Cvik na podporu vnitřní nohy (strana: 9)

>> #240, Pavlos, 07. 02. 2011 16:47:34

Fajn proc ta reakce me ja to kluci chapu:-D (viz ma reakce Martinovi 47, kde rikam jen:

„S tim tvrzenim ohledne gravitacni sily vs prudsi svah bych byl hodne opatrny:-D“

>> #241, MirekP, 07. 02. 2011 16:54:58

sry, špatně řazeno

>> #241, MirekP, 07. 02. 2011 16:54:58

Je to tak, že za spádnicí musí lyžař překonávat nejen odstředivou sílu, ale i složku gravitační síly, mířící ve směru svahu. Tíha lyžaře se v okolí vrstevnice rozdělí na složku mířící ve směru svahu, která se sečte s odstředivou silou a táhne lyžaře ven z oblouku, a složku kolmou na svah, která lyžaře tlačí ke svahu. Čím je svah prudší, tím větší je složka tíhy mířící ve směru svahu a menší složka kolmá na svah. Proto není tak snadné na prudké sjezdovce zavírat oblouky do vrstevnice, jako na mírném.

Vidím, že někteří pochopili, někteří nepochopili, nebo nechtěli pochopit. Důležitost vklonění rozvedu ještě dál. Kromě odnesení lyžaře ven z oblouku působením výše uvedených sil jde ještě o zatížení a prohnutí klíčové vnější lyže. Je to velmi jednoduché. Čím výš má lyžař lyžař v oblouku těžiště, tím víc mrhá silou vzniklou při jízdě, jejíž část odchází nad lyží do luftu v údolí a lyžaře zároveň táhne ven z oblouku. Druhá, související věc je ta, že čím je lyže víc postavena na hraně (zejména na tvrdé pistě) tím snadněji a víc jde prohnout do negativního oblouku, který zmenšuje poloměr zatáčení. Platí tedy přímá úměra: čím menší je úhel vnější holeň/svah, tím větší síla jde přímo do lyže a tím více je možné lyži prohnout. Představíme-li si tedy paralelně postavené lyže a holeně vedle sebe, je jasné, že vnitřní noha skutečně překáží od určitého bodu vklonění té vnější. Neumím si představit jak široká by musela být stopa, aby vnějšímu kolenu nepřekážela a dále si neumím představit, jakou pozici by přitom vnitřní noha zaujala. V tak velkých vkloněních, jaká se v závodním vrcholovém lyžování kvůli vysokým rychlostem používají, to ani není fyziologicky možné.

>> #244, Martin47, 07. 02. 2011 20:08:12

Jo, kdo chce pochopit, tak jistě pochopil. Pro jistotu se ale zeptám podruhý. To předsunutí vnitřní lyže bereš jako aktivní prvek, bez kterýho by to správně nešlo? (ten dotaz na „vlomení“ kolena taky stále platí) Nebo to je jen opozice vůči tvrzením o potřebě zatahování vnitřní pod sebe atd.? Rozteč nohou je v tebou zmiňovaných GS a SG obloucích zcela jistě taková, že vnitřní zavázet nemůže (navíc jak jistě chápeš, tak i tvoji oponenti vnitřní při max. náklonech o fous vpředu považujou za realitu a striktní paralelitu holení za blbost). Když by to chtěl brát člověk důsledně, tak by musel vypínat v oblouku vnitřní lyži, protože těch cca 70mm šíře mu ve správném zahranění teoreticky brání taky.

Dále píšeš: „platí přímá úměra: čím menší je úhel vnější holeň/svah, tím větší síla jde přímo do lyže a tím více je možné lyži prohnout.“ Sám víš, že to je jenom B. Průběh/dynamiku oblouku (naschvál??) nezmiňuješ. Samotný úhel mezi podložkou a holení nám toho o utažení oblouku přeci moc neřekne. A to i u závodníku…

Ať se dívám, jak se dívám, tak v následující fotogalerii často vidím koleno cca v zákrytu s patou vnitřní nohy. Někdo zase s holeněmi více paralelně, někdo méně. Nemám pocit, že by kohokoliv na těch fotkách ta vnitřní bota omezovala v zahranění vnější. Kdyby někdo jel čistě „zárožák“ těsně po vlásence, tak by to ale možná dávalo smysl… http://www.youcanski.com/…llery_en.htm

>> #245, vašek2, 07. 02. 2011 20:57:58

Já nevím, já třeba u Hirschera to předsunutí vnitřní prostě vidím 

Video

>> #246, Pavlos, 07. 02. 2011 21:55:56

No tak já zas vidím, že to určitě není GS/SG. Zajímám se ale, zda to předsunutí je výsledek nějaký aktivní a cílený snahy – ten pocit z tý jízdy já nemám. To totiž Martin naznačoval jako důležitej moment moderní techniky. Doteď ale nepotvrdil…

>> #246, Pavlos, 07. 02. 2011 21:55:56 OK.Martin 47 to myslel dobře. U Hirschera to předsunutí vidím taky. A z pohledu nikdy nezávodícího amatéra vidím ještě toto: rychlým drtivým dynamickým tlakem na vnitřní s následným okamžitým přenosem sil na vnější lyži už před výjezdem oblouku úspešně zlikvidoval ! a hlavně včas stihl utlumit zákon akce a reakce. Rychlý plynulý přenos sil vnitřní- vnější a utlumení odlehčení lyží při takovém tlaku do lyží jsou ty cenné devizy náskoku tisíciny vteřiny v každém oblouku Marcela Hirschnera. Ten přechod tlak vnitřní- a přenost tlaku vnější je tam hodně zajimavý a chtěl by rozpitvat kouskovitě.

>> #245, vašek2, 07. 02. 2011 20:57:58

Prohlídni tyhle fotky a tam najdeš všechno co popisuju. http://www.zoom-agence.fr/index.php?…

Ještě k postoji závodníků. Ono nejde ani tak o nějaké aktivní prvky, byť jsou samozřejmě velmi přesně natrénované a zafixované. Postoj závodníků je ale vynucený. Jinak se prostě do oblouku poskládat nejde a pravděpodobně ani nepůjde. Problém je v tom, že na rozdíl od volné jízdy na trati existuje tzv. ideální stopa, která je nejrychlejší a v té je nutné se udržet. Z ní je ale jezdec tažen pryč fyzikálními zákony dost velkou silou. Díky tomu jsou závodníci nuceni při jejich obrovských rychlostech k tak velkým pohybovým rozsahům. Je to něco úplně jiného než volné lyžování, kde se vlastně o nějakém ideálním postoji ani nemůžeme bavit, neboť existuje celá řada dobrých způsobů jak sjet kopec. Při závodění ne. Tam všichni jedou na stejném principu s individuálními odchylkami danými jejich osobními dispozicemi jako jsou poměry délek kostí, váha, celkový vzrůst, trénovanost atd.

Abych byl ale upřímný, moc mě nebaví vysvětlovat a obhajovat dokola něco, co může každý vidět na první pohled při jakémkoliv závodu Světového poháru, takže doporučuji kouknout na pár jízd a udělat si obrázek. A pokud si někdo myslí, že objevil novou, lepší cestu jak sjet rychleji trať, nemíním se s ním o tom dohadovat. Je to jen a pouze jeho věc. Já vidím za dvacet let co WC pravidelně sleduji kontinuální vývoj těch samých principů, které ze zdokonalily díky vývoji materiálu a lepší trénovanosti jezdců.

>> #249, Martin47, 08. 02. 2011 06:43:35

Je zbytečný se dohadovat, myslím. Ty vidíš vývoj za posledních 20 let a mski jak napsal, je „před lyžařským světem“. Nemyslím to nikterak zle ani k jednomu z vás, pánové. K oboum chovám úctu:-)

Na fotce č.5, cos poslal mi nejdříve neseděl úhel holeně a zahranění vnější lyže. Až pak mi došlo, že lyže je zrovna brutálně v tlaku, zařízlá a zkroucená. Zajímavá fotka, vidět jak se lyže torzně kroutí. T

aaa

Milan Trnka Stevens, Mistr Republiky Masters 2009, Rokytnice 

Volkel Cup 2007? Spindl.. 42000 Kc prize money!!!

1. Teo Bohinsky 2. Milan Trnka stevens, 3 Jan Samohel

Svetovy Pohar v Masters 2009 http://www.fis-ski.com/uk/604/610.html?…

Martin Forman trenoval pod MTS 1988 az 2002,

Stanley Hayer trenoval pod MTS od 1999 do 2002

Tym Brema, tri mistri CR zakovske lyzovani, 2. misto Trofeo Topolino, Italie(neoficialni mistrovstvi sveta zakovske lyzovani) Juniorsti mistri CR, Reprezentace CR, dospeli A, B. Tereza Kopecka 2. z leva , hned vedle Ivana Sosny..-))