Sjezdovky:
Nassfeld nabízí rozličné typy zejména červených a černých sjezdovek,
které potěší každého náročného sjezdaře. V závislosti na slunečním
svitu se lze po středisku pohybovat tak, že vždy brázdíte ještě
nerozježdené svahy. Za zmínku také stojí rozlehlý snowpark (velké
množství railů, 3 velké skoky) a funslope, což se dá nazvat jako cvičná
skicrossová trať. Osobně nejvíce doporučuji pisty číslo 63 a 65.
Sněhové podmínky:
V první polovině března je areál zasněžen kvalitně, na mírné
nedostatky sněhu jsem narazil snad pouze na některých nepříliš zásadních
traverzech. Druhý den nás potkalo i krátké sněžení, avšak většinu
času se lyžovalo pod azurově modrým nebem a teplotami mezi 5 až 10 stupni,
což se odpoledne projevilo i na rozbředlém sněhu na dojezdové sjezdovce k
dolní stanici Millenium Expressu.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Ve středisku najdete až 30 různých lanovek - na
nejfrekventovanějších sjezdovkách zajišťuje přepravu směrem vzhůru
kabinka, případně šestisedačka. Poslední delší kotva Rudnigsattellift (u
sjezdovky číslo 65) by měla být nahrazena šestisedačkou od příští
sezony.
Zalidněnost:
Zde určitě pomáhají mírnější sjezdovky na poslední mezistanici
gondoly, kde lyžují začátečníci a lyžařské kurzy. Kromě úvodní
gondoly jsem ani nenarazil na frontu delší než 2 minuty, protože lyžaři se
rozprostřou na velkém počtu sjezdovek.
Občerstvení a aprés-ski:
Zřejmě nejlevnější oběd a pití naleznete na hotelu Marcius ležícím
ve výšce 1 500 metrů, kde vám přímo připraví domácí pizzu nebo zde
můžete ochutnat lokální speciality jako Wienerschnitzel či Knoedelsuppe.
Osvěžení při jarním lyžování dodá Skiwasser - půllitr šťávy s vodou
za 2,80 eur.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava je zajištěna i skibusem, avšak já mám zkušenost pouze s
parkovištěm, které je opravdu rozsáhlé, dostačující a zdarma. Cesta do
střediska je z hlavní silnice dostatečně značena.