Sjezdovky:
Sjezdovky jsou v příjemném modrém sklonu, ale o to vhodnější pro
carvingové kroužení. Samozřejmě tu jsou ale i červené a černé
sjezdovky. Největší množství se jich nachází u lanovky
Puflatsch/Bullaccia. Další černou sjezdovku najdete při sjezdu do Ortisei.
Bohužel odpoledne už byla pěkně vybroušená a navazující červená mi
byla doslova nesympatická.
Po výjezdu na vrchol Spitzbühel najdete trať obřího slalomu, která je
opravdu skvěle postavena. Pokud si někdo chce vyzkoušet rychlostní sjezd,
tak jej najde pod vrcholem Goldknopf/Punta d'Oro od horní stanice lanovky.
Letos mi byla naměřena rychlost 97,8 km/h. Bohužel to měří jen dojezd, ale
dle hodinek jsem dosáhl rychlost přes 102 km/h. V oblasti Laurin je pak
skvěle vybudovaný snowpark s obřími skoky. Další atrakcí je slalom s
videem, které si stáhnete na stránkách skilline.cc. Ten se nachází na
sjezdovce Bamby.
V areálu je také velké množství běžkařských tratí, které vedou
napříč celým střediskem až skoro do oblasti Val Gardeny.
Sněhové podmínky:
Sněhové podmínky jsou v celých Dolomitech stejné. Žádný nový sníh
do poloviny ledna nepřipadl a tam kde svítí sluníčko, byly v okolí
sjezdovek zelené plochy. Naštěstí sjezdovky jsou skvěle upraveny a v
provozu všechny. Na sjezdovkách je tedy umělý sníh a ten vydržel po celý
den ve velmi dobrém stavu.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Labovky zde najdete jak moderní, tak i starší. Většinu lanovek v areálu
tvoří sedačkové lanovky. K těm modernějším patří šestisedačka na
Spitzbühel od Leitnera.
Zalidněnost:
Zalidněnost byla střední, naštěstí se to vše rozplynulo na
sjezdovkách. U lanovek čekací doba byla, ale jen mírná okolo 2 minut.
Občerstvení a aprés-ski:
K občerstvení jsem využil restauraci Tschötsch Alm. Díky nádhernému
počasí opět usedáme na sluníčku a opět s krásným výhledem na
středisko. Tady za jídlo, a to párek s hranolkami a horkou čokoládu,
utrácím 18,20 euro. Restaurací je ve středisku velký počet a není
problém dobře vybrat. Například restaurace u snowparku a lanovky Laurin je
taky velice příjemná.
Doprava do střediska a parkování:
Do střediska se vydáváme z Vigo di Fassa přes středisko Carreza. Tam
přichází první nemilá věc, kdy nás navigace mapy.cz poslala tou
nejkratší trasou, a to rovnou do zákazu vjezdu. Při zpáteční cestě už
se jelo dle Waze, takže cesta pak byla na pohodu.
Parkovali jsme v obci Seis am Schlern pod kabinkovou lanovkou, kde je jak
parkování zdarma, tak i placené parkování v parkovacím domě za 12 euro.
Na parkovišti vás zase usměrní obsluha, která se snažila vozidla dávat
hodně blízko k sobě, aby se i na tak obrovské parkoviště vešlo co
nejvíce vozidel.