Lyžařské oblasti - články (strana: 114)

Už to slyším: že ho huba nebolí! Lyže za dvacet, skipas za pětistovku na den i u nás, až za šest tisíc týdenní v Alpách, týden Francie i s pobytem za patnáct… Netvrdím, že sjezdovat je dnes levné. Takové ale není už dlouho a nebylo ani v minulém režimu. Snad ještě v minulém století mezi světovými válkami, s dřevěnými lyžemi, bez lanovek a vleků na ...

Otázka, je-li někde ve vesmíru voda, která by umožňovala vznik života, se pro lyžaře jednou nutně musí změnit v otázku hlubší: Je vůbec ve vesmíru sníh? Rozruch způsobil již téměř před dvaceti lety jistý americký vesmírný fyzik Louis Frank, když prohlásil, že ve vesmíru objevil gigantické sněhové koule. Mělo jít o dvaceti- až čtyřicetitunové hroudy...

Věřte nebo ne, dva Američané založili internetové stránky zaměřené na záchranu vleků na východě USA. V Americe jsou T-bars skutečně hodně ohroženým druhem. Ale také u nás začíná proces náhrady vleků lanovkami nabírat tempo. Minulá sezona byla počtem lanovek uvedených do provozu rekordní. Trend „ze země do vzduchu“ je nezpochybnitelný. Kdo zná třeba...

Možná největší událostí od nástupu carvingových lyží před deseti lety je vzestup lyžařské Číny. Pro výrobce a obchodníky je tamější ohromný trh se svým sotva představitelným potenciálem událostí číslo jedna. Číňané objevili lyžování teprve nedávno, takže nárůst všeho okolo se zatím počítá v násobcích. Číslo 1,2 až 3 miliony lyžařů (z toho vlastně p...

Nehodlám samozřejmě v lyžařském časopisu dělat reklamu levným zimním zájezdům k moři. Kdo chce, cestu k nim si najde i bez ohledu na nás. Skutečně jsem ale zíral, když kamarád odletěl na dva těsně předvánoční týdny do Egypta jako „last minute“ za nějakých osm tisíc na osobu. Bohatá polopenze a velmi pěkný tříhvězdičkový hotel v ceně. Moře čtyřiadva...

Během posledních let se hranice v Evropské unii staly čímsi, co ani nestojí za řeč. V zemích bývalé Jugoslávie tomu tak ale není. Vlastně skoro nic z toho, co jsem zažil společně s Rafim a Jeanem Michelem, nebylo něčím, co by nestálo za řeč.
Autor článku je Jimmy Petterson.