Sjezdovky:
Podtitulem střediska je "šíleně veliký" - a to sedí. Každý si tu
najde své. Ať už dlouhé sjezdovky do údolí nebo krátší černé
závodní tratě. Většina sjezdovek je příjemně červená. Bydlí se v
údolí v sedmi střediscích. Lze si tu užít lyžařskou turistiku a objet
areál dokola. Krásný výhled na celé Tyrolsko je z vrcholu Hohe Salve,
který je centrem oblasti.
Sněhové podmínky:
Počasí nebylo nejideálnější. V pondělí bylo po poledni patnáct
stupňů, v úterý naopak pršelo. Sněhu je ovšem dostatek, leží i mimo
sjezdovky a tratě byly každé ráno perfektně upravené.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Velmi dobře vybavené středisko s nejmodernějšími lanovkami. Mnoho z
nich má vyhřívání sedaček.
Zalidněnost:
Překvapilo nás, kolik lidí zde lyžovalo, byť je nyní mimosezona. Najít
prázdnější sjezdovky ale nebyl problém.
Občerstvení a aprés-ski:
Horské chaty jsou na každém rohu. Nejvíce nám chutnalo v panoramatické
restauraci Kaiser Lounge na vrcholu Hartkaiser. Na apres-ski doporučuju horskou
chatu Sunnseit Hutte ležící ve spodní části sjezdovky vedoucí do
Hopfgartenu.
Ve středisku je také iglú, kde na sochách právě pracuje český sochař
Jiří Kašpar.
Doprava do střediska a parkování:
Středisko je velmi dobře dostupné z dálnice. Leží mezi Mnichovem a
Innsbruckem, jen kousek za rakouskými hranicemi. Z Prahy to jsou 4,5 hodiny
jízdy.