Sjezdovky:
Místní sjezdovky jsou většinou hodně sportovní, červené a několik
prudkých černých padáků. Areál je dá se říct rozdělen do 3 pater.
Vrchní patro je jedno velké letiště ve výšce cca 2 500 až 3 000 m n.
m., kde se nacházejí naprosto unikátní červené a černé sjezdovky šíře
snad až 300 m! Každý si může zvolit tu svou variantu, kterých je
nespočet.
Prostřední patro je velice sportovní, členité a leží ve výšce cca 2
000 až 2 500 m n. m., sjezdovky jsou protkány modrými úzkými spojovacími
cestami, a nejprudší pasáže se tak dají celkem slušně objet. Začíná
zde závodní náročná sjezdovka Stelvio, končící v samotném Bormiu.
Prostřednímu patru areálu dominuje 1,5 km dlouhá robustní členitá
červená dálnice.
Spodní patro areálu je spíše využíváno jako zpáteční cesta do
Bormia.
Vzhledem pouze k 1denní ochutnávce střediska je nemožné celý areál
důkladně poznat. My jsme si hlavně užívali vrchní patro.
Sněhové podmínky:
Sněhové podmínky byly vynikající od prostředního patra areálu Bormio
2000. Spodek areálu není moc vysoko, takže teploty byly nad nulou a sníh byl
napůl technický. Na vrcholu jsme si užívali modrého nebe, přírodního
sněhu a teploty hluboko pod nulou.
Bormio 1 300 hlásilo +3 st. a na vrcholu bylo -10 st. Je potřeba vědět,
že v tak rozdílných teplotách se mění i kvalita sněhu.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
První lanovkou je kabinka, stoupající z centra Bormia do areálu Bormio
2000, převážně slouží k přepravě do prostředního patra a zpět do
údolí (hojně využívána nelyžaři). V centru Bormio 2000 se nachází
několik expresních 4sedaček s bublinou sloužících k dopravě do vyšších
pater areálu. Jedna samotná 4sedačka obsluhuje 1,5 km dlouhou širokou
červenou dálnici. Dále v areálu funguje kyvadlová kabina pro cca 40 až 50
lidí, která zajištuje dopravu až na vrchol do 3 012 m n. m. - jedná se již
o starou kabinu, jezdící v cca 20min intervalech. Rychlejší k dopravě na
vrchol je využití 2 expresních sedaček. Dále se v areálu nacházi několik
pom u cvičných svahů, které nebyly moc využívány.
Zalidněnost:
V době naší návštěvy (pracovní den) byla návštěvost střední,
zejména v prostředním patře areálu, tam se tvořily dokonce i minimální
fronty u lanovek. Sjezdovky byly sjízdné bez problému. Nikdo nikomu
nezavazel, 50 km tratí pobralo naprosto všechny lyžaře. O víkendu to bude
asi o dost horší.
Občerstvení a aprés-ski:
Občerstvení se nachází i přímo v údolní stanici - jedná se o
restauraci a jeden hříbek. Hlavní občerstvení zajištuje v areálu Bormio
2000 samoobslužná restaurace s terasou a jeden klasický bufet. Na svazích v
prostředním patře se nachází několik menších pizzerií a občerstvení.
Nejlepší je ovšem restaurace na samotném vrcholu - je to samoobslužná
restaurace a kavárna s terasou a úžasnými výhledy! Doporučuji navštívit.
Ceny víc než příjemné.
Doprava do střediska a parkování:
Jelikož jsme bydleli v Santa Caterině, vzdálené 12km, zabrala nám
kompletní cesta 15min. Parkování možné na velkém záchytném parkovišti
za poplatek 2 eura.