Nárůst úrazů kolen. Proč?

Nedávno jsem v TV viděl rozhovor s postarším náčelníkem horské služby, který říkal, že za jeho 30-ti letou kariéru pozoruje změnu trendu v úrazech na sjezdovkách, kde ubývá zlomenin nohou (prý díky bezpečnějšímu vybavení), ale roste počet úrazů kolen (utržené vazy). A musím mu dát zapravdu. Ve svém okolí nevím o nikom, kdo si v posledních letech zlomil na lyžích nohu, ale vím o dost lidech, co si poškodili vazy v koleni. Jak to vidíte vy ve svém okolí? Proč myslíte, že přibývá úrazů kolen, když se říká, že je vybavení více bezpečné? Je to způsobeno přechodem na carvingový styl lyžování, kde je koleno více náchylné na úraz? Pokud jsou tu nějací pamětníci, opravdu je dnešní lyžařské vybavení (rozuměj bota + vázání) bezpečnější než v roce 1988, pokud ano, tak proč?

V roce 1974 jsem jezdil na velmi bezpečné výbavě
Byly to šněrovací boty , myslím se jmenovaly Tatry
V případě pádu, jsem vypadl z boty a pak lozil po svahu v ponožkách
Kosti ani vazy nebyly v ohrožení
Takže 1974 bylo bezpečneji než dnes
Jo a vázání se jmenovalo Katapult, stejně jak ta kapela (pokud ji pamatuješ 

>> #2, PetrAT, 15. 03. 2015 09:48:05

:}

caute Harry.

Budu jenom uvažovat nahlas. Nebude to tím, že lidé neumějí lyžovat? Že učitelé lyžování, jako třeba Lucasefx (nechci se Tě dotknout, Ty za to nemůžeš) ve vedlejším vláknu dostanou nějakou akreditaci, či diplom učitele lyžování a pak učí naše děti na lyžarském výcviku na základce a pak na střední? A většina těchto žáků pak takhle už jezdí celý život a myslí si, že krásně carvují? A dostávají rady typu : tlač kolena ke svahu !
tlač kolena dovnitř oblouku !
a nejhorší prohni kolena do strany ! A pak, aby to provedli, musí různě rotovat, dřepnout si, a pak jedou v poloze, která nemá s frontálním postojem a jízdě po zatížené lyži nic společného? A pak, když se něco stane, tak nepřirozeně namáhané koleno a vazy prostě nevydrží? Denně to vidíme na kopci u většiny lyžařů.

To bude tedy diskuze.

A aby řeč nestála, přidám pár dalších témat: před 30 lety nebyly žádné snowparky, skicrosové tratě, nejezdilo se tolik ve volném terénu a současně tak rychle, nebyl žádný technický sníh a současně úprava sjezdovek vypadala taky úplně jinak a tak se hodně jezdilo v boulích. Spousta lidí jezdila ve šněrovacích botách (jako PetrAT) a na druhou stranu je princip většiny vázání stejný jako byl před těmi 20–30 lety. A na závěr – zatáčení nebylo vůbec tak jednoduché jako je dnes.

Tak, a teď by mně zajímalo kdo a jak z toho všeho vytáhne tu souvislost s carvingovými lyžemi…

>> #5, HonzA_, 15. 03. 2015 12:52:08

Souhlasím, chtěl jsem to někam posunout. Je mi 47 let, tak pamatuji asi všechno jako PetrAT. Na Sulovkách jsem měl taky vázáni Lověna Ale technika byla úplně jiná, nejezdilo se tak rychle, ani to nešlo. Ale kolena jsme používali spíše na tlumení nárazů od boulí. Asi to není přesně. ale začal biathlon 

Pred tym ako sa tu zacnu sirit teorie a argumenty na urovni molekul a atomov, by som rad upozornil, ze je to presne naopak. Prave zraneni kolien je historicky najmenej.

http://snow.cz/…-zadna-jatka

Podle mého za to můžou dvě věci.

Za prvé, úprava sjezdovek a materiál, který povoluje jízdu vysokou rychlostí, přestože na tuto rychlost ve většině případů lyžaři nemají.

A druhá, slalomky na nohou 7 lidí z 10.

Pak už stačí málo. Lyžař už je trochu unavený, sjezdovka už není v nejlepší kondici a neštěstí je na světě. Přitom jistě každý uzná, že opravdu plnohodnotně lyžovat na slalomkách, se celý den nedá.

Znám pár lidí, co mají úraz kolene z lyží (zlomeninu žádnou, na druhou stranu 2 zlomeniny rukou ze snowboardu) a ve všech případech to bylo odpoledne a na slalomkách !!!

>> #7, ivan-ski, 15. 03. 2015 13:51:40

Ivane, děkuji. Málokdy s Tebou souhlasím. Článek jsem samozřejmě četl a nespojilo se mi to. Nebude to tak hrozné.

>> #8, korsičan, 15. 03. 2015 13:54:51

Slalomkami to podle mne nebude. 7 z 9 jezdí na komerčních, pěnových rádoby slalomkách. Navíc s totálně tupými hranami.

>> #9, Mike8, 15. 03. 2015 15:10:49

Tupé, netupé, ten rádius tam pořád je a když už je na sjezdovce odpoledne marast, tak se i naprosto tupá lyže ráda kousne. A pokud je teplo, zvlášť na jaře, tak je úplně jedno, jestli je lyže ostrá, nebo tupá.

Docela by mne zajímalo, jaké mají zkušenosti ostatní diskutující. Určitě každý zná někoho, kdo si koleno zranil a jistě budou vědět, kdo zrovna na jaké lyži jel. 

Jo koleno je prevít. A to už mám 3.

>> #7, ivan-ski, 15. 03. 2015 13:51:40

Zranění kolene, je v tom tvém odkazu, na prvním místě !

Myslím, že věc bude mnohem prostější. Vybavení průměrných lyžařů se nesrovnatelně zlepšilo. Ještě v první polovině 80. let bylo docela normální, že lyžaři měli kožené boty a vázání Kandahar s bezpečnostní špičkou. Lyžovalo také méně lidí než dnes. Technický sníh prakticky nebyl a rychlosti byly menší i kvůli stylu lyžování. Slalomky možná vzbuzují falešný dojem, že se to vždycky nějak zvládne, ale hlavní problém bude spíše v tom, že lidé si moc neuvědomují jak velký je rozdíl v jízdě na hladké sjezdovce a na odpoledním motokrosu. Podobně jako když motoristům zaprší. Ovšem musíme se i zamyslet nad tím, jestli to není tak, že úrazů v přepočtu na počet odlyžovaných „člověkohodin“ za jeden rok ubylo, ale zlomenin ubylo víc než poškozených vazů. A v neposlední řadě – lidé dnes málo chodí a mají slabší nohy (Harry mi to asi potvrdí). Málo zatěžované nohy jsou mnohem náchylnější na natažené vazy, výrony a podobně. Vždyť i golfisté už pomalu bez vozíku ani nevyjdou.

>> #9, Mike8, 15. 03. 2015 15:10:49

>> #7, ivan-ski, 15. 03. 2015 13:51:40

Statistikám nevěřit, sám každoročeně pro ÚZIS jednu vyplňuju . S korsičanem nelze než souhlasit. Většina dnešních lyží má radius oproti dřívějším pořád k poranění kolene dostatečný. Plus fakt, že hlezno je oproti dřívějšku v botě lépe fixováno, takže první volný kloub na ráně je koleno, mechanismus vzniku úrazu není úplně náhlý a vázání jsou stále stejná (pomaleji vypínají při noze v relativně pozvolném zkrutu (případ kousnuté lyže), než při např. náhlém nárazu, což každý, kdo se někdy vyhodil z vlastního vázání při pokusu odstranit sníh z podrážky druhé boty ťuknutím této o první, již ve vázání zapnutou, ví  .

>> #14, medvěd, 15. 03. 2015 16:26:01

Jo, impuls síly je mrška a dokáže nepřipraveného překvapit.

>> #1, MaraKara, 15. 03. 2015 00:43:53
Proč myslíte, že přibývá úrazů kolen, když se říká, že je vybavení více bezpečné? Je to způsobeno přechodem na carvingový styl lyžování, kde je koleno více náchylné na úraz?
Nevím, jestli je vybavení více bezpečné, stačilo by, kdyby bylo bezpečnější (náš rodný jazyk umí stupňovat přídavná jména).

Ano, problémem je přechod na carvingový styl bez pochopení a přijetí carvingové techniky, která je pravým opakem klasického lyžování a na jezdce klade jiné (a pro většinu těžko splnitelné) nároky, bez ohledu na R lyží.
Carvingová lyže je konstruována na jízdu po hraně a té se dovede dost tvrdošíjně dožadovat – a to i ve chvíli nejméně vhodné. Hrana je výborný sluha, ale hodně zlý pán.

Jinak souhlasím se všemi argumenty výše napsanými – kondice, člověkolyžodny atd…

Ad. vypínání vázání: velké boty a malá nastavená předpětí hravě obejdou snahu všech inženýrů.

To že je nějak extra bezpečnější vybavení mi nepřipadá. Vázání dle mého názoru se za několik desetiletí nezměnilo, kromě designu a použitých materiálů na kryty. Neberu mé první tzv. bezpečnostní vázání – špička Drukov, a bezpečnostní napínák Massag. A i to celkem fungovalo. Ale pak M3, M46 atd. Naopak podle toho co již drahnou dobu čtu, tak lyže jsou prý čímdálvíc nebezpečnější. Lyžařské svahy prý také díky úpravě, technickému sněhu.

>> #17, Boryš, 15. 03. 2015 18:56:37

Máš tam dvakrát „prý“.

Nebezpečný není technický sníh, nebezpečné jsou nanejvýš hromady velkého sněhu a ti, kteří po svazích jezdí.

Prosím, přidej osobní zkušenost, na „prý“ se u nás nehraje.

Já osobně jsem na jiných, než carvingových lyžích (vyjma běžek) ve svém dospělém životě v podstatě nikdy pořádně nejezdil, proto mi nepřijdou nijak obzvlášť nebezpečné, přestože brousím na agresivních(H) 87°. Technický sníh a obzvláště pak tvrdší pistu z něj mám naopak docela rád.

>> #18, ˘Ö˘Krab, 15. 03. 2015 19:05:47

Někde jsem to četl. A ne jednou. Většinou u článků o úrazech nebo zabití při lyžování. Ale protože s těmi názory nesouhlasím, tak jsem u upravených sjezdovek a nynějších lyžích napsal to „prý“. Ale pokud se to někde píše, a říkají to „odborníci“, tak to bude pravda. Nebo ne ? Tak jako MaraKara viděl rozhovor, kde zase všechno je bezpečnější. O tom, že vázání se z hlediska základní funkčnosti od éry M3 nějak zásadně nezměnila jsem přesvědčen.

Má zkušenost s úrazy kolena: 1. vlastní blbost, 2. hluboký mokrý sníh, pomalé zatížení a nevypnutí vázání.

Má zkušenost, po které jsem nakoupil páteřáky celé rodině: divočák na snowboardu mě loktem do zad vyhodil z lyží, celé odpoledne mi pak bylo zle a roztřepaný jsem místo lyžování seděl u bufetu.

Obojí zkušenost odpovídá tomu co jsi napsal.

K těm zatracovaným slalomkám: Mi krátké lyže (160/11) připadají vůči operovanému kolenu podobně „zlé“ jako delší (180/19). To je subjektivní pocit člověka, který si je vědom toho, že neumí lyžovat. Ale baví ho to. Mé úrazy kolena nemají s délkou lyží spojitost. I když, možná kdybych měl při druhém případu krátké, tak by díky menšímu ramenu nebylo zatížení kolena nadkritické. Ale to nevím, jen co by, kdyby…

>> #19, Boryš, 15. 03. 2015 19:56:25

Naposled mi vypnulo vázání ve středu odpoledne na testovačce, špička nastavená na DIN8, ve třetím oblouku na tvrdém jsem se opřel o lyži, která tam už nebyla. Jinak mám svá vázání nastavena spíš tak, abych se podobných příhod vyvaroval.

Odborníci přece nemůžou říct, že lidi jezdí jak prasata a ty plastové šity jsou úplně k ho…ubelesu. Vázání jsou bezpečnější jen o to, že se kvůli statistice snížily doporučené vypínací síly a nedělají se přehnaně vysoké podložky. Proti tomu jde zase móda širších lyží, které se dovedou nepřipravenému nepěkně hryznout i při normálním přehranění.
Slalomky – pokud jsou použity k tomu účelu – jsou horší, protože více oblouků a rychleji za sebou. Při slalomkaření je to nejspíš jedno. Krátká lyže vymetá díry, kolena by měla trpět víc, ale na dlouhé zase jedeš rychleji.

Pokud máš zodpovědně nastavenou sílu a předpětí, tak lze stejně většinu úrazů připsat na vrub nezodpovědnosti až debilitě jezdce, jen minimum tvoří opravdu nešťastné náhody.

>> #1, MaraKara, 15. 03. 2015 00:43:53

K tvé hodně stylizované otázce alias diplomové nebo novinářsky placené práci : čím výšší má lyžař postoj , tím větší hrozí riziko úrazu kolene. A pošli provizi z někde publikovaného článku. Můžem se těšit na váš článek na idnes nebo někde jinde??

>> #20, ˘Ö˘Krab, 15. 03. 2015 20:15:24

„Pokud máš zodpovědně nastavenou sílu a předpětí, tak lze stejně většinu úrazů připsat na vrub nezodpovědnosti až debilitě jezdce, jen minimum tvoří opravdu nešťastné náhody.“

Nesouhlasim. Drtiva vetsina urazu kolene, kterou jsem v posledni dobe zaznamenal ve svem okoli, vznikla a/sednutim si na paty lyzi bez jakehokoliv krouceni b/kroucenim pri velmi pomalem padu – typicky na dojezdu k lanovce nebo pomala jizda v hlubokem. V obou kategoriich by vazani vyplo pouze v pripade, ze by bylo nastavene na hodnoty pro normalni jizdu nepouzitelne nizke.

>> #22, Gravedigger, 16. 03. 2015 09:08:00

Padám dobře, padám často, padám rád.

Protože vím, že mám vázání nastaveno mimo standard, vím také, že mi v malé rychlosti nevypne. Když dělám na mírném (typicky nájezd ke sjezdovce) kraviny a lyže se mi chytne, říznu sebou rychle a řízeně sám, než bych si nechal urvat koleno. Totéž asi platí o dojezdech, tam je to i o ztrátě koncentrace po přežitém sjezdu.
Pomalou jízdu v hlubokém nepraktikuji, nemohu sloužit. Abych šel přímo na paty bez kroucení, musel bych asi stát úplně nad lyžemi a ani kousek vedle?

>> #22, Gravedigger, 16. 03. 2015 09:08:00

s tímhle souhlas, sám jsem si zrakvil koleno pádem dovnitř oblouku a následným dosednutím na patu lyže která nevypnula…

>> #24, cajoch, 16. 03. 2015 10:49:51

Tomu nerozumím. Když padám dozadu a sedám si na patu, tak by měla vypnout nahoru špička, protože pata nemá kam vypnout, ne?
Mám takový (ověřený) dojem, že vázání nevypíná z principu pouze v omezené škále situací: v některých kompresích, kdy je velký tlak do lyže a přímo do špičky oproti tlaku ve vypínacích osách vázání, dále také při rázech v přímém směru (náraz špičkami do bariéry, úder patou o zem přímo v ose lyže při pádu) – tam by bylo nutné asi přetrhnout šrouby držící vázání ve střihu.

Je pravda, že pády v malé rychlosti, neřízené pády a takové ty „to vyberu“ jsou asi nejhorší, protože člověk se octne snadno pákově mimo schopnosti vlastního těla. Pak stačí chabé osvalení, velké anebo měkké boty, malé předpětí … a na neštěstí je zaděláno.

no, vysvětlím to.. 1.jel jsem docela svižně na už dost měkkém podkladu 2. v apexu oblouku se lyže v tom měkkém utrhly a já si z nevelké výšky lehnul na svah dovntiř oblouku (při tom se zařízla hrana vnitřní lyže a ta vypnula) 3. maje ale ještě značnou rychlost klouzal jsem po boku z kopce a v tom se nevypnutá (vnější lyže) zařízla do sněhu a já o ní „zabrzdil“- při tom jsem se na ni posadil jak popisuje výše Gravedigger. 4. směšný je že jsem neměl dojem velkýho přetížení, ale když jsem jakby dosedal na vlastní lyži ozval se z kolene zvuk..:-(..už jsem si tu lyži ani nedokázal sám odepnout..

>> #26, cajoch, 16. 03. 2015 11:14:26

Aha. Nepovedlo se Ti dostat po pádu lyže proti nebi a lehnout si na záda.

Ne šlo to strašně rychle..nejlepší na tom je že celou dobu toho pádu se nezdálo že jde o můj historický Pád, neměl jsem pocit nebezpečí, říkal jsem si dobrý, k zemi to máš tak 40 čísel…jen tak lehce to žuchlo…překvapení byla rychlost pohybu po boku dolů svahem a pak ta zaříznutá lyže…

Nejvíc mě štve, že jsem si to přivodil sám, takovej Oblouk aspoň má svýho Švýcara co ho sejmul, neviděl ho, neměl šanci svojhe zrakvení ovlivnit…

Mě zrakvila špatná fysická kondice v kombinaci s pomýlenou technikou (prdelačka – pády do vnitř oblouku). Měl jsem číst zdejší teoretické pře dříve a podrobněji, krom spousty osobek a věcí jež nechápu je tam mnoho o tom jak se má lyžovat…

Já si dokonce myslím, že pády dovnitř oblouku jsou nejčastější. Hlavně na začátku sezóny se mi stává, že udělám nějakou chybu, snažím se to vyřešit zpomalením a zpomalím tak, že padnu dovnitř oblouku. Lyže nevypnou a jen se při pádu snažím odlehčit nohy, protože páka lyže na nohy by byla hodně velká. Když se lyže zařízne třeba do hlubokého sněhu, tak se s Newtonem neperu a zalehnu raději sám a hned. Jinak potvrzuji, že pády při dojedu jsou nepříjemné, protože člověk již není na řešení potíží připraven a v malé rychlosti se ani nedá moc dělat. Já takto při dojezdu ke šlepru vjel do nějaké rýhy a praštil přílbou o sníh vně oblouku tak, že jsem ráno nedokázal spočítat počet sedaček na lavici lanovky – jestli jsou tam 3 nebo 4! Přitom večer jsem na sobě nic nepozoroval a další den už to bylo zase dobré.

>> #25, ˘Ö˘Krab, 16. 03. 2015 11:05:21

ja si myslim, ze takove ty pomale pady nemuze vazani resit uz z principu. pusobi-li na nohu nejaka sila, ktera zpusobuje krouceni, tak je zasadni rozdil, jestli ta sila pusobi kratce nebo dlouze, nebo-li k jak velkem zkrouceni nohy dojde. je-li zkrouceni mimo bezny funkcni rozsah nohy, a tam se dostaneme az po urcite dobe pusobeni te sily, staci velmi malo, aby vazy povolily. kazdy kluk, ktery se nekdy pral, zna, jak malou silou staci drzet zkroucenou ruku, aby majitel ruky upel bolesti. a naopak, takove kopnuti z boku do spicky boty, treba pri fotbale, neudela vetsinou nic. vazani funguje jinak, temer naopak: do urcite sily nereaguje, od urcite sily se otevre. Takze (jeste) nezkroucena noha v prvni fazi pusobeni zkrutne sily vydrzi vic nez vazani a uz zkroucena noha v dalsi fazi vydrzi min nez vazani. Je-li teda ta sila mensi, nez ktera by vazani otevrela, a pusobi-li dostatecne dlouho, ze zkrouti nohu az za snesitelny uhel, nastane prusvih. Toto jsou ty pomale pady. Neni mozne to resit povolenim vazani, protoze takove by pak nezvladalo bezne sily vznikajici pri jizde, ktere ale jsou bud kratkodobe, ze nohu nestihnou otocit az za unosnou mez, nebo pusobi paralelne na patu i spicku a nezpusobuji tudiz krouceni nohy.