Sjezdovky:
Otevřena byla většina sjezdovek, zavřené byly jen Wurtenboden 2 (6),
Stübelesee Abfahrt (11), Weissee Abfahrt (12) a freeridové varianty, ovšem
varianta č. 3 podél čtyřsedačky Alteck (I) byla s opatrností sjízdná.
Tratě Schareck 1 (1), Schareck 4 (4) a Wurtenboden Trainingspiste (7) byly
občas zabrány trénujícími závodníky. Líbily se mi hravé a členité
sjezdovky z Altecku (13, 14, 15), stejně jako pěkná černá Eissee FIS
Abfahrt (10), naopak příliš nadšen jsem nebyl z červené Familienabfahrt
(9), jejíž hlavní část tvoří plochý přejezd, obzvlášť nepříjemný
při silném protivětru.
Sněhové podmínky:
Fantastické! 120 až 410 cm sněhu, bylo možno jezdit i ve volném terénu.
Pod náporem slunce nejprve změkl Alteck a Familienabfahrt (9), ovšem ani tam
se díky malé návštěvnosti nevytvořily příliš velké muldy. Kamínky
jsem objevil jen dva, na Altecku 1 (15) a na závěrečném hangu
Familienabfahrt (9). Úprava sjezdovek většinou vynikající, jen na Eissee
FIS Abfahrt hrboly v nejprudší části.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Kromě čtyřsedačky Schwarzkopfbahn (F), dvousedačky 3000er (D) a kotvy
Schlepplift Mittelstation (G) jezdilo vše, pouze odpoledne byla (zřejmě
kvůli větru) vypínána čtyřsedačka Alteck (I). Přístupová podzemní
lanovka Mölltaler Gletscher Express (A) je velice rychlá, téměř
pětikilometrovou trasu zdolá za osm minut, a je také překvapivě prostorná
– zvládnout to i lehcí klaustrofobici.
Na ní pak
navazuje šestimístná kabinka Gondelbahn Eissee (B), který je celkem
pohodlná, až na to, že na podpěrách a při vjezdu do stanice vydává
zvuky, podle nichž se zdá, že se celé zařízení za chvíli rozpadne.
Přepravní park poté doplňují neodpojitelné dvou- a čtyřsedačky
(Panoramabahn Klühspies, Alteck) a jedna pohodlná šestisedačka s bublinou
Gletscher Jet (C). Panoramabahn Klühspies (E) nedoporučuji za silného větru,
její trasa je na něj náchylná a během něho je často zpomalována, což
vede k velmi dlouhé jízdní době. Malinký vlek Schlepplift Stübele (H) jsem
využíval pouze pro návrat z nešikovně umístěných záchodů, které se
nachází v suterénu budovy kabinky Gondelbahn Eissee (B).
Zalidněnost:
Většinou prázdno, snad jen na Altecku občas trochu živěji. Ranní
tlačenici u prvního lana v 8:00 jsem zdárně eliminoval tím, že jsem
přijel až na devátou, pak už jsem čekal jen chvíli u Gondelbahn Eissee
(B), když se všichni vyhrnuli z Mölltaler Gletscher Expressu (A), ale ani tam
to nebylo nic dramatického. Na sedačce či v kabince jsem téměř vždy jel
sám.
Občerstvení a aprés-ski:
V areálu se nachází vlastně jen dvě restaurace – samoobslužný
Bergrestaurant Eissee a tradiční horská chata Duisburger Hütte. Já
vyzkoušel pouze Bergrestaurant Eissee, ve kterém jsem ochutnal polévku s
játrovým knedlíkem, sýrové špecle (tip: nedávejte si velkou porci, i ta
malá dá zabrat) a pečenou bramboru s bylinkovým dipem. Vše výborné a
výrazně levnější než v Itálii.
Doprava do střediska a parkování:
U dolní stanice Mölltaler Gletscher Expressu (A) se nachází velké
parkoviště, které se za celý den nenaplnilo. Silnice z údolí je na
začátku dost prudká a úzká, skibus už jezdil pouze jeden – po deváté
tam a v 15:45 zpátky.