Sjezdovky:
Vyzkoušel jsem hlavně černé sjezdovky, protože Ischgl je jedním z mála
středisek v oblasti, který jich má aktuálně tolik otevřených:
14 - Sjezdovka s téměř konstantně černým sklonem s výbornými sněhovými
podmínkami.
20 a 21 - Začátek byl společný i pro sjezdovku 33. Navíc je úzký a tím
pádem boulovatý s množstvím lyžařů, takže to chce dávat pozor. Dál už
je ale sjezdovka široká a na začátku s velkým sklonem, který se časem
sníží, takže dál se jedná spíše o červenou sjezdovku.
33 - Až na začátek se na sjezdovce nepohybovalo mnoho lyžařů, takže se na
ní příjemně lyžovalo.
34 a 35 - Občasné prudší partie se střídají s volnějšími úseky,
které jsou ale příjemně carvingové. Více se mně líbila č. 35.
80 - Sjezd do Samnaun beru skutečně jen jako kochací, protože na přejezdu k
dvoupatrové kabince jsou úseky, kde je nutné píchat i při rychlém sněhu.
Při rozbředlém to bude pravděpodobně za trest.
Sněhové podmínky:
I přes letošní zimu výborné sněhové podmínky. Povětšinou krásný
vodivý sníh, jen na některých sjezdovkách (zvláště černých) občasné
drobné muldy nebo nahrnutý sníh.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Dvoupatrová kabinová lanovka ze Samnaun je jedinou příjezdovou možností
z CH, ale fronty se netvořily. Většinou moderní sedačkové lanovky. Pouze
krátká C3 je z rozběhovým pásem.
Zalidněnost:
V oblastech křížení sedačkových lanovek nebo na rozdělení sjezdovek
bylo trochu plněji, ale povětšinou bez problémů. Na lanovky se čekalo
minimálně a většinou do 2 minut.
Občerstvení a aprés-ski:
Navštívena restaurace Pautzner Thaya s klasickou rakouskou nabídkou a
konkurenceschopnými cenami.
Doprava do střediska a parkování:
Při příjezdu do Samnaun trochu sněhu na cestě, ale nic hrozného.
Parkoviště přímo u dvoupatrové kabiny. Přes den se zaplnilo.