Meribel | Mottaret aktuální report z 10.01.2022

Sjezdovky:

Údolí je ze tří stran obklopené horami, jejiž výška atakuje 3.000 metrů. Je to záruka dostatku sněhu i krásných výhledů.

Na jižní straně údolí uzavírá dominantní vrchol Mont Vallon, který zpřístupňuje kabinková lanovka. Vedou odtud dvě červené sjezdovky Combe du vallon a Champagnol. První jmenovaná končí až u dolní stanice sedačky Mures Rouges, která ale byla mimo provoz a následný zdlouhavý travez po modré sjezdovce Ours nás od sjezdu odradil. Druhá sjezdovka Champagnol je o poznání kratší, napojuje se na modrou Lac de la chambre, a v porovnání se zdejšími modrými sjezdovkami bych ji označila za „fialovou“.

Východně od Méribelu najdeme vrcholek Saulire, ze kterého stékají převážně červené sjezdovky do obou vesniček - Méribel-Mottaret i Méribel Centre. Zatímco Saulire dosahuje 2.740 m n. m., Méribel leží ve výšce 1.450 metrů, takže třeba červená sjezdovka Mauduit nabízí převýšení 1.290 metrů. Zatímco nad Mottaretem jsou červené sjezdovky doplněny i o dvě černé (Couloir Tournier radši nechám bez povšimnutí , nad Méribel Centre najdeme rozlehlou oblast s modrými a zelenými sjezdovkami. Je to jedno z mála míst, kde jsou sjezdovky těchto barev opravdu sjezdovkami a ne jen přejezdovými cestami.

Na západní straně údolí je nabídka ještě pestřejší. Nad Mériel Centre najdeme i několik černých sjezdovek - Ecureuil, Bosses nebo Face. Červené sjezdovky na této straně údolí jsou kratší, ale svah není tak přehledný jako ten protější, takže sjezdovky mi přijdou členitější a zábavnější. To vše doplňuje několik sjezdovek modrých, některé z nich jsou ale právě spíše přejezdovými cestami. Za vypíchnutí stojí Lac de la chambre s krásnými výhledy v horních částech nebo naopak nejníže položená Raffort, která je odkázaná na přírodní sníh, vede lesem do vesničky Le Raffort a zaujme svou členitostí, terénními zlomy, zatáčkami...

Sněhové podmínky:

Po sněžení v uplynulých dvou dnech leží na sjezdovkách vrstva přírodního sněhu, který se ani rolbováním zatím nezvládl spojit s původním podkladem. Sjezdovky jsou tedy docela měkké a vyjma plochých částí se všude tvoří muldy. V podstatě ale zmizely zmrzlé úseky.

Mimo sjezdovky je sněhu dostatek a ačkoli přetrvává 4. stupeň lavinového nebezpečí, jsou už všechny volné terény rozježděné.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Z Méribel-Mottaret i Méribel Centre vybíhají vzhůru především kabinkové lanovky, které tvoří páteřní přepravní zařízení. Dlouhý Saulire Express není kabinka s mezistanicí, jak je zakresleno v mapce, ale jde o dvě na sebe navazující kabiny, které jen sdílejí společnou stanici, ale je nutné přesedat..

Stará tříúseková kabinková lanovka z Brides les bains do Méribel Centre byla z roku 1990, její trasa byla dlouhá 6.408 metrů a doba jízdy 23 minut. Mylně jsem se domnívala, že došlo k nové výstavbě, ale jde „pouze“ o modernizaci původní lanovky. Hlavním prvkem jsou nové moderní a pohodlné kabinky a menší přeměnou prošly také stanice. Bohužel, v horní stanici nedošlo v podstatě k žádné změně, a i když od kabinky podle mapky vede zelená sjezdovka, reálně je potřeba vyjít do krátkého kopce, po nasazení lyží odpichováním zdolat plochý a úzký (bruslit nelze) úsek na „náměstí“ v Méribel Centre a tam dobruslit k dolní stanici některé z lanovek. Asi netřeba zmiňovat, že parametry lanovky, hlavně doba její jízdy, se v podstatě nezměnily.

Kabinky jsou doplněny o početné sedačkové lanovky, z nichž ale některé vůbec nejezdily - mimo provoz byla Mures Rouges, Chatelet, Cherferie, Dent de burgin a zřejmě ještě nějaká další.

Zalidněnost:

Lanovky v podstatě bez čekání, nástup do 3. kabinky za čekání nepovažuji . V okrajových částech areálu vylidněno, což je zřejmě i důvod, proč nejsou v provozu některé lanovky.