Sjezdovky:
Sjezdovky jsou zde všech kategorií - různorodé, pestré, lehké i
těžké. Jen ty červené jsou někdy do modra a jindy zase do černa. Je
třeba si je pečlivě vyzkoušet. Ale pak si každý najde svoje a na nich se
vyloženě vyřádí. Mně osobně se nejvíce líbily červené 10 na Horbergu,
červená 13 už je prudší a milovníci černých ocení dlouhou černou
12.
Na Penkenu se mi líbí červené 47 a 48 a 25 - se svojí šířkou nemají
chybu.
Na Rastkogelu si užijí i rodiny s dětmi na modrých 67 a 63, ale i
ostatní červené nejsou nějak extra prudké a na carvový oblou jsou
fajn.
A kde je nejlépe - na Eggalmu, kde červené 77 jsou prázdné a
nádherné.
Sněhové podmínky:
Vynikající. V neděli napadl čerstvý sníh a jakmile se spojil, tak to
byla fantazie. I odpoledne se dalo krásně kroužit skoro bez muld až na pár
míst. Plotny se moc nevyskytly, a tak to byla krásná jízda. Nahoře sněhu
dost, v údolí samozřejmě bohužel letos bída, ale sjezdovky výborně
připraveny.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Lanovkový park v pohodě, jen by asi pár lanovek sneslo i bublinu.
Naštěstí bylo hezky.
Zalidněnost:
Leden je prostě úžasný. Děti byly ve škole, tak až výjimky se zde
vyskytovala starší generace. Fronta se koná jen na 150er Tux, a to
maximálně na 10 minut. Jinak skro vždy přijedete a jedete, maximální
čekačka minutu.
Občerstvení a aprés-ski:
Využito několik chat a jídlo chutné a čerstvé, polévky i hlavní
jídlo dobré. Ceny se pohybují jako všude v Rakousku - polévky 4 až 6 eur,
jídlo 9 až 15 eur, káva 3 eura , Almdudler 3 eura.
Doprava do střediska a parkování:
Všude jezdí skibus, auto nechte doma nebo na hotelu. My přijeli do
Rakouska vlakem, takže se nás auto netýká. Bohužel SŽDC vymyslelo od konce
ledna do konce března nesmyslně zase výluku, aby náhodou lidi nezačali
jezdit vlaky.