Sjezdovky:
12 km otevřených sjezdovek, a to červená z vrcholu do mezistanice Bormio
2000 a 3 sjezdovky dostupné z třísedačky. Nejlepší byla červená podél
nejvrchnější čtyřsedačky, v horní polovině velkolepě široká,
prostředek po hřebeni sice trochu zmrzlejší a sem tam i s kameny a pak
parádní široký dojezd. Sportovnější a otevřené jsou i všechny tři
sjezdovky dostupné z třísedačky.
Sněhové podmínky:
Na vrcholu hlavně přírodní sníh, jinak technický. V porovnání s
Livignem i v lepší kvalitě. Hned při výstupu na vrcholu Cima Bianca trochu
drobných kamínků a pak v pasáži v užší části po hřebenu, ale ne nic,
čemu by se nedalo vyhnout.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Starší, ale dostačující. Né tolik využívaná kabinka na vrchol, pro
nás lepší alternativa z mezistanice vyjet pomocí dvou moderních 4sedaček s
plexisklem. V provozu ještě pomalejší 3sedačka z mezistanice, ale s
největším počtem sjezdovek.
Zalidněnost:
Minimální. Oproti Livignu téměř nikdo.
Občerstvení a aprés-ski:
Cca 4 restaurace, nejdostupnější a nejnavštěvovanější s velkou
terasou hned v mezistanici. Ceny rozumné.
Doprava do střediska a parkování:
Cesta z Livigna zhruba 45 minut. Pozor na možnou celní kontrolu při
výjezdu z Livigna do Bormia!