Sjezdovky:
Obří a dlouhé dálnice, nelze všechny projet během 1 týdne. Střediska
ano, ale přejezdy jsou časově náročné. Nejlepší a nejméně zalidněné
sjezdovky jsou v Méribelu, Val Thorens a Menuires jsou frekvenovanější, ale
výše položené ve slunečnější oblasti. Courchevel jsem navštívila pouze
1x. Sedačkou Legends z centra Méribelu se dostanete na vrchol, odkud je
několik krásných sjezdů do údolí. Nutností je i vyjet obří kabinkou
Cime Caron a pokochat se výhledem z rozhledny. Odtud se pak dá sjet do Orelle,
nebo zpět do Thorens. A v Méribelu určitě navštívit vrchol Pointe de la
Masse, další nádherný sjezd po červené a modré. Každopádně vybrat si
zde může zkušený i začínající lyžař.
Sněhové podmínky:
První dva dny pokrýval oblast jen předvánoční sníh, ale na svazích ho
bylo dostatek. Sem tam nějaký kámen, ale dalo se jim vyhnout. Další dva dny
hustě sněžilo, obvzláště v úterý bylo nepříjemně a mlha. Další dva
dny opět slunečno, ale znatelně se ochladilo. Odpolední boule na některých
sjezdovkách, jiné sjezdovky v pěkném stavu celý den. Různorodé i
zalidnění, dle oblasti.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Převaha moderních lanovek, top středisko ve Francii. Pro tuto sezónu je v
mapce vyznačeno několik dalších nových. A samozřejmě nechybí ani
snowparky a zábava pro děti.
Zalidněnost:
Zaznamenala jsem pouze jednu frontu na sedačkovou lanovku, a to čtvrtek, z
Méribelu na přejezd do Val Thorens.
Občerstvení a aprés-ski:
Na svazích je hodně restaurací, ceny jsou ale dost vysoké. Ve Francii
bývají většinou s obsluhou: káva obvykle 2,50 euro, svařák kolem pěti,
jídlo nevím, nevyužívala jsem. V centru Méribelu je plavecký bazén 25 m s
tobogánem, časově neomezený za slušných 5 euro, dále wellness, bowling
atd. Skibus spojuje Méribel centrum a Méribel-Mottaret.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava byla autobusem, bez problémů. Parkování pro osobní auta bývá
přímo u rezidencí.