běžecké lyžování - tématické články (strana: 2)

Zůstat zdravý je pro sportovní výkony klíčové a nedávné analýzy severských sportovců ze zimních olympijských her 2018 naznačují některé překvapivé obranné taktiky.

Několika vědomými úpravami můžeme minimalizovat rušivý efekt mezi vysokou kilometráží a naší schopností budovat svaly.

Mám za to, že může existovat víc než málo rekreačních běžkařů, kteří po vyzkoušení klasických běžek buď začali bruslit, přešli na šupiny, anebo lyžování nechali, protože potýkat se stále s výzvou namazat je nadobro odradilo. Pokud někdo takový čte tento článek, zvu jej zpátky do stop – na skinových lyžích!

Tradiční moudrost říká, že při jízdě či běhu do prudkých kopců na aerodynamice pohybu v zákrytu nezáleží. Možná však ano.

Sportování ve znečištěném ovzduší může přivodit řadu zdravotních komplikací, typicky astmatu, mrtvice či srdečního selhání, uvádí klasická zdravověda. Je to však lepší než alternativa, že se sportu zcela vyhneme?

V naší posedlosti minimalizací škod způsobených sportovní zátěží jsme možná ztratili ze zřetele důvod, proč vůbec trénujeme: nutíme naše tělo, aby se přizpůsobilo a zesílilo.

Průkopnice amerického ženského běžeckého lyžování, která celý svůj život zasvětila podpoře žen závodících na běžkách.

Tato neintuitivní teorie pronikla do knih, studií a vláken na Redditu a je jakýmsi výkřikem pro příznivce nízkosacharidové diety. Ale i když sledování hladiny inzulinu může být do jisté míry přínosné, není ještě nutné škrtat ze své stravy všechny sacharidy.

Taky jste – podobně jako já – lyžařští snobi a vozíte se po běžkařských tratích na vlajkových lodích značek, stejných, které vídáte ve SP? A pokud snad zatím ne, nebrousíte si na ně náhodou, třeba potají, své běžkařské zuby? Myslel jsem si to.

Výběr pozoruhodných modelů běžeckých lyží volně navazuje na materiálový přehled běžkařského vybavení, který byl publikován v časopise SNOW 153 market (říjen 2024) v rámci novinek jednotlivých značek.

Nemůžu si pomoct, ale tento lacině kýčovitý titulek po mém soudu plně vystihuje stav soudobého trhu, jemuž vévodí hned několik zásadních – nikoli jen kosmetických – novinek. Letos by zkrátka mělo být vcelku snadné nadchnout se pro běžecké lyžování. Nasněží-li.

My běžkaři jsme jedněmi z těch prvních na ráně, jimž nezbývá než uvěřit, že akcelerující klimatická změna není chimérou. Z množiny dní, kdy budeme mít to štěstí zalyžovat si na přírodním sněhu, to nejspíš stále častěji bude na nějaké jeho odtávající verzi, tedy v klistrových podmínkách.

Východní Tyrolsko (Osttirol) je rakouská oblast vymezená na jihu přibližně městy Sillian a Lienz a na severu tunelem Felberntauern. Jedním z nejznámějších tamních údolí je Pustertal, dalšími většími údolími jsou Isertal a Defereggental. Jde o oblast vhodnou pro všechny, kteří rádi kombinují sjezdové lyžování či snowboarding, skialpinismus, běžkován...

Vhodné oblečení dokáže činit rozdíl mezi užitím si epesního dne ve stopách a pokaženým zážitkem vinou prostydlých zpocených zad, na nichž za celou vyjížďku nic neuschlo.

Běh na lyžích je nejen mnohými z nás milovanou zimní aktivitou, ale také se v řadě ohledů prolíná s tajemným světem nanomateriálů. V následujícím textu zkusím některé z těchto průsečíků laicky popsat a snad se i doargumentovat závěru, že nanotechnologie umí činit zimní zázraky ještě zábavnějšími!

Navzdory medailové sklizni žen posledních let neexistuje v Americe jedinečnější běžkařská ikona než pan Bill Koch. Excentrický závodník, vývojář, mluvčí odvětví, inovátor lyžařské techniky. Též první a donedávna i jediný americký olympijský medailista.

Každý výhrychtivý závodník na to má svou vlastní, víc či míň osobní metodu. Mnoho sportovních kariér bylo vystavěno, mnoho jiných zhaceno, mnoho závodů vyhráno i ztraceno na schopnostech vyladit svou výkonnost v ten pravý čas.

Novohradské hory nepatří mezi známé běžkařské oblasti – ba naopak by se o nich dalo říct, že jsou spíš skrytým tajným koutem, kam se s běžkami vydávají jen místní nebo znalci. Přesto nebo právě proto je to místo, které stojí za lyžařskou návštěvu – zažijete tu nebývalý klid a kulturní kontext, na který nenarazíte nikde jinde.

Pokud existuje běžkař, jehož si po letech neomylně vybaví nejen zanícení sportovní fandové, ale i sváteční televizní diváci sledující sotva olympiádu jednou za čtyři roky, musí takovým být finský fenomén Juha Mieto.

Běžkařova hůl je zakončena titěrným kovovým bodcem na tenkém plátku plastu – částmi tak malými, že je snadno schováte v zavřené pěsti ruky. Nejspíš žádný jiný tak mrňavý kousek výbavy neumí způsobit běžkařům na trati tolik otravných trablí, když se věci pokazí.