Vaše maximálka na lyžích (strana: 10)

>> #270, kokoska.rokoska, 01. 04. 2010 19:41:31 Souhlasím, dlouho jsem se tak nepobavil a opět jsem se ujistil, že diskuze na tomto webu spojuje skvělé lidi. Děkuji.

>> #270, kokoska.rokoska, 01. 04. 2010 19:41:31

„Az me napada, jestli Vas na to lyzovani neni skoda…“

Chceš tím snad říct, že bych byl lepší jako docent carvinismu-rychloslalomismu?

Jednu kariéru VŠ učitele už jsem zahodil, že bych chytil druhou šanci?

Bez ohledu na toto privátně-profesní dilema souhlasím, že jsme to i jako zakrnělí šoupači odsouzení k živoření na smetišti lyžařských dějin rozjeli slušně.

Dnes ste tu všetci nadiktovali:)

Ospravedlňuje Vás dnešný dátum.Inak by ste si museli vstúpiť vážne do svedomia,za prznenie vysoko odborného vlákna.

Dobre som sa pobavil,ale aby sme vlákno vrátili do pôvodne odbornej roviny.Matematika mi nikdy nešla,preto sa mi všetky tu uvedené rovnice zdajú úplne v poriadku.

Ako človek,ktorý lyžiam ani len trochu nerozumie,by som sa chcel opýtať odborníkov na rýchlostné slalomovanie(RS)­.Ako riešite úpravu sklznice? Už po dohode s trénerom RS Ivanom a Docentom Kokoskom Rokoskom tvorcom stanov a indexu RS som vybral zo sklepa 60cm plastové „kocúre“.Chcel som ich navoskovať.Viem,že vosk spomaľuje a na prvé nesmelé pokusy je vhodná lyža navoskovaná.Ale tu som narazil na vážny problém.Sklznica nemá žiadne póry a vosk na nej nechce držať.Čím chcem upozorniť všetkých záujemcov o RS,že tieto lyže nebudú pre začiatočníkov vôbec vhodné.Skôr vybrať iné určené na spomaľovanie voskom.

Zhrozený som preglgol trpkú slinu a rozhodol som sa,že sa vydám cestou „od začiatku na ostro“.Lyže som poctivo odmastil technickým benzínom a rozhodol sa pre zdrsnenie sklznice aké odporúčajú všetci servisáci RS.Lyža je rýchla len ak je chlpatá a to dostatočne.Narazil som na zatiaľ posledný problém.Neviem,aký mám použiť šmirgeľ? Brusný papier,alebo radšej plátno?Akú zrnitosť?Prvé tréningy už teraz na jar.Pri cca +10 až 12°C.Bude stačiť zrnitosť 120,alebo radšej 80? Pýtal som sa na epicski.com,ale odkázali ma na toto vlákno.Evidentne v tom nemajú sami jasno.Jasne Amíci,treba ich vodiť z ruku.Ďakujem všetkým odborníkom na RS.

ps.:

>> #270, kokoska.rokoska, 01. 04. 2010 19:41:31

..počítam s tým vaťákom po pradedečkovi,ak teda prejde homologizáciou FIS.Nie že Ťa nachytám niekde na ebay,ako ho dražíš Japoncom!

>> #273, TNS, 01. 04. 2010 20:24:06

Vykašli se na šmirgl a obstarej si skialpový pásy. Já teda nikdy nenašel odvahu jet na nich dolů a radši je vždycky sundávám. Určitě to ale bude fungovat. Hele, preglgol trpků slinu – to jsi něco hledal na Googlu?

>> CzechSkier, 04. 01. 2010 17:43:18

1. Jízda po hrazdě.

V případě, že na sjezdovce není dostatečně dlouhé zábradlí, alespoň simulujeme vratkost max. rychlou jízdou rovně na lýžích krátkých, krojených.

2. Správný lýžařský postroj

Dnešní výzkum jednoznačně potvrdil, že budoucnoust ovládne lyžařský postroj RAX

3. Co nejmenší odpor ®

Výkon lyžaře nejenom ovlivní Wattův plášť (Wattuv plášť je jedíný oblek s Wattovou veličinou = 1, pro kombinézy hodnota nepřímo úměrně roste s odporem vzduchu), ale hlavně minimalizace odporu – R – R nejlépe = 6m až 9m.

P = W/t =I² * R Jak vidíme množství práce je přímo uměrné jak Wattově veličinně, tak i odporu R.

>> #274, Martin47, 01. 04. 2010 20:35:26

Martin,vďaka,za radu,ale pásy sú pre profíkov.Viem že si už v obore kapacita a neber to ako odmietnutie poskytnutej rady pls.Ja som len začiatočník.To by bolo „moc navážno“.Nepo­trebujem v prvých jazdách gule 150km/h+.Iba ak by teda tréner Ivan na tom trval.To by som asi pokorne súhlasil.Na Googli som si overoval rôzne veci ohľadom RS a s hrôzou som zistil že:

Priatelia predstavte si,že tá skostnatelá FIS ešte nepridala do oficiálneho kalendára preteky pohára Rýchlostného Slalomovania(RS),a­ko aj Vysoko Rýchlostného Slalomovania(VRS) ani Super Vysoko Rýchlostného Slalomovania(SVRS) a to už vôbec nespomínam kombináciu!Očakával by som na úvod aspoň čiernu v Deštném.Ako Mekku RS.Navrhujem prejsť túto patáliu s mlčaním a neskôr keď príde FIS s prosíkom,vysmiať sa im do ksichtu.Aj tak ich časom pohltíme.To je už hotová vec.

A pri tej príležitosti by som chcel skromne poprosiť či by som nemôhol byť najvyšší papaláš novovzniknutej federácie RS pre Slovenskú Republiku.Vždy som po takom teplom fleku túžil.Ak by sa ohlásil aj Duro,nejako sa už len dohodneme.

*v tej dobe budem mať za sebou samozrejme aj závodnícku RS minulosť

>> #276, TNS, 01. 04. 2010 21:11:23

Do začátku máš povoleno nasazovat pásy lepidlem dolů. Potom proti srsti a pak již budeš dostatečně vyzrálý na skutečné RS.

Jelikož bude federaci v ČR vést 5 prezidentů a na Slovensku rovněž tak, může se stát, že dostaneš třeba hned tři prezidentské funkce najednou.

Az na par uvedomelych vyjimek jsou to tu sice prispevky vtipne, ale malo tridne angazovane. Vzdyt se nakonec bavime o burzuazni kratochvili – proto je potreba, aby kazdy soudruh lyzar mel v kapsicce u trenyrek Rudou Knizku. V teto anatomicke lokalite ale pravdepodobne dojde pri vyssich rychlostech k jejimu zneucteni, proto je nutno tuhle cast vystroje zrotovat o 180 st. v horizontalni rovine nejlepe po smeru hodinovych rucicek; soudruh ktery tohle rano udelat opomine, byvse v noci rozptylovan branne-politickymi povinnostmi pak musi tuto operaci provest za jizdy. Mezi kolenama je potreba pevne svirat bystu V.I.Lenina. Pri mrazivejsim pocasi je lepe -aby se snad holohlavy batuska nenachladil – ho nahradit jeho vybranymi spisy – tim je zarucena sirka stopy blizici se rozchodu Transsibirske Magistraly. A proti zpatecnickemu individualismu budem bojovat raznou kolektivizaci: na jedny Sulovky posadime celou Brigadu Socialisticke Prace (nebo – pro pacifisty – posadku celeho BVP).

>> #278, HT.Hugo, 01. 04. 2010 23:51:47

Ano soudruhu. A lyže dáme do Společné péče nájemníků. Pouze tak zajistíme jejich pečlivou údržbu.

Nechceš být politrukem Zrychlovacího lyžování 1? Ono můžeš mít techniku i taktiku i psychiku, ale pokud nejsi politicky uvědomělý, je to stejně všechno na prd! I.

Pro začátek jsem kolemjdoucí, tahle diskuze mě zajímá jen kvůli GPS a ne kvůli rychlolyžování 

>> #183, TomáS, 30. 03. 2010 12:03:06 Rozdíl přesnosti měření, při malých rychlostech, je u GPS za 100k (Vaše) a za 5k (turistická) jednotky procent. Rozdíl ceny bych hledal v rychlejší analýze signálu (pro vyšší rychlosti) z více antén (pro dokonalé určení směru). Dále mapy, SW, odolnost, GUI.

Mimochodem všechny GPS musí počítat s výškou, je to součástí algoritmu.

>> #179, Pavlos, 30. 03. 2010 11:46:08 Přátelé, kdyby byla GPS tak super přesná, tak už jí dávno využívá automobilový průmysl v tachometrech.

Tachometr funguje i v tunelu, mezi vysokými domy, pod dálničními viadukty, během slunečních bouří, jeho přesnost nezávisí na libovůli USAF a nedá se cíleně rušit. Navíc cena a složitost tachometru bude menší než GPS.

Ale souhlasím, že kvalita GPS v mobilu bude všelijaká, a té bych rychlost také příliš nevěřil. Signál bude bůhvíjaký, výpočet také.

Spíš bych se zeptal, jak se měří rychlost na závodech? Měří se skutečná aktuální rychlost, nebo se fotobuňkou stopne čas v bodu A, pak v bodu B a dopočítá? Protože jestli ano, pak srovnáváte maximální a průmernou rychlost – jablka s hruškama.

>> ivan, 01. 04. 2010 12:36:09 … pokud se nějaká Krabice zaváže, že mi ji, pokud by se ve 150 kmh urvala (ta kapuca, samozřejmě), zase přišije.

Žabaři! Proč šít kapuce, když můžu rovnou šít maso! Seznamte se s mou privátní tréninkovou metodu BDSA – Black Dog Speed Accelerator. Úspěch zaručen.
P.S. Když budete hodní, HOnza vám možná půjčí Chipa.

>> #281, Krabice, 02. 04. 2010 16:00:31

Chip je na svahu ve stálý pohotovosti a trvale dobrý náladě. Je vychovanej k lyžařský přívětivosti – a tak to víš – „starýho psa novejm kouským nenaučíš“. Ten v BDSA fungovat nemůže .

>> #282, HOnza, 02. 04. 2010 16:27:18

Nelži, fotka ve Tvém avataru je důkazem opaku Ale můžu se mýlit a ve skutečnosti je to jenom DVE – Downhill Velocity Enhancer.

>> #283, Krab, 02. 04. 2010 16:38:14

Fotka je to autentická – nedařilo se nikdy zachytit Čipa v pozici těsně za mnou. Tahle fotka se povedla až po několika sebězích celýho Kaunertalu – a jen díky přísný synchronizaci rychlosti…

>> #280, tomfa, 02. 04. 2010 11:28:01

„Mimochodem všechny GPS musí počítat s výškou, je to součástí algoritmu.“

Ano, ale některé ji umí změřit poměrně přesně, stabilně a s vysokým rozlišením. Jiné naopak kvůli jinému způsobu měření nebo levnějším čidlům s nízkým rozlišením, víceméně nestabilně (opakovaná měření nedávají úplně stejné výsledky) a nepřesně.

„Spíš bych se zeptal, jak se měří rychlost na závodech? Měří se skutečná aktuální rychlost, nebo se fotobuňkou stopne čas v bodu A, pak v bodu B a dopočítá? Protože jestli ano, pak srovnáváte maximální a průmernou rychlost – jablka s hruškama.“

Poznámka: průměrná rychlost změřená na úseku limitně se blížícímu 0 se rovná rychlosti okamžité. Samozřejmě maximální délka měřeného úseku pro dosažení přijatelné odchylky bude záviset na max. očekávaném zrychlení v průběhu úseku a na přesnosti/rozlišení měření času.

>> #234, CzechSkier, 01. 04. 2010 10:20:57

Zdravím všechny HUMORISTI

Tak máme Apríla úspěšně za sebou a pěkně jsme se zasmáli. Mě nejvíce pobavilo, když CzechSkier předhodil v příspěvku č. 232 Cimrmanovskou hlášku: „tam žádný vodiče nejsou“ , tedy sorry „na lyžaře žádná setrvačná síla nepůsobí“, a v zápětí mu to potvrdil absolvent MatFyzu kokoska.rokoska. Už na střední, možná základní škole se učí zákony jistého pana Newtona. Z těch vyplývá, že pokud má těleso, tedy i lyžař, změnit směr, či rychlost, musí na něj působit síla a proti této síle působí stejně velká síla setrvačná. Tato setrvačná síla, nazývaná při kruhovém pohybu odstředivou silou, způsobuje většinu lyžařových problémů. Setrvačná síla je to, co špatně postaveného lyžaře posadí v kompresi, setrvačnost způsobí, že se lyžař při vyšší rychlosti vznese na terénní nerovnosti, jeto také ta síla, která jej tlačí v oblouku do lyží, setrvačnou sílu musí překonávat gravitace, aby lyžař dosáhl nějaké rychlosti, setrvačnou sílu musí lyžař překonat, aby zastavil, setrvačná síla je to, co ho položí, když zapíchne lyže do muldy, setrvačná síla tě zabije při nárazu do stromu… Tak mi prosím netvrďte: „tam žádný vodiče nejsou…“. 

>> #227, Kiri, 01. 04. 2010 00:49:30

Sice také nejsem absolventem MatFyzu, ale není to třeba, jedná se jen o středoškolskou fyziku. Stačí provést jen jedno měření. V mém případě: ustálená rychlost 95km/h na nakloněné rovině se sklonem cca 25%. Stav sněhu a namazání lyží v sobě zahrnuje odhadnutý koeficient tření, v tomto případě 0,03. (Můj odhad se shoduje s diplomkou zveřejněnou na tomto fóru). V programu Scicos (volně šiřitelný) jsem udělal simulaci lyžaře na nakloněné rovině a do ní vložil uvedená data a zjistil svůj koeficient odporu vzduchu. Potom už jen měnil sklon a zjišťoval dosažené rychlosti. Jak jednoduché a jak účinné… 

Myslím, že přes vše co tu již zaznělo, není od věci vědět, jakých rychlostí může běžný lyžař na sjezdovce dosahovat a utěšovat se tím, že je to 40km/h asi není na místě. 

>> #286, Mirek, 02. 04. 2010 22:09:17

Ještě bych měl pár technických dotazů Mirku. Na tak vysoké rychlosti musí být velmi dobře namazáno. Bez toho to zkrátka tak rychle nejede. Máza vydrží bohužel jen poměrně krátkou dobu. 22.3., kdy jsi jezdil tak rychle, jsi jel první jízdu podle tvých záznamů v 8.46 (je vidět, že jsi skutečný sportovec, vleky v Deštném jezdí od 9:00 a dodržují to, šel jsi tedy poprvé nahoru pěšky). Nejrychlejší jízdy byly na závěr, v 11:22, kdy jsi vykonával 15.-18. jízdu. To máme 18×900m dolů a to samé nahoru, víc než 32km. Černá v Deštném je dobrá v tom, že celé dopoledne udrží tvrdou pistu, neb je odstíněná. Nevýhoda z toho plynoucí je, že tam rychle odejdou vosky. Navíc platí, že čím vyšší rychlost, tím jdou vosky rychleji dolů (na tvrdém uvedené platí dvojnásob) Přesto jsi nejvyšších rychlostí dosáhl v závěru, kdy jsi musel mít skluznice šedé. Další věc. Vzhledem k tomu, že jsi jel 18 jízd za 156 minut, ti vychází 8,6 minuty na jízdu. Jezdil jsi tedy bez odpočinku. Přesto jsi jezdil nejrychleji v době, kdy jsi již musel být značně vyčerpaný. Normální tréninková jednotka trvá „jen“ 90 minut a na jejím konci již výkonost začíná značně upadat.

To co jsem uvedl popírá všechny skutečnosti, se kterými jsem se během své závodnické i trenérské kariéry setkal. Je to dost „proti srsti“, takže se těším na vysvětlení, které jistě přinese nové zkušenosti jak do oblasti mazání, tak sportovní přípravy sjezdaře.

>> #287, Martin47, 03. 04. 2010 08:00:04

Neznám ten Mirkův záznam, ale čistě věcně:

18 jízd po cca 900 metrech (ta trať asi není žádný brutál) za 2,5 hodiny po 8 minutách dát lze. Loni jsem takto koncem dubna naskládal taky totéž na Machytce (cca 1 km/195 m), hodinu zmrzlá na kost, na obřačce, ne šusem = hodně točení. A když Mirek není staatskripl jako já, má lepší fyzičku.

Ne že bych to považoval za ideální, souhlasím, že po 2,5 hod. nahoru-dolů (je tam sedačka = odpočinek, já byl s vlekem) mají nohy, záda a vlastně celej člověk dost.

Rychlejší závěrečné jízdy si lze případně představit jako začátek na velmi studeném suchém sněhu a závěr po oteplení, kdy je sníh rychlejší. Teoreticky mohl mít na začátku špatně stažený vosk a ježděním se lyže mohly vyleštit a opět zrychlit. Taky ježděním ostatních se svah mohl zrychlit. (Mohl odložit bundu, udělala se lepší viditelnost, těch možností, které neznáme, je víc.)

Reálnost nějakých dosažených rychlostí nekomentuju.

>> #288, ivan, 03. 04. 2010 10:11:44

Záznamy jsou v příspěvku 25. Podle nich jezdil na vleku. 22.3.2009 bylo zataženo, mrholilo, foukal vítr do 16km/h a max teplota byla 5,2 stupňů.

>> #287, Martin47, 03. 04. 2010 08:00:04

>> #288, ivan, 03. 04. 2010 10:11:44

Mazání nemá na maximální dosaženou rychlost zásadní vliv, třecí odpor je nezávislý na rychlosti. Zásadní význam má odpor vzduchu, který roste s druhou mocninou rychlosti. Proto 80km/h lze dosáhnout na jakékoli sjezdovce, 120km/h jen na sjezdovce se sklonem přes 40%. Hovořím o lyžaři v oteplovákách a bundě, nikoli v kombinéze.

8:46 je letního času, takže 9:46 zimního. Lyžuju vždy od 9:00, ale minimálně tři jízdy jedu po červené na rozjetí.

Ten den byl krásný tvrdý, ale drživý sníh, celou dobu lehce pod nulou, letos jsem tam tak skvělou pistu nepotkal.

Jak vypadala skluznice po poledni, kdy jsem šel domů, si už nepomatuju.

Nejezdil jsem na lanovce, ale na pomě a opravdu jsem to točil nahoru-dolu, otatně jako pokaždé.

To že jsem dosáhl max. rychlost po poledni je dáno tím, že jsem rychlost zvyšoval postupně. Při nejrychlejší jízdě jsem jel sbalenej půlku prudké části sjezdovky nad hranou.

Přiznávám, že jsem solidní slaomové oblouky jel jen na mírné úvodní části po zatáčku, pak jsem jel fyzicky nenáročné otevřené dlouhé oblouky, následované skoro rovnou jízdou ve vajíčku. Proto to nebylo nijak fyzicky náročné.

Trať není žádný brutál, ale má dva oblouky a jednu hranu nehranu, kde se při vyšší rychlosti trochu létá. Po zatáčku 140m se sklonem 23%, potom 250m se sklonem 33% následované částí přes hranu v délce 220m s průměrným sklonem 30%. Pak jen zatáčka do lesa a dojezd k vleku 210m.

Tolik na vysvětlenou…

>> #288, ivan, 03. 04. 2010 10:11:44 tak to je snad poprve co ivan neprokoukl fintu zaverecneho zrychleni mirka. „NO PŘECE SVAČINKA“ 1×parek v rohliku a 2-plzničky = 2,5% narust rychlosti. sorry na aprila jsem se nedostal k netu a cetl jsem to az ted. mozna vam ty rychlostni rsdhsl stupidspecial lyze vezmu na VLV.

>> #286, Mirek, 02. 04. 2010 22:09:17

Ono je to tak trochu jinak… Asi tak, jako na Rádiu Jerevan

Ten, cituji, „Jistý pan Newton, jehož zákony se učí už na střední, možná i základní škole“ by se asi divil, jak jsou citovány a interpretovány jeho pohybové zákony.

Pravdou nesporně je to, řečeno slovy Černých baronů, že „tři Newtonovy zákony jsou tři“. (I když i zde je to alespoň trochu jinak, neboť Newton k těmto třem pohybovým zákonům formuloval ještě tzv. Princip superpozice (nezávislého skládání sil), který bývá často označován jako čtvrtý Newtonův zákon, což ale momentálně není podstatné, i když v lyžařské teorii je tento princip často používaný).

Co také platí (pouze v inerciální soustavě) je první část Mirkova tvrzení, že „pokud má těleso, tedy i lyžař, změnit směr, či rychlost, musí na něj působit síla“. To je v podstatě poněkud jinak formulovaný 1. Newtonův zákon (Těleso setrvává v klidu nebo rovnoměrném přímočarém pohybu, jestliže na něj nepůsobí žádné vnější síly, nebo výslednice těchto sil je nulová).

Co už ovšem rozhodně neplatí je to, že, cituji, „ a proti této síle působí stejně velká síla setrvačná.“ Jednak o setrvačné síle se hovoří v soustavě neinerciální, tedy soustavě, kde Newtonovy pohybové zákony neplatí (tedy alespoň 1. a 3.). A za druhé, kdyby proti té síle působila stejně velká síla, byť by se nejednalo o sílu setrvačnou, byla by výslednice těchto sil nulová, a těleso by opět podle 1. Newtonova zákona rychlost ani směr neměnilo.

Zřejmě došlo k záměně setrvačné síly a setrvačnosti (i když v Mirkově příspěvku jsou používány oba pojmy), což bych ponechal bez povšimnutí, kdyby z této záměny nebyly vyvozovány nesprávné závěry. Zatímco tedy v případě setrvačné síly se jedná o sílu působící v neinerciální soustavě, která nevzniká vzájemným působením těles (fiktivní síla) a ke které tedy neexistuje reakční síla podle 3. Newtonova zákona, protože ten v neinerciální soustavě také neplatí (jak již bylo výše napsáno), tak setrvačnost (inertia- odtud inerciální soustava) není síla, ale vlastnost hmotných těles popsaná právě 1. Newtonovým zákonem.

Jediné, s čím by se dalo souhlasit, je to, že odstředivá síla působící při kruhovém pohybu bývá někdy označována odstředivou setrvačnou silou.

Vzhledem k tomu, že v případě setrvačnosti se nejedná o sílu, nemá žádnou velikost ani směr a ani žádné působiště. A když nemá žádné působiště, nemůže tedy mít působiště stejné, jako odporová síla vzduchu působící na celou čelní plochu jedoucího lyžaře, jak bylo napsáno v příspěvku 222. Ze stejných důvodů považuji za trochu zmatené i některé argumenty v části příspěvku 284.
Hezké velikonoce všem, i těm kteří nevydrželi číst tento suchopárný příspěvek.

Ivan

>> #290, Mirek, 03. 04. 2010 13:48:08

Namaž v současných podmínkách nějaký hodně tvrdý vosk a po odzkoušení zkus tu kravinu co jsi napsal o vlivu mazání na rychlost znovu posoudit. Mimochodem, jakou jsi použil strukturu.

>> #293, Martin47, 03. 04. 2010 16:25:44

Martine, je velký rozdíl mezi lyží nenamazanou a lyží namazanou, tak jak to dělám já, zažehlit a stáhnout. Rozdíl mezi lyží mnou připravenou a připravenou pro závodníka je při rychlosti okolo 100km/h do 3–5%. O dost větší je rozdíl ve ztátě rychlosti na mírnějších částech sjezdovky, dobře namazané lyže udrží rychlost o dost déle než namazané hůř. Tam, kde pojedu na mnou připravených lyžích 95km/h, pojedu na závodně připravených do 100km/h.

Strukturu jsem měl udělanou původní od Luštince.

>> #294, Mirek, 03. 04. 2010 18:28:36

3–5 stupňů na hraně, 3–5% rozdíl v mazbě, z čeho a jak to prosím tě počítáš? Nenarodil jsi se 3.5.?

Tak jsem našel další argument proč krátké lyže musí jezdit rychleji:

„Na starých klasických lyžích se jezdívalo především po plochách. Na carvingových lyžích se jezdí především po hranách. Celá skluznice lyže má mnohem větší plochu v mm2, než mají pouze hrany. Rovněž v lyžování platí fyzikální zákony. Jedním z nich je např. zákon o působení třecích sil. Čím větší plocha se sune po podložce (sněhu), tím větší tření mezi těmito plochami vzniká. Čím větší tření vzniká, tím větší odpor k pohybu – pohyb je pomalejší a energicky náročnější. Už tedy víme, na kterých lyžích může lyžař dosáhnout vyšší rychlosti? Správně, na těch, které pojedou po menší ploše. Na carvingových lyžích může lyžař jezdit rychle a navíc šetřit svoji energii a sílu.“

Tak teď mně napadá že vlastně ti sjezdaři ve svěťáku jsou hrozní srabi, protože si schválně berou dlouhé lyže a navíc se ještě snaží jezdit co nejvíc po plochách – to vše samozřejmě jen proto, aby se jim to z kopce moc nerozjelo, protože mají strach z rychlosti.

Jak jsem zjistil, tuto perlu vypustil majitel nedaleké lyžařské školy, celé počtení najdete zde. Ale nemělo by mně to překvapovat, přeci jen má podle údajů na webu kvalifikaci Instruktor carvingu ČSLŠ. Hmmm, asi dobrej klub .

>> HonzA_, 03. 04. 2010 19:50:35 Tamtéž jsem se mj. dočetl, že: "Carveři samouci na svahu většinu času zkouší různé postupy, jak lyže přesvědčit o tom, aby zatočily právě tam, kam oni chtějí. Pokukují při tom po skupinkách lyžařů, kteří jsou vedeni instruktorem. " Také zkouším, ale pokukuji výhradně proto, abych se vyvaroval cizích chyb. Jsem to ale lama 

>> #297, Krab, 03. 04. 2010 19:57:16

Správně, vždyť taky v tom článku píšou:

„Instruktor by měl odhalit chyby, poskytnout odborné rady a doporučit zdokonalovací cvičení vhodná a přiměřená věku, fyzické kondici a ambicím každého lyžaře.“

A ne že odhalí, poskytne a doporučí

>> #295, Martin47, 03. 04. 2010 18:47:17

Ne, narodil jsem se 20.1. Když spočítám mojí rychlost pro svah se sklonem 25% vyjde mi rychlost 97km/h. Když ji spočítám bez tření, vyjde mi 103km/h. Ve skutečnosti tam nejaké tření být musí, tak rozdíl bude 3–5km/h což je 3–5%.