Sjezdovky:
Klasicky skvělá úprava, která asi málokoho, kdo už někdy měl tu
čest, překvapí. Odpoledne po celodenním sněžení na exponovaných místech
boule, ale vždy se dala najít cesta o kus dál po sjezdovce, kde byl na
vypreparovaném podkladu čerstvý prašan.
Sněhové podmínky:
Seiser Alm rozhodně nedostatkem sněhu momentálně netrpí. Sjezdovky
skvěle vysněžené, jezdí všechno. Úprava vynikající.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Cesta nazpátek do St. Ulrichu trochu netypická, jelikož kvůli větru
přestala odpoledne jezdit lanovka na Goldknopf. Zpátky to tedy bylo skoro jako
kdysi na lyžáku v Krkonoších – skibusem přiblížit a pak bruslit do
kopce po cestě. Viditelnost se zhoršovala, přidal se vítr a sněžení, ale
zážitek, kdy jsme se ze skibusu drželi pohromadě ve skupině asi 40 lidí
různých národností (někteří nevěděli, jak zpátky do St. Ulrichu,
navíc aby nikdo nezůstal v mlze a vánici sám poslední), byl super. Vlastně
asi po dlouhé době pro mě lepší i než veškerý myslitelný komfort,
který tu mám běžně.
Zalidněnost:
Od dopoledne k pozdějším hodinám lidí pořád ubývalo.
Občerstvení a aprés-ski:
Seiser Alm má to kouzlo, že na stylové sruby narazí doslova na každém
rohu. Kdo si potrpí na skutečně stylové, mohu doporučit Sanon (obyčejně
krásná slunná terasa s výhledem na Langkofel, v příspěvku na fotce
výjimečně kvůli počasí úplně prázdná), Gostner Schwaige (dobroty
všeho druhu z místních surovin včetně takových jako třeba seno a
jehličí), Rungger Schwaige (prastará chata nejblíž pod Schlernem, skvělé
produkty z farmy) nebo Laranzer Schwaige (Spaghetti alla Carbonara).
Doprava do střediska a parkování:
V St. Ulrichu pod kabinkou třípatrové parkoviště za 0,50 eur/hod., max.
6 eur/den.