gletscherbus 3) a společně
s ním moderní a komfortní kabinka 10er Gefrorene Wand s vyhřívanými
sedačkami a stařičká dvousedačka Gefrorene Wand 3b, která bohužel
nejezdila, ačkoli byla uváděna jako provozní. Ve všech kabinkových
lanovkách se dá více (10er Gefrorene Wand) či méně (Gletscherbus 2 a 3)
pohodlně sedět. Sedačkových lanovek je tu celkem pět - kromě již
zmíněné dvousedačky Geforene Wand 3b ještě jedna podobně stará
vyhlídková dvousedačka Lärmstange, kterou se mi poštěstilo svézt se
vůbec poprvé. Velmi pomalá šestisedačka 6er Sommerberg plní pouze
přibližovací funkci. Pohodlné svezení je na dvou odpojitelných
bublinových lanovkách - Tuxerjoch (čtyřmístná) a Lärmstange 2
(šestimístná), obě mají polstrované a vyhřívané sedačky. Ostatní
svahy obsluhují kotvové vleky.
Velice prostorné toalety se nacházejí na Sommerbergu a Tuxer Fernerhausu,
výše už žádné záchody (snad s výjimkou restaurace Gletscherhütte -
nezkoumal jsem) nenaleznete.
Zalidněnost:
Přestože 1. květen je rakouským i německým státním svátkem, na
svazích se žádná apokalypsa neodehrávala. Ranní výjezd proběhl díky
souběžnému spuštění obou posilových kabinek (8er Sommerberg i 4er
Fernerhaus) hladce, ani přes den jsem u lanovek a vleků nečekal. Živěji
bylo na tratích Tuxer Fernerhaus (3), Spannagelabfahrt (2), na dojezdu k
šestisedačce Lärmstange 2 a odpoledne i na Schwarze Pfanne (1), která byla
naopak dopoledne zcela liduprázdná.
Občerstvení a aprés-ski:
Dvě velké samoobslužné restaurace - Sommerberg a Tuxer Fernerhaus s
dostatečným sortimentem a standardními cenami (polévky kolem 5 €, hlavní
jídla kolem 10 €). Ochutnal jsem Leberknödelsuppe (vývar s játrovým
knedlíkem) a šunkovo-sýrový toust, oboje bylo dobré. Obsluha by mohla být
příjemnější.
Doprava do střediska a parkování:
Z vesnice Hintertux, kde jsem byl ubytován, jsem dojížděl bezplatným
skibusem pendlujícím s několikaminutovým intervalem po celý den (8:00 -
17:00) s výjimkou polední přestávky mezi dvanáctou a třináctou
hodinou.