Lyžařské oblouky ,diskuze a rozbory jízdy (strana: 3)

Lyžařské IQ beru pocitově na úrovni inteligenčního IQ a kdo má 120, tak tomu to už docela pálí= není na úrovni lyžařského začátečníka.

IQ 100= vrchol Gaussovy křivky. V případě lyžování bych je pojmenoval jako pokročilé. Jezdí dobře, zvládnou každý terén, na lyžích se cítí jistě, z problémů se dokáží dostat, technika nerozhoduje.

Zvláštní metrika by byla na carvingové IQ, ale carving v čisté podobě je těžká disciplína a IQ by tu musel měřit nějaký expert, sám si to člověk nenaměří, zvláště když je přesvědčen, že to dělá dobře, když to dělá blbě.

Zde ti pánové dělají recenzi „mých“ Q9.8. A samozřejmě si to v druhé minutě namíří do Racing Area, protože Qéčka jsou skvělé slalomky. https://youtu.be/jDFfF6iJK4s?…

Já proti tomu nemám naprosto nic, ale můj lyžařský duch trpí, když slyším nějakého neumětela rozdávat rady, jak se to má dělat, samozřejmě podle něj. Tehdy jsem z toho na nervy. Carving je v podstatě „obor“ se svými zákonitostmi a jsou léta učňovská, tovaryšská a mistrovská. Do baráku si také nepustím plynaře, který nezná předpisy, technologie a techniku úkonů a dělá svoji práci po citu.

Lyžování jako takové a carving jsou dvě úplně odlišné disciplíny, byť se prolínají. Když kluci někde na poli závodí v autě, také na to nemůžete vzít metriku rally závodů… závodí oba, radost z toho mají oba, ale jsou to jiné kategorie.

Jako perličku zde dávám porovnání staré a moderní lyžařské školy v podobě setkání Franze Klammera s Bodo Millerem.

Co to tam ten Franz vyvádí, vždyť vůbec neumí lyžovat! Franz je blbej lyžař! 

Jenom dodatek: Bode jezdí jako denní lyže „svoje“ Peak 98 mm …v konzervativním Česku neobvyklá šíře…

>> #62, slak (SLAbý Kus), 27. 05. 2026 14:32:07

Za mě a intuitivně – Klammer je v delších obloucích posazený nějak blbě
edit: Miller má vnitřní lyži vepředu, což je tady na fóru popisováno jako začátečnická chyba (já mu to nevyčítám, protože to dělám taky)
To šmrdlání krátkými oblouky jak to dělá BM i FK – neříká se tomu náhodou posměšně „klínovecká patička“?

Bode jezdí jako denní lyže „svoje“ Peak 98 mm

Nějak jsem nepochopil co k těm svým lyžím říká, budu rád když to někdo vysvětlí

>> #61, slak (SLAbý Kus), 27. 05. 2026 14:15:15

Lyžařské IQ beru pocitově na úrovni inteligenčního IQ a kdo má 120, tak tomu to už docela pálí= není na úrovni lyžařského začátečníka.

Tak to promiň, myslel jsem že když někdo mluví o lyžařském IQ myslí tím „carv IQ“ a s tím spojený stroječek a softwareček, který je nastavený tak, aby lyžařům vycházela čísla hodně vysoká a měli proto strojek rádi.

Zde ti pánové dělají recenzi „mých“ Q9.8.

Ale oni nerozdávají rady „jak se to má dělat“.
Předávají dál svoje pocity z lyží, a zřejmě už měli na nohou více lyží takže mají s čím porovnávat. Pro někoho kdo se jako oni taky teprve učí lyžovat taková recenze může být přínosnější než recenze od někoho kdo lyžovat trochu umí.

(Jako paranoidní člověk nevylučuju, že si někde přečetli nějakou recenzi na Q9 a stejná slova zopakovali ve videu, aniž by tušili co ta slova znamenají, a teď se tím videem chlubí.

Já teda za sebe nevím jaký je rozdíl když nějaká lyže „respond“ a kdy ne a kdy je lyže „calm“ a kdy není. A to odhaduju, že lyžuju o trochu líp než oni. )

>> #51, slak (SLAbý Kus), 26. 05. 2026 21:22:52

Takže, dle mého a cítím to i sám na sobě, jakmile jedete na lyžích >30 km/h začíná se v mozku objevovat varování, které vás upozorňuje na nutnost se situací něco dělat.

Když jsem to poprvé četl, chápal jsem to tak, že jsi to tak měl když ses poprvé postavil na lyže. Ale ty to pociťuješ pořád?
A co v autě nebo ve vlaku?

V autě, anebo ve vlaku mám ve svém okolí předměty, které udržují rychlost se mnou, oči se mají čeho držet.

Pánové dávají rady, své video nenazvali postřehem či zážitkem, nýbrž recenzí, jejich výpověď je uvedena jako kritika: Qéčko je podle nich skvělá slalomka.

Však to říkám: Klammer to šmrdlá a jezdí blbě…a ve videu si ještě silácky honí triko a tvrdí o sobě, že umí lyžovat… amatér!  

Jestli je lyžařské IQ carvingové IQ, to bychom se měli zeptat autora testu. Za mne je lyžařské IQ lyžařské a samozřejmě s hodnotou nad 100 se již směřuje k technice, která je dneska carvingová a nikoliv smyková.

Bode radikálně změnil rádius lyže, v zásadě zkrátil. Dále říká, že pro zatáčení lyže je kritických 10 centimetrů špičky. Na manšestru žádný problém, jakmile se objeví sulc/ návěje s tvrdým podkladem, anebo jiné nerovnosti (hroudy) začne se při zatáčení lyže chovat chaoticky. Proto vymyslel vpředu výřez tvaru klíčové dírky (key hole) v hliníku, čím porušil (zlomil- breake) obvyklou torzi.

>> #67, slak (SLAbý Kus), 27. 05. 2026 17:17:21

ad rychlost
To je zajímavé, já to mám s rychlostí úplně jinak: Rychlosti se přizpůsobuju, na nezvyklou rychlost si rychle zvyknu a pak už nemám žádný problém.
Stejně to mám se sklonem svahu – na sklonu, na který nejsem zvyklý, pociťuju předtím než se rozjedu strach (ale když se rozjedu tak samozřejmě strach zmizí, jinak bych se rozflákal, nelze jezdit se strachem). Ten strach je iracionální, nejde o to že by kopec byl nad moje možnosti, jenom na něj nejsem zvyklý. Ale stačí ten kopec několikrát odjet, a na tuto prudkost si zvyknu a už mi nevadí.

Tímto způsobem se ta hranice, odkdy mi dělá problém rychlost nebo prudkost, v čase posouvá směrem nahoru. Až budu starší a nejstarší, tak se asi začne posouvat dolů.
Někomu se to začne posouvat dolů poměrně brzo, mám známého, který jezdil závodně sjezdy, a stalo se mu to už ve 40, a to skokově. Najednou jezdil o dvě třídy hůř, teda ve freeridu, kde je asi potřeba nebát se větší.

ad důchodci
Zapomněl jsem sprdnout taky delší oblouk Bodeho Millera – editoval jsem teď minulý příspěvek aby moje výuka těch pánů nebyla rozházená všude možně a mohli si to snadno najít.

ad Bodeho lyže
It breaks the torsion of the ski in that spot
aha, takže ta díra změkčí špičku v torzi a on dokáže víc zatočit?

ad IQ

Jestli je lyžařské IQ carvingové IQ, to bychom se měli zeptat autora testu.

Tomu nerozumím. Jakého testu?

K rychlosti a vlaku: mozek stíhá jenom určitou frekvenci, na kterou musí reagovat. Telegrafní tyče (anebo stojky trolejí) podél tratě se při pohledu z jedoucího vlaku chovají jako stroboskop a citlivá osoba to nemusí zvládnout, dříve byly popisovány i epileptické záchvaty.

K důchodcům (tedy i ke mně): s věkem ucítíš velké oslabení fyzické i reakční. K tomu přistupují zkušenosti, vědomí vlastní křehkosti a neochota skončit na chirurgii (toho už bylo za celý život dost Takže jezdíš pomaleji z mnoha důvodu, obecně ze strachu před pádem a je to dáno neschopností korigovat kritické situace.

Myšlenky Bodeho se dle mého ubírají tím směrem, že špička se stává méně reaktivní a nepředává tělu lyže každý tlak/ náraz. Že to s měkčí špičkou lépe zatáčí, je docela pravděpodobné. Ostatně to je i politika Völklu, který má obecně měkčí špičky.

IQ lyžaře je test, který si děláš sám podle zadání (zde grafického). I inteligenční test si můžeš udělat sám. Jakmile je tam nějaký kvocient, musíš se k němu nějak propracovat, buď počty ve fyzice, anebo interakcí s psaným/ grafickým zadáním. Tedy vždy něco zkoušíš, testuješ.

Lyžařský IQ test někdo vymyslel, ale my neznáme metodiku, takže dohadovat se nad ním přináší spíše zábavu, nežli jakýs takýs výsledek.

Slovo „test“ je odvozeno od protoindického kořene -teks- což znamenalo pohybovat, vyrábět, tkát (viz → textil). Poprvé v Evropě šířeji použito okolo roku 1600 pro zkoušku pravosti stříbra a zlata. Později zevšeobecněno na zkoušku čehokoliv. Tolik etymologie.

Na grafickém diagramu si zkoušíš odhadnout úroveň svých jízdních schopností (testuješ) a někdo to musel vymyslet.