Je technika správná? (strana: 193)

>> #5763, Mirek, 11. 11. 2023 17:57:39

Jasné, ale „krojení, naklopení a zatížení“ nie je popis nejakého fyzikálneho javu/efektu, ale „len“ výsledkom.

>> #5761, Mirek, 11. 11. 2023 17:41:03

„se v části lyže hrany pohybují i ve směru kolmém na hranu“

Tak toto by som poprosil vysvetliť bližšie, moja predstavivosť zlyhala…

>> #5765, Vlark, 11. 11. 2023 18:42:11
Nic si z toho nedělej
Tady začíná další kolo matematicko-fyzikální olympiády
Výsledkem bude let lyžaře na měsíc  

>> #5765, Vlark, 11. 11. 2023 18:42:11

Většinou se pohyb rozkládá na dva směry, které tě zajímají. V tomto případě na pohyb lyže v daném bodě ve směru hrany a kolmém na hranu. Většinou se tomu říká smyk. U lyžování se běžně stává, že podíl smyku je v různých částech lyže různý.

>> #5767, Mirek, 11. 11. 2023 19:39:46

Ďakujem za vysvetlenie, ktoré som nepochopil. Resp. nevysvetlilo mi to pohyb hrán kolmo na hranu. Myslel som si doteraz, že lyža má dve hrany. Ktoré aj pri šmyku ostávajú rovnobežné. Podľa citátu sú tie hrany zrejme najmenej tri, inak by to nebolo možné. Alebo sa stereometria a fyzika od mojich školských čias posunuli do mne netušených sfér. Alebo rozklad síl a pohyb hrany nebude to isté. Alebo to bude všetko inak. Celé mi to začína pripomínať zavádzanie systému ISO do výrobných procesov, keď podmienkou na obdržanie certifikátu bolo, že na každej mašine sme museli mať zavesený návod na obsluhu pre obsluhu. Konkrétne išlo o veľkopekáreň. Kým by si to obsluha prečítala, tak 50 000 rohlíkov by bolo v … no na vyhodenie. K veci – neviem, či v oblúku pri zistení zmeny koeficientu trenia dokážem rýchlo prepočítať potrebný uhol hrán od podložky, zmenu uhla zalomenia, korekciu sily na vykonanie oblúka v plánovanom rádiuse a vyhodnotiť správne aj ďalšie premenné vrátane zemepisnej šírky, ktorá ovplyvňuje rýchlosť otáčania Zeme a tá má nezanedbateľný vplyv na odstredivú silu. Súdruh generál, voľáky som z toho zmätený. Asi si idem dať frťana…

>> #5768, Vlark, 11. 11. 2023 21:34:50

Oprava seba samého – nemyslel som rýchlosť otáčania Zeme, tá sa mení len pri alkoholickom opojení. Myslel som rýchlosť pohybu bodu, na ktorom stojím…

>> #5769, Vlark, 11. 11. 2023 21:38:09

Lyže je v kontaktu se sněhem po celé délce hrany, jedna lyže, jedna hrana, druhá hrana je díky naklopení ve vzduchu, tu není potřeba řešit. Pokud se zjednodušeně budeme zabývat nekonečně tvrdou podložkou, hrana se dotýká sněhu ve křivce. Zjednodušeně se říká, že je to kružnice, ale spíš je to asi parabola. A tato křivka se může pohybovat po sněhu různě. Pokud se sesouváš svahem dolu, bez dopředného pohybu, pohybuje se lyže jen kolmo na hranu. To platí jen v místě pod botou, díky krojení lyže, se lyže ve špičce a patě lyže už přesně kolmo na hranu nepohybuje. Pokud jedeš ideální carvingový oblouk, lyže se pohybuje v celé délce jen ve směru hrany. To co jsem se snažil popsat je pohyb, ke kterému dojde, když hrana lyže má poloměr 10m, ale jede oblouk o poloměru 20m. Lyže pod botou jede čistě jen ve směru hrany, ale šička i patka, se částečně smýkají.

Tuto diskusi vyprovokoval MPS, já jen odpovídám.

>> #5768, Vlark, 11. 11. 2023 21:34:50

veci – neviem, či v oblúku pri zistení zmeny koeficientu trenia dokážem rýchlo prepočítať potrebný uhol hrán od podložky, zmenu uhla zalomenia, korekciu sily na vykonanie oblúka v plánovanom rádiuse a vyhodnotiť správne aj ďalšie premenné vrátane zemepisnej šírky, ktorá ovplyvňuje rýchlosť otáčania Zeme a tá má nezanedbateľný vplyv na odstredivú silu. Súdruh generál, voľáky som z toho zmätený. Asi si idem dať frťana…

No vidíš teď si objevil důvod proč z tebe nikdy nemůže být dobrý lyžař  

>> #5770, Mirek, 11. 11. 2023 22:17:39

No tak ty vidíš smýkajici se lyži, tak teď by mě ještě zajímalo co vidí Honza a Johnicek?

>> #5771, MPS, 11. 11. 2023 22:23:16

Vlark nebude dobrý lyžař už z důvodu, že jeho lyže mají rovnoběžné hrany a na tom zatočit musí být strašná dřina (#5768 Myslel som si doteraz, že lyža má dve hrany. Ktoré aj pri šmyku ostávajú rovnobežné.).

>> #5773, Martin47, 12. 11. 2023 09:25:15

Moje Atomic 733 SL majú hrany rovnobežné. Priehyb lyže v oblúku je pozdĺžny. Priečna/torzná tuhosť tam ešte je, takže na tých rovnobežkách trvám.

>> #5771, MPS, 11. 11. 2023 22:23:16

Pestovanie kaktusov a rododendronov má svoje výhody. A nie je pri tom zima. Končím… Howgh!

>> #5772, MPS, 11. 11. 2023 22:29:31

Předpokládám, že je myšlen oblouk funCARVINGOVEJ – raceCARVINGOVEJ – tedy po hraně – co jede špička, to jede celá lyže, včetně paty (tzv koleje). To mě taky moc zajímá – co ti dva tak jasně viděj? To je první otázka.

Já nevidím nic, ale myslím, že vím PROČ je to možné. Mně se zdá ta otázka přímo návodná: Stejnej náklon dlouhejch lyží s velkým R a krátkejch s malým R = a výsledek stejnej rádius oblouku… .

Takže si dovolím položit dvě otázky:

1. Co ti dva tak jasně viděj?
2. ČÍM to tak asi může být? že jedou stejnej rádius oblouku…

>> #5776, oblouk, 12. 11. 2023 12:17:43

Já nevidím nic, ale myslím, že vím PROČ je to možné

Já to vidím a vůbec nevím proč

Tak jelikož nikdo zatím nepřišel s nějakou jinou verzí budeme zatím pracovat s Mirkovým smykem:

1. Vezmeme v úvahu že oba sou špička v tom co prezentují ( záměrně uvádím neboť v případě funcarvera by do případu mohli být zatazeni i jedinci stylu jízda s prisedlou vnitřní a patkou vazka v análu a pod, jichž se to o čem se bavíme ani vzdáleně netýká)
2. Oba mají špičkové vybavení, tzn perfektně nabrousene lyže agresivně držící na hraně
3. Oba jedou po tvrdém dokonale vodivem povrchu

Všichni asi víme že se na lyzi smyka tím hůře :

1. Čím je lyže lépe nabrousena
2. Čím více je lyže krojena
3. Čím agresivneji je schopna na hraně držet
4. Čím je povrch vodivejsi
5. Čím je lyže více zahranena
6. Tzn lyže funcarvera se jeví jako nejhorší možná smykaci variannta, navíc v nejhorších možných podmínkách tzn to vypadá že se nám tu všechny nejhorší možná okolnosti pro smykani 

A teď otázecka – dejme tomu že Mirkovo vysvětlení ( zatím jediné) se jeví jako logické, s přihlédnutím k výše zmíněným okolnostem :

1. Je vůbec možné aby v praxi ke smykani lyže funcarvera docházelo ( navíc velmi výraznému – neboť jeho lyže r8 v silném zabránění kroji vypoctove cca r3 a přitom jede rcca15 , navíc by toto smykani muselo být po celou dobu oblouku naprosto pravidelné a udržitelné) ?
2. Pokud ano děje se to na stejných principech jako při běžném smýkanem oblouku a nebo na jiném principu a v tom případě jakém?

>> #5778, MPS, 12. 11. 2023 15:58:34

Co je logickýho na Mirkovým vysvětlení, že oba carvující borci jedou oblouk dokonalým smýkaným obloukem? . Na otázku co ti dva vidí? je v takovém případě odpověď opravdu těžká – nevidí ani řezaný ani smýkaný oblouk Přitom na otázku „jak to že lyže funcarvera 150r8 řeže při shodném úhlu zahranění stejnej poloměr jako lyže Teda 195r35 ?“ existuje jednoduchá a zcela jednoznačná odpověď (a dokonce jednoslovná odpověď  )

… a ještě něco: odchyluješ se poněkud od svého zadání (předpoklad oba stejně zahraněná lyže+řezaný oblouk což by při rcca15 nešlo… Ach, kampak jsme se to dostali…

>> #5778, MPS, 12. 11. 2023 15:58:34

Z toho co vím o chování carvingových lyží si dovolím tvrdit, že pokud funcarver pojede dostatečně pomalu, pojede oblouk o poloměru jaký je daný krojením a naklopením lyže, tedy o daleko menším poloměru než Ligety na GS R35. Od určité rychlosti se ale poloměr oblouku plynule zvětšuje až k oblíbeným SG obloukům. Řekl bych, že je to omezenou silou ze špičky lyže, která otáčí lyžařem. U delších lyží tato síla působí na delší vzdálenosti, proto lyžařem otočí snadněji. U krátkých lyží a s těžištěm lyžaře co nejvíc v předu, se špička buď zatlačí do sněhu, nebo začne přismýkávat a proto lyže netočí tak, jak by měla.

Z toho všeho mi vyplývá, že těžiště příliš vpředu není dobré, a že je potřeba se snažit směrovat lyže do oblouku a špičky lyží do sněhu. Snad je to Obloukův volant a Ondrův pivoting, nebo taky ne a vše je zcela jinak.

>> #5779, oblouk, 12. 11. 2023 21:22:44

Nevím jestli sis toho všiml ale já zatím jen polemizuji a necinim žádné pevné závěry Pokud ti r15 nevyhovuje je před ním záměrně cca, tzn otvírá se ti prostor pro doplnění lépe vyhovující hodnoty dle tvých představ – nahrad tedy tuto hodnotu svojí hodnotou (jaký r jede ted ve své volné jízdě viz nedavný post)

Samozřejmě můžeš hodit do placu i svojí jednoznacnou jednoslovnou odpověď čímž bys ulehcil trápení zatím me Mirkovo a Johnickovo a tím by sme ti byli minimálně my tři vděční 

>> #5781, MPS, 13. 11. 2023 14:53:42

Jasně, že vnímám že polemizuješ a nečiníš závěry, jen to doplnění na rcca15m není pro Teda carvujícího na 195/35 uskutečnitelných – mohou se potkat na cca 25m.

Mirek na to principielně v posledním příspěvku přišel.

To slovo v takovém případě je RYCHLOST. Ted jede cca 70km/h (prohne lyže) a funař cca 30km/h. Nejde při tom o přesný výpočet, ale jde o princip…

>> #5782, oblouk, 13. 11. 2023 16:01:47

Nemám síce moc času nejak systematicky riešiť túto rozkúskovanú diskusiu, ale s týmto Tvojim výrokom nemôžem súhlasiť:

„na rcca15m není pro Teda carvujícího na 195/35 uskutečnitelných – mohou se potkat na cca 25m“

Race oblúk nie je kružnica, ale parabola(resp. séria parabol – plus mínus), kde rádius oblúku je premenlivý – najostrejší v mieste zatočenia(obrazne: „hodinu pred až hodinu po spádnici“ – pri pomyselnom ciferníku).

Rozteč brán je cca 20–25 metrov, tu je zrejmé, že rádius v mieste spomínaného úseku je „hodne malý“. Jazdec síce nemá r35 ale „len“ r30(Roland Leitinger, ale takýchto je X).

Prípadne iný jazdec z WC…

>> #5784, IIIvan, 13. 11. 2023 17:54:09

OK – trochu mohu ubrat z rcca 25m (m.j.ty tvoje obrázky jsou trochu zkreslující – není to půdorysný pohled)…To hlavní čím se zabýváme není jaký nejmenší rádius dokáže Ted – nebo funcaver vykroužit,

Pokud bych posuzoval reálnou trať GS aby se dala jet carvinovým způsobem, pak např na 1200/300 je zpravidla postaveno 30 – 40 branek s rádiusy cca 20 – 30m. „Funcarvři“ na slalomkách se od lesa k lesu pohybují v podobných poloměrech, akorát, že to dotáhnou zpravidla až k vrstevnici Funcarvera v jeho nízké rychlosti točí hlavně radius lyží, Teda prohnutí lyže dané rychlostí jízdy a přesným nadávkováním tlaku (krátkost záběru). To je, podle mě, to, na co se ptal MPS.

>> #5781, MPS, 13. 11. 2023 14:53:42

Za mě je to nesmysl rozebírat proč se jede po vnitřní delší oblouk než po vnější Na to nepotřebuju žádný výpočty ani vzorečky. Ti co točí jezdí převážně po vnější. , tak co bych tam měl vymejšlet . Cistě matematicky bude úplně jedno po který jedeš noze, jak píše SWTR, matematika funguje, ale prakticky asi těžko 

>> #5786, johnycek, 14. 11. 2023 09:26:28

Matematika funguje teoreticky aj prakticky. A keď teoreticky funguje a prakticky nie(realita nepotvrdzuje závery teoretického výpočtu), tak na vine je osoba daného matematika, že niekde spravil pri uvažovaní/výpočte chybu a použil matematiku chybne 

>> #5785, oblouk, 13. 11. 2023 21:17:23

Áno, pohľad spredu je skreslený, bránky sa zdajú akoby naskladané bližšie ku sebe(a tvar oblúkov tým „ostrejší“), ale z nadhľadu sa dá občas vidieť pohľad z dronu – mám pomerne dobrú predstavu o tvare a dimenziách oblúku aj z nadhľadu(na­kreslím to neskôr aj v mierke ak budem mať čas).

Moja pointa/snaha je upriamiť pozornosť na fakt, že oblúk(po jeho celej dĺžke) nie je „rádius“, lebo veľkú časť ide jazdec takmer po priamke. A z toho tá zmienka o „parabole“…stopy u jazdcov v GS hovoria jasne – v okolí brány vidno zreteľne výrazné ryhy po lyžiach(=veľký „tlak“).

Ale medzitým je obvykle medzi bránami dosť dlhý úsek, kde stopa takmer mizne. Jazdec je vtedy dosť málo naklopený a hrany sú málo zahranené voči snehovej podložke. Toto je časť, ktorá je (takmer) priama a to znamená, že vtedy jazdec nezatáča!

Zatáča až v pomerne krátkom úseku, ktorý som popísal zjednodušene predtým ako „1 hodinu pred a 1 hodinu za spádnicou“(súvisí s profilom trate samozrejme, aj či zvolí carv alebo drift…). A hodnotiť „jetý rádius“(ako ide ten náš starý kamoš Ligety v tejto debate) nemožno ten „priemerný“(podľa rozteče brán), ale len ten okolo brány.

A ten je o dosť ostrejší ako r25. Zavoláme si na pomoc Slowthinkera a ten nám vypočíta, že cosínus alfa nám povie, že pri zahranení(a „nestrácaní tlaku“) 70 stupňov nám milý Teddy zatáča práve oblúk o polomere necelých 12 metrov…na tom kúsku kde reálne „ostro“ zatáča(neberúc v úvahu tie dlhé „rovné“ úseky).

>> #5788, IIIvan, 14. 11. 2023 11:36:09

A aby to nebol len textový popis, tak aj nákres ku predošlému:

Nakreslil som schematicky brány a „vyniesol“ geometricky body, ktoré som myslel „1 hodinu pred a 1 hodinu za spádnicou“. Jedná sa o úseky zvýraznené červenou farbou(v strednej bráne aj s popisom A2-B2). V tejto časti „ostrého zatočenia“ je na stopách WC jazdcov vidno výrazné ryhy(príspevky 5783,5784) a teda tu je najvyšší „tlak“.

Mimo týchto červených brán som nechal len tenšiu modrú čiaru – to je dráha lyží, ktorú som popísal ako „takmer po priamke“(ok, trochu som to napasoval do miernej krivky, ale rozdiel oproti tej červenej fáze je snáď zrejmý každému).

Je chybou popisovať „jetý rádius“ od bodu A1 po B1(stredová os medzi bránami dolu kopcom), keďže značná časť oblúku je „rovná“. Takže som pre názornosť doplnil kružnicu ku tej fáze „ostrého zatočenia“ – naschvál prehnanú nech to vizuálne „bije do očí“. Ten virtuálny kruh(jeho rádius) je proste omnoho menší ako rozteč medzi bránami.

Pridávam aj jednú schému z USSki Teamu, kde vidno ako je rozložený „tlak“ v oblúku pri porovnaní jednotlivých výkonnostných skupín lyžiarov.

Rychlá a rychlá půjčka na investici. Dobrý den, jsem jednotlivec, který nabízí mezinárodní půjčky. S kapitálem, který bude použit k poskytování půjček mezi jednotlivci v krátkodobém i dlouhodobém horizontu v rozmezí od 30 000 Kč do 20 000 000 Kč všem vážným lidem ve skutečné nouzi, je úroková sazba 4 %: … Veronikajirikova10@gmail.com whatsapp.....+4207042077­35

>> #5790, veronikajiriko­va10, 14. 11. 2023 14:12:36

Verčo, ja bych si půjčil pár kaček, já mám nouzi pořád! 

>> #5790, veronikajiriko­va10, 14. 11. 2023 14:12:36

Nevím sice co je to úroková sazba, ale je mi to fuk – 4kulicky s čárkou mezi nima se mi libej. Těch dvacet miliónů (stačí korun) by mi na těch pár let co mi zbejvaj, bodlo. Pošli Verčo, pošli, moje už mi došly!

>> #5788, IIIvan, 14. 11. 2023 11:36:09

>> #5789, IIIvan, 14. 11. 2023 12:43:19

Téma-zadání bylo jiné než jaký tvar má oblouk v závodní trati GS, ale i ten je, za podmínek mnou zmíněných (1200md/300mvr/30–40bran), přibližně stejný jako na tvém prvním-ideálním obrázku. Přehranění je bleskové, stopa není viditelná hlavně proto, že při přehranění je lyžař maxim odlehčený (někdy téměř v luftu…).

U GS je důležitá plynulost pohybu i jízdy v oblouku, u SL se jedná o mnohem ostřejší a kratší změny tlaku. Barevné schéma se týká tlaku a především, práce s tlakem u SL oblouku – m.j jsem zkrácení jako velkou změnu-zlepšení zmínil i v posledním komentáři v Levi u MD..