Sjezdovky:
Hlavní centrum tvoří spousta víceméně paralelních sjezdovek nad obcemi
Kaltenbach a Aschau im Zillertal. Jsou klasifikované všemi obtížnostmi, ale
i ty černé jsou dobře sjízdné. Vedlejší centrum je situované nad osadou
Hochfügen a samotný přejezd po červených nebo černých sjezdovkách je
také záživný. Nad Hochfügenem jsou také pisty všech obtížností, více
profilované a částečně jsou obklopené lesem. Je to klidnější část
areálu.
Sněhové podmínky:
V době naší návštěvy nebyly otevřené sjezdy do údolí, respektive
Stephan Eberharter Goldpiste byla sjízdná jen do mezistanice. Jinak nahoře je
sněhu dostatek a o víkendu ještě připadlo. Odpoledne bylo při vyšších
teplotách nejlepší poježdění po všech černých. A jak jsem psal, černé
tu nejsou žádné Harakiri padáky.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Je tu mix, převládají moderní kapacitní sedačky. Kabinek je tu jen
pár, jedna také v Hochfügenu, celkově jich je asi 5. Jako ze skanzenu
působí 2 staré dvousedačky. Jsou pomalé, nepohodlné, ale v tom jinak
moderním prostředí je to celkem velká změna. Jsou tu i nějaké kotvy - ty
dávají smysl asi hlavně při větším počtu návštěvníků. Centrální
budova, kde jsou konečné stanice lanovek z údolí, je architektonicky
zajímavá, moderní a obsahuje veškeré zázemí (půjčovny, servis
atd.).
Zalidněnost:
V tomto období - ve všední den - bez čekání u lanovek. A díky šíři
sjezdovek i ty byly klidné. Na rozdíl od Arény a Mayrhofenu tu bylo ale více
lyžařských kurzů.
Občerstvení a aprés-ski:
Největší koncentrace občerstvení je v centrální oblasti. Ale ať se
vydáte kamkoliv, po chvíli na nějakou narazíte. My jsme ale zavítali do 8er
Alm, která je v oblasti Hochfügen osamocená a celkem hojně navštěvovaná.
Samoobslužná, takže ceny jsou tu přijatelnější.
Doprava do střediska a parkování:
Naprostá většina návštěvníků vyráží z Kaltenbachu. A tomu jsou
přizpůsobené kapacity zdejších parkovišť. Jsou velké, včetně krytého,
víceposchoďového. Parkovné se tu neplatí.