Sjezdovky:
Sjezdovek je zde 150 kilomterů a opět převládají modré a červené. Je
zde i několik černých, a to Face, Barrtavelle, Tétraz Sanglier, Grande
Roseliere a další. Krásné sjezdy jsou z vrcholu Saulire po červených
pistách do Mottaretu, kterých je hned několik. Níže položené sjezdovky
jsou již v lese, a to může být velká výhoda při horším počasí. Je to
zde ale zase horší s kvalitou sněhu. Dvě velmi výživné sjezdovky jsou z
Mont Vallonu, a to Campagnol a Come du Valon, která ale nebyla upravená v
celé své délce. Velmi špatně byla sjízdná sjezdovka Doron, která je ve
své spodní časti natočená na jih a byla plná velkých muld a místy již
vydřená až na trávu - jezdí po ní velké množství lidí, co směřují
do centra Meribelu a podle toho to tak vypadá. Na severních svazích
převládají krásně členité modré a červené pisty.
Sněhové podmínky:
Skoro nic se nemění - od 1 800 metrů panují ideální sněhové
podmínky. Trošku horší to je s dojezdem po jižních stráních do Meribel
Centre, to se ale dá očekávat, když na sjezdovky od rána svítí slunce a
kolem poledne je na slunci i +15 stupňů. Severní svahy jsou v perfektní
kondici po celý den, ale jsou zde i celkem velké ledové plotny. Tady bude
zima ještě nějaký ten týden pokračovat.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Zde je skoro stejný počet sedačkových lanovek (18) jako kabinek (16) a do
toho několik vleků. Skoro všechny jsou rychlé odpojitelné 4- a 6sedačky a
k tomu je zde i jedna velmi nová a luxusní 8sedačka Legends, kde jsou sedáky
v kůži a opěrky jsou tak vysoké, že si můžete krásně opřít hlavu -
nádhera. Co mě překvapilo, tak na šestce Combes 1 a 2 nejsou úchyty na
nohy, a tak vám nohy i s lyžemi visí po celou dobu jízdy lanovkou. Nic moc
komfort na to, že to je velmi nová lanovka, z níž se dá vystoupit i v
mezistanici. Staršího vydání je kabinka na Saulire z Mottaretu - ta by
zasluhovala výměnu, vůbec nestíhá nápor lyžařů. Jinak jsou skoro
všechny koncové stanice sedaček hezky obložené dřevem a moc dobře to
vypadá.
Zalidněnost:
Po ránu se tvoří fronty na páteřních lanovkách, které vás dopraví
až na vrcholy zdejších hor. Nejhorší to bylo kolem 11. hodiny na lanovce
Pas du Lac, kde byla fronta na půl hodiny a to je fakt již dost. Jinde bylo o
poznání méně lidí a na sedačky se nečekalo skoro vůbec. Překvapilo mě,
že nebyla po celý den ani fronta na Mont Vallon - asi je to náročnější
sjezd a tak sem míří méně lidí.
Občerstvení a aprés-ski:
Dnes jsem se odměnil a dal si dost velký hot dog za 6,5 euro, pivko
místní výroby za 5 euro, ale bylo to u stánku, kde si musíte objednat u
výdejového okénka, a tak ty ceny jsou i nižší. Kámoš si dal místní
sýrovou polévku velmi dobré a zajímavé chuti za 4 éčka. Jinak je zde
neskutečné množství různých restaurací, které jsou většinou postaveny
na slunečních svazích, a tak je zde velmi plno po celý den.