Sjezdovky:
Kronplatz disponuje nepřeberným množstvím sjezdovek, vypíchnu tedy jen
ty (podle mě) nejlepší:
Sylvester - legendární černá sjezdovka do údolí, k
sjíždění však vhodná jen dopoledne, odpoledne už dost rozbitá a tedy
nebezpečná
Pre da Peres - další skvělá černá, tentokrát nad sedlem
Furcia. Skvělá až do zavírací doby, vzhledem k tomu, že je téměř
rovná, dá se na ní velmi slušně rozjet
.
Piculin - no a to je třetí legendární černá, ze začátku
začíná jako modrá, říkáte si, jak to, že na začátku psali "jen pro
dobré lyžaře", pak ale vyjedete z lesa... a čeká vás naprosto
neuvěřitelný padák - i kabinka, která Piculin obsluhuje, je laděna do
černé
Belvedere, Sonne, Marchner - příjemné široké modré
tratě
Naopak mě ale zklamala červená Ried, která je sice 7 km dlouhá a vede
až do údolí, ale červené značení naprosto neodpovídá skutečnosti a
většinu cesty se musíte odpichovat 
Sněhové podmínky:
Všechny sjezdovky otevřeny, na severních svazích dost sněhu i na
freeride.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Hlavní výhoda (i když pro někoho možná nevýhoda) Kronplatzu - v
areálu totiž najdete (něčeho se podržte) přes 20 kabinkových
lanovek! Sedačky jsou tu jen čtyři, z nich tři odpojitelné a z
nich dvě s bublinou. Zde je seznam lanovek, která mě opravdu zaujaly:
Marchner - kabinka pro deset lidí s vyhřívanými sedačkami,
která obsluhuje široký stejnojmenný lesní svah
Ried/Gipfelbahn - dlouhatáááááánská vyhřívaná
desetikabinka (stejná jako Marchner), která obsluhuje nejen mou neoblíbenou
sjezdovku Ried, ale také místní nádraží
Alpen Connecting - další vyhřívaná desetikabinka, nová od
této sezony, je v ní dokonce Wi-Fi!
Skitrans Bronta - stařičká, avšak spolehlivá kabinka
vedoucí přes město San Vigilio, díky ní se pohodlně dstanete na
Piculin
Ruis - první polovinu trasy se šíleně houpe i za
bezvětří (cestu s ní doporučuji před obědem), má nádhernou horní
stanici a dostane vás ze sedla Furcia na vrcholek Kornplatzu
Arndt - Otřesná šestisedačka s bublinou vedoucí vedle
kabinka Olang I, příšerná je proto, že lano nad vámi z neznámých
důvodů rezonuje tak silně, že je to dost nepříjemné
Sonne - odpojitelná čtyřsedačka s bublinou vedoucí
paralelně s kabinkou Ruis, zhruba od tří pětin její trasy. Tady se nám
stala veselá příhoda - jeli jsme mlhou, žádný vítr, slyšeli jsme jen
šustění lyží o perfektně upravený svah, a když už jsme byli skoro
nahoře a vychutnávali jsme nádherné ticho, pod námi se ozvalo řízné
české "DO P****E!!!" 
Zalidněnost:
V pohodě - fronty se tvořily pouze miniaturní na několik desítek sekund
(Pre da Peres, Pedaga/Piz de Plaies).
Občerstvení a aprés-ski:
Téměř na každém svahu hezká dřevěná hospůdka
.
Doprava do střediska a parkování:
Parkoviště u Marchnera a v sedle Furcia bylo celý den poloprázdné a
příjezdové cesty byly vzorně uklizené, kromě dne, kdy celý den
sněžilo.