Nácvik carvingu na inlajnech?

Kdosi mi poradil, že carvingový oblouk můžu natrénovat mimo lyžařskou sezónu na inline bruslích – údajně je carvingový oblouk prakticky stejný jako paralelní oblouk na bruslích. Dá se s tím souhlasit? Lze očekávat, že když jsem se naučil paralelní oblouk na inline bruslích, zvládnu i carvingový oblouk na lyžích?

P.S.: Omlouvám se, jestli je můj dotaz hloupý – s carvingem zatím neúspěšně začínám (jsem zvyklý celý život na klasický smýkaný oblouk).

>> #1, Mizera, 12. 11. 2009 17:53:07

Inline brusle běžně v létě používám k tréninku stejných svalových partií jako na lyžích. Z rozpůlených tenisáků si stavím slalom a jezdím. Na inlajnech se nechá dobře natrénovat paralelní oblouk, ale na sněhu je pak realita samozřejmě jiná. Spíš bych se naučil nejdřív na lyžích a pak až trénoval svaly a rovnováhu na inlajnech.

Inlajny mají ještě jednu vlastnost. A to, že jakákoliv změna těžiště v předozadním směru se ti vymstí. Na lyžích se máš naopak snažit být vepředu (tzn. zatížit víc špičky).

Myslim si ze inliny jsou pro carving docela slusnym treningem – alespon co se vedeni lyzi v oblouku tyce a co se prace trupu tyce – nemuzes si na nich dovolit nejake extravagantni rotace ci protirotace. I kdyz se to ale lyzovani velice podoba na pohled tak mechanismus je uplne jiny – pripada mi skoro opacny – brusle maji tendenci se na hranu stavet sami lyze naopak musis na hranu aktivne dostat. Pro samotne zahajeni oblouku – vec v carvingu stezejni – by byly daleko vhodnejsi klasicke dvoustope brusle.

Pozor ale na inlinech na zbytecne kratky oblouk – mlacenim kolenama ze stranu na stranu, to je prave chyba, ktera by ti potom na lyzis skodila, protoze se takhle na lyzich zatacet neda. Jinak je to dobra alternativa, ale musis ji delat spravne. Nejde se do toho tolik polozit, ale vertikalni pohyb je defakto stejny. Takze si postavit slalom ne moc na husto je dobrej napad…

>> #3, HT.Hugo, 13. 11. 2009 03:41:31

Rozhodně nemohu souhlasit s tím, že (cituji bez úpravy) „brusle maji tendenci se na hranu stavet sami“. Podle mých zkušeností mají brusle tendenci stát jednoznačně kolmo (z fyzikálních důvodů rovnováhy), případně do A (symetricky, sbíhavě směrem vzhůru). K paralelnímu naklopení obou bruslí na jednu stranu je zapotřebí vyvinout úsilí – vyklonit obě kolena do strany a po působení odstředivé síly celé tělo, případně si pomoct rotací ramen ve směru zatáčení.

Ale souhlasím s tím, že na lyžích to je asi těžší, protože na rozdíl od bruslí mi lyže po postavení na hranu nezatáčí.

>> #1, Mizera, 12. 11. 2009 17:53:07

Jukni tady.

>> #6, TomáS, 20. 11. 2009 14:21:00 TomáSi sorry, ale takhle si jízdu na lyžích rozhodně nepředstavuji. Jestli tak sám vypadám, vyžeňte mě příště ze svahu. (Kolena mám jen jedny a opotřebené.)

>> #6, TomáS, 20. 11. 2009 14:21:00

Ha! No, proč ne.

>> #7, Krab, 20. 11. 2009 14:34:35

Nazdar Krabe, bacha na to, abys nemusel dát lyže do kouta… On to není zase tak špatný lyžař, jezdil i svěťák a v demotýmu PSIA, i když už je to nějaký pátek. Na webu si vytvořil takovou svoji sektu skalních obdivovatelů a pouští se do docela kontroverzních diskuzí s instruktorskými autoritami. Je dost fundamentalista, ale v řadě věcí se s ním dá souhlasit. Lyžovat ale umí. Jinak se můj názor blíží Pavlosovi. Vedení lyží je jiné, rozložení váhy mezi nohy taky. Jako průprava na slalom je to ale dobré. I.

>> #9, CzechSkier, 22. 11. 2009 14:27:05 Mé lyže jsou spolehlivě v koutě. Já jen, že kopírovat konkrétně jeho lyžování zrovna moc nechci, přestože je skoro legendou.

>> #10, Krab, 23. 11. 2009 08:57:49

Tak je koukej oprášit a začít trénovat . Jinak já bych se vůbec nezlobil, kdybych jezdil jako on…

>> #9, CzechSkier, 22. 11. 2009 14:27:05

Harald je takovej Jekyll a Hyde. Vždycky si vzpomínám na rok cca 2001, kdy jsem se ve fabrice (Head) stavoval u kamaráda Stefana doslova pár dnů poté, co tam poprvé byl i Harald. Stefan z něj pořád ještě vrtěl hlavou: když HH mluvil, bylo to tak přesvědčivé, že bys mu svěřil jakýkoliv nároďák. A současně tam nechal svou tehdejší první videokazetu k How to Be an Expert Skier I (někde ji mám), kde demonstruje s nohama u sebe způsobem, že bys ho poslal do školy.

Přitom jezdit fakt umí, před lety jsem ho zažil live na Tuxu. On taky, jsem přesvědčený, jezdí jinak čistě soukromě a jinak demonstrativně, aby podpořil svou teorii úzké stopy. Na svých 60 let (1949) vynikající.

Jeho epizodu ve WC ale beru s rezervou, bylo to někdy 1967 nebo 68, když Svěťák v plenkách zavítal do Kanady a jako pořadatelé tam mohli postavit i nějaké nadějné mlaďase, aby to vymetli na konci. Tehdy to ještě byly úplně jiné (polo)amatérské závody a skutečnost, že si někdo takový závod sjel, se nedá srovnat s tím, co musí umět borec v přední lyžařské zemi, aby se nominoval dneska. Nikdy taky nedoložil ani startovku, ani výsledky. Nicméně už fakt, že v Kanadě byl v juniorském výběru, o kvalitě vypovídá. Znám dost pražských lyžařských nazdárků, kteří nosili dlouhé roky nosy nahoru, přestože by mu mohli nanejvýš podržet hůlky…

Coby fenomén je HH téma na článek, ne na pár řádků příspěvku. Občas přehání a nafukuje (oni jsou v Rakousku lidé, kteří rodinku pamatujou : – )), ale jak jinak se ale v Americe prosadit na trhu?

Harb carvers asi budou vymakaná věcička a k lyžování blíž než cokoliv srovnatelného. Viděl jsem videa z jízdy a vypadá to hezky lyžařsky.

Máš pravdu. Na druhou stranu bychom neměli ale zapomínat debaty o šířce stopy v roce 2001 a názory, které často razil „hlavní proud“, kdy měl člověk pomalu někdy pocit, že k tomu, aby byl dobrý lyžař stačí, aby zaujal postoj jako orangutan s nohama 1 m od sebe a vystrčil pr.. do strany. Takže to byla asi doba extrémů, co se týká šířky stopy… Jinak mám ale pocit, když sleduji instruktážní jízdy, že celkově předvádějící na americkém kontinentě mají vyšší postoj a užší stopu bez ohledu na Haralda Harba. Nemáš náhodou někde odkaz na to video, co zmiňuješ na konci příspěvku? I.

>> #13, CzechSkier, 24. 11. 2009 20:35:57

Souhlas. Taky je třeba vidět, jakou cílovou skupinu oslovuje, resp. zejména ze začátku oslovoval (nepříliš zdatní jezdci, často s problémy – špatné návyky, plateau až vrozené indispozice), a pro ně bylo určité zjednodušení účinné. A taky je v tom kus toho marketingu, musel se odlišit, odtud i jeho agresivní rétorika, osobně je (přinejmenším mezi svými) a nice guy.

To video na webu spíš nebude, byla to snad hodinová kazeta a prodávala se k té Anyone I. Můžu ti ji příležitostně půjčit, snad ji najdu, už přes 2 roky video ani nemám. Myslím, že dneska by se k tomu provedení už moc nadšeně nehlásil, od té doby udělal lepší věci.

>> #1, Mizera, 12. 11. 2009 17:53:07

Na bruslích se carvingový oblouk natrénovat nedá. Jízda v oblouku může někomu připadat podobná ale velmi se liší. Je tam spousta velmi zásadních rozdílů.

Pokud pominu rozdíl v délce brusle a lyže, tak nelze opomenout diametrálně odlišnou charakteristiku carvingové lyže a podvozku (koleček) in-linů. Na bruslích se nedá jet na stejném náklonu jako na lyžích, nakloněná brusle nezatočí a nikdy nemůže vyjet řezaný oblouk.

Na bruslích se nedá simulovat nic z toho co je pro carvingový oblouk typické.

PS: Jako doplňující tréning je bruslení výborná věc :)

>> #15, Hammer, 19. 01. 2010 19:30:24

No teda já mám jiný přesvědčení – neznám nic bližšího carvingové jízdě na lyžích než jízdu na inlajnech. V čem s tebou souhlasím je, že se inlajnová brusle nedá naklopit do stejnýho náklonu jako jsou maximální náklony carvující lyže… Téměř všechny pohyby ale můžou bejt stejný… – zajímalo by mě: a)co považuješ za typický pro carvingovej oblouk ? b)proč to nejde na inlajnech?

>> #16, HOnza, 19. 01. 2010 20:29:35

Pro mně je carving typický jízdou po hraně. Lyže se zařízne a “vede“ oblouk (podle toho jak ji zatížím), pocit jízdy po hraně, lyže drží.

In-liny nemají žádnou hranu, nejsou prohlé ⇒ neumí vést oblouk, samy nezatočí, při náklonu nedrží tak jak lyže.

Když jedu paralelní oblouk na in-linech tak jej jedu jinak než carvový. Snažit se o carvingový oblouk není na bruslích bezpečné. Ani neznám místo kde by se takový oblouk dal teoreticky zajet.

Lyže a brusle je potřeba vést jinak (můj názor:).

>> #17, Hammer, 19. 01. 2010 23:01:44

Samozřejmě jsem měl na mysli „co je POHYBOVĚ typický pro carvingovej oblouk?“ a „proč ten pohyb nejde simulovat na inlajnech?“ – ach jo. Pro mě je to v podstatě úplně stejnej pohyb, kterej potřebuju pro zatočení na inlajnech i na carvingovejch lyřích a to je pro mě podstatný – ani by mě nenapadlo ptát se na to, zda brusle jede po kolečkách a lyže po hraně . Místo, kde by sa takovej oblouk dal zajet je kdekoli, kde je asfalt, beton nebo jinej hladkej nebořivej povrch – divný, že to nevíš …

>> #18, HOnza, 20. 01. 2010 11:29:29

Hammer dodal, ze inliny nejsou prohle a proto nezatoci. <p> Na lyzi zatocis tak, ze ji naklonis(a mas nejak v rovnovaze odstredivou a pritazlivou silu) a lyze zataci tim, ze je vykrojena , tj. prohla. Vysazenim panve umoznis vetsi naklon a pritom udrzis teziste v rovnovaze. Tim krajis vic, mas vetsi odstredivou silu a muzes jit jeste niz. Nic z tohoto se na inlinech asi nedeje. <p> Na ilninech to mozna vypada podobne a pro nekoho to je mozna i pocitove podobne, ale je to naprosto odlisne.

>> #19, valerius, 20. 01. 2010 12:44:40

No já vůbec žádnej rozdíl v tom, jak tvořím oblouk na lyžích nebo na inlajnech nevidím (možná i proto, že na obojím tam přidávám ještě jeden důležitej pohyb navíc – účastníci VL vědí jak velmi důležitej :o)…).

>> #20, HOnza, 20. 01. 2010 13:01:48

jenze ten princip, diky kteremu lyze zataci, na inlinech proste nefunguje

>> #21, valerius, 20. 01. 2010 13:18:59

mně funguje hned od prvního postavení na inlajny – hned první jízdu jsem mohl jet bez problémů oblouky kolem talířků… – a platilo to v podstatě pro všech 10 mejch slušně lyžujících žáčků, co jsme na ty inlajny poprvé vstoupili… – mám z toho fotky…

>> #22, HOnza, 20. 01. 2010 13:55:22

Ja ti verim. Ale, reknu to jinak a po lopate. Postav si lyzi na zem, naklon ji v nejakem uhlu(treba 45stupnu) a uvidis mezeru mezi zemi a lyzi, ktera bude nejvetsi nekde u stredu lyze(to neni podstatne). Do lyze zatlac a lyze se dotkne hranou zeme. Otisk, ktery udela hrana, nebude rovna cara, ale nejaky oblouk. A diky tomu lyze zataci. Kdyz lyzi naklonis vice, vykroji zatocenejsi oblouk a vice versa. No, a todle s brusli neudelas. <p> Jiste, na bruslich to vypada podobne. Tj. jsi zatacis, jsi pekne naklonenej. Ale to je dano tim, ze kdyz zatacis, tak se musis naklonit, abys vyvazil odstredivou silu, ktera na tebe pusobi prave diky tomu zataceni. Ostatne, naklonit se musis, i kdyz jedes na kole, ci motorce, abys vyrovnal odstredivou silu.

>> #23, valerius, 20. 01. 2010 14:09:27

Tak nevím, na inlinech jsem nestál (ale chci to zkusit) a tak mi vrtá hlavou v čem se, podle toho co jsi napsal, liší zatáčení na inlinech a lyžích (kromě rozdílu mezi lyžemi a bruslemi o kterém píšeš).

Cit: „Jiste, na bruslich to vypada podobne. Tj. jsi zatacis, jsi pekne naklonenej. Ale to je dano tim, ze kdyz zatacis, tak se musis naklonit, abys vyvazil odstredivou silu, ktera na tebe pusobi prave diky tomu zataceni. Ostatne, naklonit se musis, i kdyz jedes na kole, ci motorce, abys vyrovnal odstredivou silu.“

>> #24, HonzA_, 20. 01. 2010 14:19:57

Nevim, jak je to se zatacenim na bruslich. Jestli se jedna o nejake paky a momenty nohou…nevim. Na lyzich(ten zaklad) je tak, jak jsem napsal(a jak psal Hammer). Lyze se nakloni, je vykrojena, tak se prohne a tim zataci

>> #25, valerius, 20. 01. 2010 14:26:08

Víš, ono se zatáčelo i na lyžích předcarvingové doby, kdy při malých rychlostech lyže jen malounko krojená „sama“ tak snadno nezatáčela a bylo jí třeba pomoci. JAK? Pořád platí v podstatě stejný základní proncipy pro zatáčení – a ty jsou stejný na lyžích i na inlajnech, nebo bruslích. Prozradím ještě, že ty hlavní principy jsou tři – zkuste hádat … NAKLOPENÍ ve spojení s využitím rádiusu lyže a jejím prohnutím uvádíte Ty i Hammer jako jedinej princip. Pokud by tomu tak bylo, pak by to ale znamenalo, že třeba inlajny nebo brusle by zatočit nešly???!!! Musí tady tedy být ještě najaký další principy, že? – no a proč je nevyužít? Tak hledejte :o)…

>> #26, HOnza, 20. 01. 2010 15:07:20

Domnívám se, že druhým principem je NAKLONĚNÍ do středu oblouku, brusle opisují kružnici a zatáčí. Pro mne bylo největším přínosem inlinů nacvičení náklonu v oblouku shodně na obě strany. Při prvních pokusech o zatočení do protisměru na cestě široké 2m vlevo : vpravo to bylo 10 : 90

>> #27, kellly, 20. 01. 2010 15:50:31

Mluvíme zde o principu pro zatáčení (lyže). Naklopení lyže a naklonění těla je v této souvislosti totéž :o) – tělo nakláním (ať už šraňkoidně nebo zalomeně) abych lyže naklopil… :o). Hledejte dál, co je třeba dělat aby „to“ zatočilo…

Já nevím jak ostatní, ale já při zatáčení na inline bruslích „tlačím“ kolena do středu oblouku.

A to samé dělám i na lyžích..

>> #29, Pavlos, 20. 01. 2010 16:43:59

V první řadě zapomeňme na možnost jakkoli „zalomit kolena“ (odkazuji na mou diskusi se Skierem v jiném vlákně) dovnitř oblouku. MUDr. Váchal, asi nejznámější náš kolenář, mi v sobotu na Červené open potvrdil, že koleno v napnuté poloze má cca 2stupně stranové volnosti a při ohnutí má 0 stupňů stranové nevolnosti :o)… Jinak pokud „tlačíš kolena“ (pánev) do středu oblouku, tak zase neděláš tím nic jinýho, než že naklápíš lyže… – furt je to ten jedinej první princip…