Sjezdovky:
Místní rolbaři udělali topovou práci. Vzhledem k menší zalidněnosti
pisty držely až pozdních hodin. Občas kamínky a vydřená místa, proto
srážím hvězdičku dolu, ale to je vina počasí. Další dny pak nový sníh
a po obědě se tvořily muldy na dojezdech. To je klasika, nedá se tomu
zabránit nijak!
Nám nejvíce štymovali černé č. 14, 34 a 35, kde v úterý nebyl nikdo a
to byl ráj! Točili jsme jednu za druhou a ani nevypínali u lanovky zadní
nohu z vázáni prkna. Luxus! Lajny z “Palinkáče” jsou taky v pohodě, jen
mají méně prudké dojezdy.
Švýcarská strana je taková mísa plná celkem nudných sjezdů, snad jen
kolem Alp Belly jsou svahy prudší, bohžel jsem zde vždy trefil mlhu.
V snb parku bych jen vytkl, že do spodní části je nechutný, nedoladěný
traverz, z kterého bolí snowboardisty přední noha.
Sněhové podmínky:
Dole 15 cm přírodní, nahoře 70 cm. Připadlo nahoře ještě tak 25 až
35 cm, ale resort to ani zatím neuvedl. Jinak dole na sjezdovce asi 40, nahoře
80 až 100. Na švýcarské straně si troufám říct, že bylo ještě o 20 cm
přírodního víc. Vzhledem k 227 km zasněžovaných sjezdovek je zde určitá
jistota i v tak extrémně špatných sezonách jako je 22/23.
Celý pobyt posněhávalo a denně odhaduji 7 cm nového sněhu v průměru.
I tak sněhu zatím dost málo. Jak všichni píšou - je až nad 1 800 m n. m.
a až na koncích daného údolí. Letos se vyplatí jet vysoko, což Ischgl a
Galtür splňují.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Tady se nedá nic vytknout. Z vesnice kabiny, v dalších patrech sedačky,
snad z 90 % kryté, vyhřívání 30 %. Občas vozový park doplňuje kotva či
približovací poma v hluchém místě, jako to udělali na sjezdovce č. 37
(vlek G2). Dobré řešení…
Zalidněnost:
Fronty po celou dobu skoro nulové, max. na 2 až 4 min. Většinou jsme ani
nevypínali zadní nohu. Čekal jsem víc lidí. Ani ráno fronta nebyla, minule
(2020) to bylo o dost horší hlavně na spodní kabiny. Pak se to rozjede
vzhledem k množství tratí a lanovek.
Občerstvení a aprés-ski:
Člověk si musí ujasnit, co chce - buď průměrnou polévku, nebo
podprůměrný salát za 8 až 16 eur v self service restaurantu, nebo se
oddávat vyšší gastronomii s vínečkem v a la cartové. Vyzkoušeli jsme
obojí a určitě v budoucnu budu volit vyšší gastro. Ani to nebylo
zdržení. Všude servírují rychle, jen to člověk zaplatí. Tak to je ale
všude. Když už i v centru Prahy stojí biftek 600,-, tak dát 32 eur tady za
výbornou rybu mě nepřipadá nehratelný…
Doprava do střediska a parkování:
Cesta tam z Prahy úplně v pohodě, sucho, zácpy nikde… dokonce nás Waze
vedl přes centrum Mnichova. Parkování u hotelu Vaya Galtür přímo pod oknem
a terasou našeho pokoje nás potěšilo.
Jinak parking Ischgl volný po celé dopoledne. Parkovali jsme u Silvretta
Bahn A1 hned za kruháčem, k přemístěni slouží chytře podchod. Platí se
v automatu 5 eur. Garáže budou asi dražší, tam bych sjel, jen kdyby venku
bylo plno. Kolega přijížděl na parkál až odpoledne, to už tam nebyl
zaměstnanec resortu, tak ani neplatil a pokuta žádná. Takže jestli jedete
na “odpolko”, neutrácejte zbytečně.