Sjezdovky:
Dlouhé a široké všech obtížností ve všech třech areálech, co do
obtížnosti jsou zhruba na stejné úrovni. Při ideálních podmínkách jsou
krásné dlouhé sjezdy do údolí k nástupním lanovkám, ale při mé
návštěvě se na kvalitách sjezdovek podepsalo počasí. Upravené a
zasněžené dobře, nehrozilo poškrábání lyží.
Hochfügen je nejrušnější centrum, lanovky vedou na jednu stranu na kopec
Pfaffenbühel a na druhou stranu kabinkovou lanovkou Zillertal Shuttle se lze
dostat na vrchol 2 501 m a odtud přejet do Kaltenbachu. Tato levá část na
mapě je největší a asi nejzajímavější, co se týká lyžování.
Spieljoch je malý areál s krásným dlouhým sjezdem dolů do Fügenu, ale
během mé návštěvy bylo málo sněhu a dole byla sjezdovka sice
zasněžená, ale dost rozbitá. Na druhou stranu ke skibusu u dolní stanice
Panoramabahn vede pěkná dlouhá černá.
Sněhové podmínky:
Nedostatek přírodního sněhu, ale den před příjezdem napadl. Sněžilo
místy i první den na svahu a na vrcholech foukal silný vítr a byla mlha.
Sjezdovky představovaly pestrou směs - od ledovek ofoukaných větrem až po
měkký boulovitý terén dole.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Lanovky převážně nové, některé s krytem. Od dolních parkovišť vedou
kabinky.
Zalidněnost:
Přestože nebyl víkend, tak dost vysoká. Na některých sedačkových
lanovkách se tvořily fronty, ale nebylo to tak hrozné.
Občerstvení a aprés-ski:
Moc jsem nevyužívala, ale restaurací na svahu dost, většinou
samoobslužné a ceny přiměřené.
Doprava do střediska a parkování:
Bez problémů, cesta trvá šest až sedm hodin.
Mezi Hochfügenem a Spieljochem se musí skibusem asi čtvrt hodiny, což by
nebylo tak zlé, ale doprava je trochu těžkopádná – skibus nakládá lyže
do zavazadlového prostoru (alespoň ten, kterým jsem jela já) a intervaly
jsou dost dlouhé. Pak musíte zjistit, který skibus je ten správný –
některý nezastavuje u Panoramabahn. Ztráta času, vyplatí se tak pro
vícedenní pobyt, kdy už máte vše projeté.