Sjezdovky:
Středisko nabízí vše - modré plácky pro začátečníky, kde se to
však, zejména nad Giggijochem, hodně zahušťuje, delší červené i
několik sportovnějších černých, včetně ledovcové FISky, kde se
tradičně zahajuje svěťák. Největší vyžití pro nás byly ranní sjezdy
červené 11ky s příznivým sklonem a velmi velkorysou šíří, pak s
užším dojezdem. Odpoledne však již zalidněná, zledovatělá a více
rozbitá. Dlouho drží horní část černých 3ek, které asi většina
objíždí, tak i ještě odpoledne se to dalo svižně spustit. Dobře se dalo
pojezdit na ledovci, byť někdy též dost nahusto. Jakousi pseudoatrakcí je
15km sjezd z ledovce až do údolí, z čehož však 2/3 je modrá, zvláště
odpoledne hodně zahuštěná cesta, podél vysokohorské Gletscherstrasse, nad
kterou Bond s letadlem stíhal padouchy. Výživnější je pak spodní část s
černější 7kou, kde to ale odpoledne shora dost klouže, dole měkne a
tvoří se muldy. Za zmínku pak ještě stojí četné atrakce u Giggijochu -
paralelní slalom, měřený skicross či měření rychlosti, ale na dost
malém sklonu. Přes masy lidí se alespoň zde netvoří závratné fronty, tak
se tatínci mohou poměřit s odrůstajícími dítky.

Sněhové podmínky:
Při vší bídě nakonec na sjezdovkách je sněhu relativně dost.
Odpoledne se však pod některými skalami v horních částech objevují
šutry. Dopoledne jsou podmínky perfektní, nahoře prašan, níže sníh
technický. Odpoledne to již dost smýká a leckde se tvoří muldy. Úplné
dojezdy jsou pak již měkké oraniště.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Jedná se o moderní středisko, takže vybavení většinou novější -
kabinky, bublinové sedačky. Občas se ještě někdy objeví obstarožní
pomalejší sedačka a pár kotev. Největší dopravní svízel je se dostat na
ledovec, kam vede starší 4sedačka, která jako jediná spojka se tímto dosti
ucpává.
Zalidněnost:
Lidí je opravdu hodně, zvláště pohled shůry na Giggijoch je pěkné
mraveniště. Tam se taky někdy tvoří fronty. Jinde se vždy dá najít
nějaké to okénko a bez většího čekání. To je největší na výše
zmíněné spojce na ledovec. Nejhorší jsou dále četné užší přejezdy a
dojezdy. Závěrečný sjezd po 21ce je pak hotový masakr, který jsem snad
ještě nezažil, snad 1 člověk na 1m2, což již je zkouška nervů a
lyžařského umu.
Občerstvení a aprés-ski:
Alpská všehochuť - samoobslužné velkokapacitní jídelny v centrech, o
nějaké to 1 až 2 eura levnější, až po rozeseté malebnější hospůdky.
Gulaschsuppe 7 až 8 eur, Kaiserschmarrn 13 až 14 eur, pivo 6 eur.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava údolím někdy v menší koloně, ale šlo to. Parkování, přes
úvodní obavy, též. Zvláště, když se přijede do těch 9:30, tak se
zaparkovat v pohodě dalo. Na prvním parkovišti navádějí hned do garáží,
další dny volíme výhodnější vzdálenější parkoviště u druhé
výjezdové lanovky, kde se vždy ještě zaparkovat dalo a dojezd na lyžích
je pohodovější, až na posledních asi 300 m.