Sjezdovky:
Převážná část sjezdovek v areálu je mírného charakteru a jsou
spíše kratší. Přestože jsou některé značeny červeně, zasloužily by
spíše modrou barvu. Středisko je tak ideální pro rodiny s dětmi a pro
pohodáře, vyznávající carvingové kroužení. Z mého pohledu asi
nejlepší sjezdovka na carving je červená č. 8 podél lanovky Laurin. Je
široká, přehledná a s téměř konstantním sklonem. Já bych ji označil
jednoznačně celou modře. Dále se nám líbila červená pista č. 17 podél
lanovky Paradiso. Ta lehce zvlněná a hravá. Až na 2 hupy na začátku by
též snesla modré značení. Velmi využívaná je modrá sjezdovka č. 14
podél lanovky Panorama. Krásná sjezdovka je rovněž červená č. 20 podél
lanovky Goldknopf a na ní navazující červená č. 26. Mají lehce členitý
profil, kde se střídají kratší, trochu strmější pasáže s delšími
mírnějšími. Pouze dojezd č. 26 je již velmi plochý. Další sjezdovka,
která stojí za pozornost je kratší modrá č. 27 podél lanovky Floralpina.
Má mírný začátek a nepatrně strmější střední pasáž, na kterou
navazuje krátký hang. Ten se však nechá objet po užší objížďce. Konec
je pak velmi plochý, společný s č. 26. Tato sjezdovka byla překvapivě
velmi málo využívána. Dále jsme rádi jezdili červenou č. 30,
obsluhovanou lanovkou Florian. Ta má strmější začátek, mírnou střední
pasáž, která pozvolna přechází do lehce strmějšího závěru. Mírnou
nevýhodou zdejších sjezdovek je to, že se rozkládají na velké ploše,
což sebou nese potřebu absolvovat řadu mnohdy velmi mírných přejezdů s
potřebou odpichování hůlkami.


Sněhové podmínky:
Sněhové podmínky byly v době našeho příjezdu velmi dobré. Jednalo se
mix staršího technického a přírodního sněhu, který byl utemovaný a
velmi dobře vodivý. Nenarazil jsem nikde na žádnou ledovou plotnu, vydřené
místo či kamínky. Za pondělí připadlo cca 15 cm nového sněhu, takže v
úterý se lyžovalo na měkkém podkladu, který se velmi brzy rozjezdil a
vytvořily se muldy. Následující dny se již nový sníh ježděním a
rolbováním spojil se starším podkladem a podmínky se tak staly naprosto
perfektní. Úprava sjezdovek byla jako všude v Itálii vynikající. Mimo
sjezdovky leželo cca 50 až 60 cm prašanu, takže i výlet mimo sjezdovky byl
možný.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Areál je přístupný pomocí 2 kabinkových lanovek. Jedna, cca 4 km
dlouhá lanovka, vede z městečka Seis. Tu jsme využívali při příjezdu i
návratu my. Doba jízdy činí cca 20 minut. Druhá možnost, jak se do areálu
dostat (na jeho opačnou stranu) je lanovkou z městečka Ortisei. Tu jsme
nevyužili. V areálu pak operuje 15 sedačkových lanovek různých provedení
a stáří. Od nejstarších neodpojitelných dvojsedaček (Leo Demetz, Sanon,
Steger Delai), přes odpojitelné čtyřsedačky bez bubliny (Laurin, Euro),
čtyřsedačky s bublinou (Florian, Floralpina, Monte Piz), šestisedačky bez
bubliny (Mezdí) a šestisedačky s bublinou (Panorama, Paradiso, Bamby,
Spitbuhl). Dále je zde 1 telemix (Puflatch), což je kombinace šestisedačky s
bublinou a kabinky. Sedačky Panorama, Paradiso a Puflatch nemají opěry na
nohy, což je poněkud nepohodlné. Sedačky Bamby a Spitzbuhl jsou
nejnovější, navíc vyhřívané. V době naší návštěvy však hřála jen
sedačka Bamby, úplně nová sedačka Spitzbuhl měla vyhřívání vypnuté. V
areálu se dále nachází 5 vleků a 4 pojízdné pásy.

Zalidněnost:
Zalidněnost byla překvapivě vyšší, než jsem předpokládal. Jezdím v
lednových termínech vždy právě kvůli nízké zalidněnosti, což se ale
letos poprvé nepotvrdilo. Nevím zda to bylo způsobeno tím, že byla v době
před naším příjezdem značná část Alp ještě bez sněhu (resp. měla
zhoršené podmínky pro lyžování), v ČR či Polsku nebyl sníh téměř
žádný, vyšším zájmem o lyžování v době po covidu či jinými faktory.
Každopádně zde bylo odhadem téměř dvojnásobné množství lidí oproti
stejnému termínu v minulé sezóně. Fronty u lanovek se sice tvořili jen
výjmečně, a to kolem 11 h a byly max. na 5 minut. Ale vytíženost lanovek
byla v podstatě plná již od 9:30 do 15 h, což bylo na sjezdovkách
znát.
Občerstvení a aprés-ski:
V areálu je rozeseta celá řada hospod a restaurací. Ceník z chaty Laurin
viz foto. Já si zde dával jen Bombardino za 4,8 E. Bylo dobré, ale zdálo se
mi že podstatně menší než v minulosti. Oběd jsem si dával za celý pobyt
jen jednou, a to v chatě Williams u horní stanice lanovky Florian. Dali jsme
si vídeňský řízek s hranolkami (17 E). Jídlo bylo dobré, ale porce to
byla gigantická, najedli by se regulérně 2 lidi. K tomu pivo (5,8 E) a kávu
(1,8 E). A bylo v podstatě po lyžování, po zbytek dne pracoval žaludek na
trávení té hromady jídla a na práci svalů na nohách nezbyla energie.
Tohle už nikdy více! Ostatní dny jsem již restaurace nevyužil a stravoval
se mnohem vhodněji z vlastních zásob.
Doprava do střediska a parkování:
Bydleli jsme 4 km od nástupní stanice v městečku Seis. Cesta suchá,
odbočka na parkoviště k lanovce pod sněhem, krytým inertním posypem.
Parkování je možné na 2 parkovištích a 1 krytém parkovacím domě. Horní
parkoviště, které je nejblíže lanovce je bezplatné, dolní parkoviště a
krytý dům je za poplatek, tuším 5 E na den. My parkovali vždy na tom
bezplatném. Při pozdním příjezdu na odpolední lyžování od 12 h však
již bylo horní parkoviště téměř zaplněné. Přijet o 10 min. déle, už
bychom museli na to placené.