Sjezdovky:
Sjezdovky jsou uspořádané do lyžařské houpačky, která má dvě
hlavní centra - jednak poměrně přehledný svah nad údolím Zillertal,
hustě osázenou lanovkami a prošpikovanou sjezdovkami (Hochzillertal), druhak
horský kotel nad hotelovým resortem Hochfügen v postranním údolí. Obě
centra jsou propojena přes "ledové" údolí a vrchol Marchkopf, přejezd mezi
krajními body areálu se zvládne za půl až tři čtvrtě hodiny.
Prakticky všechny tratě v Hochzillertalu jsou značené červeně,
přičemž vždy mají aspoň zčásti sportovnější sklon, některé úseky
(např. z Marchkopfu do Hochfügenu) by snesly i černé značení.
V Hochfügenu vystélají kotlinu modře značené, avšak svižné tratě
podél 6sedačky, dolů do resortu pak spadají hlavně ostré černé
tratě.
Sněhové podmínky:
Zatímco v neděli byla kulisa ještě pohádkově zimní, v úterý už
řádila obleva. Frekventované sjezdovky Hochzillertalu přitom byly řádně
preparované technickým sněhem a i kvůli silnému provozu žádaly ostré
hrany. Obleva pak lyžařské podmínky ještě rozrůznila - od betonového
povrchu až po lehce nahrnutý vlhký sníh, vždy se ale dalo svézt i na
pevném kompaktním sněhu.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Z údolí jezdí kabinky, podél většiny sjezdovek pak expresní sedačky s
bublinou, některé i vyhřívané - celkově tedy velmi moderní standard. Jen
v Hochfügenu doplňuje dvě rychlé páteřní lanovky (kabinka, vyhřívaná
sedačka) ještě obstarožní dvousedačka a vlek, těm se však lze zcela
vyhnout.
Zalidněnost:
Nedělní návštěvnost nijak nezaostávala za top sezónou, tvořily se
několikaminutové fronty a provoz na sjezdovkách byl hustý - kýčovité
počasí zkrátka lákalo. Zamračenější úterý už přivedlo do areálu
méně návštěvníků, ani tak ale nebylo zdaleka pusto - lyžaři se přitom
"výletně" přesunovali po areálu, takže se daly najít i poloprázdné
sjezdovky.
Občerstvení a aprés-ski:
Již po léta se Hochzillertal chlubí svými nóbl chatami - zejména
Kristallhütte a Wedelhütte, kde hudební kulisu neobstarává tyrolská
dechovka, ale moderní žánry a kde se servíruje i vyšší gastronomie. U
příležitosti dvoudenního festivalu Ski Food se podávala mj. francouzská
kuchyně, tedy např. čerstvé mušle (20 eur).
Velmi osvěžující je i prostor "centrální" samoobslužné restaurace
Mountain View na horní stanici přístupové kabinky z Kaltenbachu - ačkoliv
je dimenzována pro masovou návštěvnost, promyšlená dispozice v podobě
opticky oddělených stolů s lavicemi a designové prvky jako obří kruhy pod
stropem vytváří spolu s nerušivou zvukovou kulisou velmi útulný a
příjemný prostor. Tato designová moderna se opravdu povedla! Ceny jsou
přitom standardní jako jinde v Rakousku - polévky a lehčí jídla do 10 eur,
hlavní jídla většinou do 15 eur.
Doprava do střediska a parkování:
U nástupní stanice v Kaltenbachu je velkokapacitní parkoviště - jak
venkovní, tak poschoďový parkovací dům. Z přilehlých vesniček
dojíždějí v cca půlhodinových intervalech bezplatné skibusy.