Sjezdovky:
V Livignu nenajdeme žádný ohromující počet km sjezdovek. Zato jsou
však sjezdovky příjemně kompaktní, téměř zde nejsou dlouhé přejezdové
úseky. A pokud je sjezdovka označena za černou, tak je opravdu černá od
shora až dolů. Ve spodní částí údolí se nachazí množství kratších
modrých sjezdovek, jsou zde i dětské parky s pojízdnými pásy (koberečky).
Těch je v celém středisku odhadem kolem 10, což je vskutku nebývalý
počet.
Sněhové podmínky:
Díky rozsáhlému systému zasněžování a perfektní každodenní péči
o sjezdovky je v celém středisku dostatek sněhu a otevřené jsou všechny
sjezdovky. Občas se někde objeví kamínky, ale ty jsou většinou do druhého
dne odstraněny! Mimo sjezdovky bohužel v tomto termínu nemůžeme očekávat
žádné zázraky. Sníh tam byl hodně přemrzlý a starý. Prašanu jsme se
letos bohužel nedočkali.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Většina lanovek ve středisku nepatří úplně mezi nejnovější. Ale
myslím, že co neutratí za nové lanovky, to se snaží investovat do
různých atrakcí - snowparků, dětských parků, atrakcí na sjezdovkách
atd. V tomto směru je Livigno opravdu nepřekonatelné. A vyhrají si malí i
velcí;-)
Zalidněnost:
Zalidněnost odpovídá klasickému týdennímu střídání lyžařů. V
neděli se všichni vyhrnou na kopec, ve středu odpadnou ti nejslabší, ale
nahradí je školičky, které do té doby trénovaly dole. A pak už je do
konce týdne klid. Celkově patří středisko spíše k méně zalidněným.
Osobně bych doporučovala zůstat i na sobotu, to je na sjezdovkách úplně
prázdno, bohužel se pak musí čekat do 18 hod. na průjezd tunelem.
Občerstvení a aprés-ski:
Livigno nabízí nekonečné množství barů, diskoték atd. (Kvalitu nemohu
soudit - nebyla jsem tam.) Na sjezdovkách je několik velkých občerstvoven.
Osobně bych doporučovala ty menší, např. pizzerii pod sjezdovkou v Trepalle
nebo tu na dojezdu černé sjezdovky ke kabince na Carosello. Tam např.
nabízejí každý pátek po 16 hod. špagety zdarma a tradiční bombardino
servírují v příjemných 0,25l hrnečcích.
Z ostatních zajímavostí doporučuji návštěvu mlékarny s možností
nákupu produktů - levné a fakt dobré! Naopak místní Aquagranda (bazén)
nás nijak nezaujal, resp. jsme se do něj ani nedostali, protože když nám
paní vyjmenovala, co všechno potřebujeme (boty, čepice, župany - vše
samozřejmě za příslušný poplatek půjčí), raději jsme vycouvali. Na
některých modrých sjezdovkách dole zdarma půjčují před koncem
lyžování různé "ježdíky".
No a pak tu máme samozřejmě nákupy
Každému dle
chuti. Já jsem ocenila levný alkohol (čím tvrdší, tím levnější) a
benzín 
Doprava do střediska a parkování:
Doprava z ČR není úplně bezproblémová. Nejkratší cesta vede jen z
části po dálnici a překonává některé nepříjemné evropské zácpové
body (Mnichov, Fernpass). Poslední třešinkou na dortu je pak tunel Munt la
Schera vedoucí přímo do střediska. Zde se jednak platí (v sobotu 42 CHF za
zpáteční lístek) a jednak je tunel otevřen jen v některé časy, resp.
vždy jen jedním směrem (kyvadlově). Nejlepší parkování je u ubytování.
Jinak u větších lanovek jsou bezplatná parkoviště, ale s bezvadně
fungujícími skibusy, snad ani auto není potřeba celý týden vytahovat.