Sjezdovky:
Sjezdovky mi vyhovovaly spíše na Mottolinu, i když i na Carosellu jsem si
vybral dvě sjezdovky, na kterých se dalo opravdu hodně povedeně zalyžovat,
a to č. 19 a č. 15. Mottolino mi prostě vyhovovalo snad ve všem, občas jen
ty dojezdy k lanovkám byly trochu horší.
Sněhové podmínky:
Podmínky na jarní termín byly řekl bych dostačující. Sněhu dostatek i
mimo sjezdovky. Každé ráno skvěle upravené. Carosello vydrželo nahoře
skoro celý den, sjezdy do údolí ale byly dosti tragické, ale dalo se to
čekat, když bylo i +20 ° Celsia. Mottolino vydrželo krásně upravené celý
den a nesetkal jsem se s nějakými většími problémy na sjezdovkách, občas
trochu nahrnutého sněhu, ale nic hrozného.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Po naší první návštěvě Livigna v roce 2015 letos potěšila nová
kabinka na Carosello, o dost příjemnější nežli stará s dírami v podlaze.
Renovace proběhla i na gondolách na Mottolinu, i když ne až tak viditelná
jako v případě Carosella. Jinak sedačky v pořádku, i když velmi pomalá
sedačka č. 15 byla občas až hazard na nervy, ale alespoň si člověk trochu
odpočinul. Pár vleků by si zasloužilo rekonstruovat, ale jinak na mě při
této návštěvě určitě areál působil moderněji než v roce 2015, už jen
díky přistavění jednoho vleku a jedné sedačky na Mottolinu (č. 6 a 7), i
když vlek je jen spojovací.
Zalidněnost:
Zalidněnost byla, ale určitě to nebylo nic hrozného. Čekací doba byla
max. do 3 minut, a to jen občas. Jinak mi to přišlo, když si odmyslím
terén, že jsme byli na českých horách. Čechů naprostá většina, kterou
doplňovali Poláci. Italové opravdu jen jako pracovníci skiareálu a i tam se
našli cizinci jako brigádníci.
Občerstvení a aprés-ski:
Aprés a občerstvení jako vždy vyšší standard nežli v jiných
střediscích v Itálii. O jídle na hotelu se bavit nebudu, to bylo úchvatné
jak v hotelu Amerikan v roce 2015, tak i letos v hotelu Pontiglia. Oba mohu
doporučit k pobytu, jak jídlo, tak ubytování, tak hlavně i ochota
personálu. Kdybychom jezdili na to samé místo a neexperimentovali, tak bychom
se do obou rádi vrátili. Jídlo na sjezdovkách jsme vyzkoušeli všude,
nicméně nejchutnější mi přišlo v restaurantu Costaccia na modré
sjezdovce na Carosellu, ale určitě nejlepší (nejzábavnější, ale také
nejrušnější) je Camanel, kde to opravdu velmi žije. Ceny na Itálii velmi
dobré: velké pivo cca 4 až 5 €, panini, foccacia aj. 5 až 7 €,
gulášová polévka 9 €. Neříkám, že je to levné, ale v porovnání s
jinými zeměmi to rozhodně není dražší.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava byla tentokrát skvělá. Jasně, i tak jsme jeli něco přes 8
hodin, ale prostě není to za rohem. Ale snad poprvé jsem nezavadil ani o
jedinou frontu jak do, tak z Livigna. Waze nás cestou zpět vedl mimo dálnici,
ale byla to super cesta. V zimě bych ji teda jet nechtěl, ale jinak super
vyhlídková trasa, která ale jela rychleji než rakouská dálnice
... P.S.
Doporučuji na stránkách Livigna objednat a zaplatit průjezd tunelem Munt La
Schera přes internet. Nejenže ušetříte 9 €, ale taky je podstatně
rychlejší odbavení.